„Svět se přiblížil ke svému konci.“ Zeman varuje před jadernou válkou a znovu se obul do Ruska
Prezident Miloš Zeman v souvislosti s válkou na Ukrajině upozornil na nebezpečí hrozby jaderné války. Svět podle něj může spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů konfliktu. Prezident to uvedl ve zdravici, kterou na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě přečetl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle Zemana napadením suverénního státu druhým a je třeba ho rezolutně odsoudit. Jde o pošlapání mezinárodního práva, uvedl. Poděkoval české společnosti za obrovskou míru sounáležitosti v souvislosti s Ukrajinou. Výdaje dvou procent HDP na obranu by měly být samozřejmé, dodal.
„Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001,“ poznamenal prezident. Ukázalo se podle něj, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo spíše výjimkou než pravidlem.
Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Ruská bojová akce na Ukrajině má podle Zemana hluboké a komplikované kořeny, které je možné dlouze analyzovat, ale v prvé řadě je potřeba v ní vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva i bezpečnostního uspořádání v Evropě. Vedení Ruska podle něj rozpoutalo válku v sousední zemi a je to potřeba jasně a rezolutně odsoudit.
Zeman uvedl, že mezinárodní společenství podcenilo více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. „Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci. Rozhodně nechci strašit, jen vím, že nynější konflikt na Ukrajině se odehrává pod vzájemnou jadernou hrozbou apokalyptických rozměrů a my můžeme spoléhat pouze na zdravý rozum a pud sebezáchovy alespoň některých aktérů,“ poznamenal.
Prezident se vyslovil pro zvýšení výdajů na obranu. „Obranné výdaje ve výši alespoň dvou procent HDP by teď měly být samozřejmostí,“ podotkl.
Zeman ocenil vstup do Evropské unie a NATO. „Každé ráno bychom měli opakovat vděk za to, že se u nás neválčí a že je naše země členem NATO a EU,“ uvedl. „Zároveň bychom si ale každý den měli uvědomit, že za naši bezpečnost bojovat musíme, a to i když se válka odehrává za našimi hranicemi,“ dodal.
Válka na Ukrajině podle Zemana přinesla humanitární katastrofu nebývalých rozměrů, která nemá od dob druhé světové války srovnání. České společnosti poděkoval za obrovskou míru sounáležitosti.
