U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Lídři evropských i dalších zemí dnes v rámci připomínky třetího výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu slíbili další podporu Ukrajincům, kteří podle nich musí být zapojeni do mírových rozhovorů. Prezident Volodymyr Zelenskyj při jednání se spojenci v Kyjevě ocenil hrdinství spoluobčanů, poděkoval za dosavadní pomoc zahraničním spojencům a nabídl Rusku výměnu všech válečných zajatců. Rusko, jehož vzdušné síly opět útočily na ukrajinské území, ocenilo přístup Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa, který se staví kriticky k Ukrajině a inicioval mírové rozhovory pouze mezi USA a Ruskem.
Zelenskyj se dnes v Kyjevě sešel s lídry institucí Evropské unie a řady evropských států či Kanady. Na dálku se k jednání připojili vrcholní politici Británie, Turecka, Japonska či dalších evropských zemí, Česko zastupoval prezident Petr Pavel. Nezúčastnil se však žádný zástupce USA, ale ani Slovenska či Maďarska, jejichž vlády se vyjadřují vstřícně vůči Rusku.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců,“ nabídl Zelenskyj Moskvě. Podotkl také, že Ukrajina nedostane mír zadarmo a musí vytrvat a ukázat sílu ve chvíli, kdy se schyluje k vyjednávání.
Další političtí vůdci zdůrazňovali, že Ukrajina má nadále podporu jejich zemí, někteří mluvili o konkrétních dodávkách zbraní. Britský premiér Keir Starmer, kanadský předseda vlády Justin Trudeau, japonský premiér Šigeru Išiba, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan či řada evropských lídrů se shodla, že Ukrajina musí být zastoupena u vyjednávacího stolu a její zájmy nelze ignorovat. Někteří evropští představitelé hovořili i o tom, že musí být slyšet i hlas Evropy.
„Třetí výročí začátku totální ruské invaze. Tři roky absolutního hrdinství našich lidí,“ napsal dnes na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příspěvku sdílel i video, na kterém vzdává hold padlým vojákům spolu s dalšími světovými státníky, kteří do Kyjeva dorazili.
„Věčná památka všem, kteří se postavili na obranu našeho státu a našeho lidu a položili své životy, aby Ukrajina žila. Věčná vděčnost padlým hrdinům — vděčnost Ukrajiny, vděčnost všech svobodných národů,“ dodal Zelenskyj.
Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.
V prvním roce války, 2022, ruská policie při veřejných protiválečných protestech uskutečnila 18 910 zatčení. V roce 2023 ochránci lidských práv zaznamenali 274 případů zadržení kvůli veřejným protiválečným akcím a loni pak 41 případů. Kromě toho policisté uskutečnili 856 zatčení kvůli protiválečným příspěvkům na sociálních sítích, protiválečné symbolice či z jiných důvodů, které se přímo či nepřímo týkaly války, citoval z údajů server BBC News.
