Francouzský aktivista obsadil vilu Putinovy dcery, chce tam usadit uprchlíky z Ukrajiny!
Potomci vlivných mužů světa disponují mnohem větším majetkem, než běžní smrtelníci. Jednou z nich je i dcera ruského prezidenta Vladimira Putina, Jekatěrina Tichonovová. Ta údajně vlastní ve francouzském přímořském Biarritzu obří vilu s názvem Alta Mira. Do té o víkendu podle listu The Insider pronikl tamní aktivista Pierre Affner. Okamžitě vyměnil zámky a hodlá do vily přijmout ukrajinské uprchlíky.
Francouzskému aktivistovi Pierru Affnerovi se o uplynulém víkendu podařil mistrovský kousek. Podle listu The Insider pronikl do prázdné vily ve městečku Biarritz, která údajně patří mladší dceři Vladimira Putina, Jekaterině Tichonovové. Vila za necelých 90 milionů korun je zařízena velmi luxusně. Má celkem osm ložnic, tři koupelny nebo obrovský balkon s nádherným výhledem na Atlantik.
Nalezeny byly i dokumenty spjaté s Putinovými přáteli
„Tento dům je připraven přijmout uprchlíky před Putinovým režimem, především Ukrajince,“ prohlásil po vniknutí aktivista.
Uvnitř Pierre nalezl i dokumenty týkající se rusko-finského oligarchy Gennadije Timčenka a Kirila Šamalova, bývalého ekonomického poradce ruské vlády a bývalého manžela Jekatěriny Tichonovové.
Nejedná se o jedinou vilu spojenou s ruským prezidentem
Mezi nalezenými dokumenty ve vile byla například Šamalova kopie pasu nebo faktura za elektřinu. To je ve Francii třeba například k otevření bankovního účtu nebo ke koupi samotné vily. V roce 2007 Gennadij Timčenko vilu koupil a v roce 2009 oligarcha vystavil plnou moc na jistého Francoise Duchosala. O tři roky později byla vila převedena na Putinova bývalého zetě, Kirila Šamalova. V současnosti by vila měla oficiálně patřit dceři ruského prezidenta, Jekatěrině Tichonovové.
Podle francouzských médií se nejedná o jedinou vilu spjatou s ruským prezidentem. Ve městečku s pětadvaceti tisíci obyvateli sám Putin údajně na konci 90. let koupil podobně honosnou vilu a další měla patřit Putinově bývalé manželce.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
