U Kyjeva zemřel kameraman americké televize, zasáhli ho Rusové. Jeho kolega přišel o kus nohy
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News dnes v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku zemřela i místní producentka Oleksandra Kuršynová. Hall přišel o kus nohy.
Okolnosti smrti kameramana Zakrzewského nejsou příliš jasné, kromě toho, že se tak stalo, když s Hallem autem projížděli obcí Horenka poblíž letiště Hostomel. V posledních dnech se ovšem množila tvrzení o střelbě ruských vojáků na zástupce médií nebo civilní obyvatelstvo. Pod palbou se na začátku měsíce ocitl i tým českého webu Voxpot v čele s jeho šéfredaktorem Vojtěchem Boháčem.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu ve městě Irpiň utrpěl jeho kolega Juan Arredondo. Horenka, kde byl podle Scottové zabit kameraman Zakrzewski, leží nedaleko Irpině. Oblast severozápadně od centra Kyjeva je už několik dní dějištěm bojů mezi ruskými a ukrajinskými silami.
BREAKING: Fox News cameraman Pierre Zakrzewski dies after team's vehicle was hit near Kyiv
— BNO News (@BNONews) March 15, 2022
Zakrzewski ve Fox News pracoval řadu let a pomáhal v americké televizi pokrývat i války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii. „On byl naprostý poklad,“ napsal na twitteru moderátor Fox News John Roberts. Poklonu zabitému novináři složila i reportérka CNN Clarissa Wardová, která je v těchto dnech také na Ukrajině. „Mimořádná povaha a ohromný talent a jeden z nejmilejších, nejzdvořilejších kolegů na cestách. Naprosto srdcervoucí,“ napsala.
Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ještě před zprávou o smrti Zakrzewského sdělila, že Rusko za necelé tři týdny války proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů. Kromě Renauda jmenovala reportéra Viktora Dudara a kameramana Jevhena Sakuna.
Soud v druhém největším ruském městě Petrohradě dnes odsoudil ke čtyřem rokům ve vězeňském táboře ruského důstojníka v záloze Sergeje Lincova, který v rozhovoru poskytnutém stanici BBC hovořil o zklamání, jaké zažil v ruské armádě.
Soud uznal bývalého vojáka vinným "z šíření lživých informací kvůli politické nenávisti vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a vůči Rusům, kteří podporují válku proti Ukrajině", napsal server Mediazona. Čtyřicetiletý Lincov u soudu přiznal vinu a vyjádřil lítost.
Za lživé pokládají ruské úřady veškeré informace, které jsou v rozporu s oficiální verzí Moskvy. Přísné postihy schválili ruští zákonodárci krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Režim se tak podle opozice a nezávislých médií snaží umlčet veškerou kritiku, protesty a nesouhlas s válkou, rozpoutanou na Putinův rozkaz.
Severoatlantická aliance v příštím roce ve Finsku nedaleko ruských hranic zřídí nové velitelství, jehož úkolem bude řídit operace pozemních sil aliance v severní Evropě v případě vojenského konfliktu. Podle agentury Reuters to dnes oznámil finský ministr obrany Antti Häkkänen.
„Dnes ráno jsem se rozhodl, že navrhneme NATO zřídit velitelství...v Mikkeli,“ uvedl Häkkänen s odkazem na město na jihovýchodě Finska, které leží asi dvě hodiny cesty autem od ruských hranic. Členské státy aliance vyjádřily už dopředu souhlas s tímto krokem.
Velitelství bude mít zpočátku roční rozpočet 8,5 milionu eur (214 milionů Kč) a bude na něm působit několik desítek vojáků z různých zemí.
Finsko stejně jako sousední Švédsko do NATO vstoupilo v reakci na ruskou válku proti Ukrajině.
Zhruba dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny plánují zůstat v Česku i po skončení dočasné ochrany. Je to zhruba o 20 procent více než před rokem. S trvalým návratem na Ukrajinu po skončení války počítá přibližně pětina ze zaregistrovaných uprchlíků. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo vnitra zpracovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR. Ministerstvo dnes sdělilo, že k prodloužení dočasné ochrany se letos registrovalo 320.304 Ukrajinců a že tři pětiny z nich byly ženy.
Z dotázaných lidí odpovědělo 28 procent, že chce „určitě“ zůstat v Česku, dalších 38 procent volilo odpověď „spíše ano“. Pro návrat do vlasti se najisto vyslovilo 12 procent, dalších deset se spíše chce vrátit. Zbývající respondenti nejsou rozhodnutí nebo nechtěli odpovědět.
