U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Ve Valdštejnské zahradě v Praze dnes za účasti ruského lidskoprávního aktivisty Olega Orlova otevřeli výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek liudí. Mezi nimi byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Výstava organizace Gulag.cz a Memorial ČR bude volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.
Venkovní instalace u rybníčku ve Valdštejnské zahradě představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími kroky současné ruské vlády. Vybrané příběhy jsou zpracovány do podoby ilustrací, jejichž autorkou je ruská umělkyně Lilja Matvějevová, která v současné době žije v exilu v Berlíně. Organizátoři výstavy se snaží se upozornit na osudy těch, jejichž svobodu se ruský režim snaží potlačit.
„Politické represe v Rusku získaly od začátku války proti Ukrajině demonstrativně cynický charakter. Padají tresty 25 let vězení a před soud se můžete dostat za pouhou větu na sociálních sítích. Nehledě na bezprecedentní výměnu několika nejznámějších vězňů v srpnu 2024 může být ještě hůře. Politických vězňů přibývá a šrouby se stále utahují,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz a Memorial ČR.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133.000 lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.
„Od 1. října do 31. prosince 2024 povolat k vojenské službě 133.000 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 30 let, kteří nejsou v záloze a kteří nejsou osvobozeni od vojenské služby,“ uvádí se ve výnosu, zveřejněném na úředním webu.
Stejným výnosem prezident nařídil propustit z ozbrojených sil vojáky a námořníky, kteří brannou povinnost splnili. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
I dnes pokračovaly ruské útoky na území Ukrajiny, exploze a zraněné hlásila oblast ukrajinského Záporoží.
