U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
„Kyjevský režim dnes provedl teroristický útok s použitím dronů FPV proti letištím v Murmanské, Irkutské, Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti,“ potvrdilo informace ze sociálních sítí ruské ministerstvo obrany. „Na vojenských letištích v Ivanovské, Rjazaňské a Amurské oblasti byly všechny teroristické útoky odrazeny. V Murmanské a Irkutské oblasti v důsledku vypuštění dronů FPV z území v bezprostřední blízkosti letišť vzplálo několik letadel. Požáry byly uhašeny. Mezi vojenským ani civilním personálem nedošlo k žádným obětem. Někteří z účastníků teroristických útoků byli zadrženi,“ dodal úřad na telegramu. V jakém stavu jsou zasažená letadla po uhašení, nenapsal.
„Jaká ironie: Ukrajinské bezpilotní letouny zaměřily bombardéry Tu-95 pomocí umělé inteligence vycvičené na sovětských letadlech z muzea. Bezpilotní letouny FPV použité ve speciální operaci ‚Pavučina' byly naváděny umělou inteligencí vycvičenou na modelech strategických bombardérů vystavených v Poltavském muzeu dálkového letectví,“ tweetuje kanál Něchta (Nexta).
„Jinými slovy, sovětské Tu-95 uchované v ukrajinském muzeu pomáhaly ničit aktivní ruské Tu-95 umístěné na vojenských letištích. Skutečně symbolické: Sovětská minulost, ke které se Putin tak zoufale upíná, nakonec pomohla zlikvidovat jeho vojenskou současnost,“ dodává kanál.
Rusko oficiálně přijalo nominaci hnutí Tálibán na velvyslance v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na afghánské ministerstvo zahraničí. Děje se tak poté, co ruský nejvyšší soud v dubnu pozastavil zákaz činnosti Tálibánu, který v Rusku platil více než 20 let, od roku 2003.
„Doufáme, že tato nová etapa umožní oběma zemím rozšířit spolupráci v různých oblastech,“ uvedl v prohlášení Amir Chán Muttakí, ministr zahraničí ve vládě Tálibánu. Vládu Tálibánu, která se v zemi ujala vlády v roce 2021 po stažení sil vedených Spojenými státy, dosud neuznala žádná země světa.
Čína se v roce 2023 stala první zemí, která přijala diplomata na úrovni velvyslance nominovaného Tálibánem. Od té doby ji následovalo několik zemí, včetně Pákistánu, dodala agentura Reuters.
