Stovky matek s dětmi mrznou na hranicích s Polskem. Na volné místo v autobusu čekají i dny
Na hranicích s Polskem stojí v dlouhých frontách stovky zoufalých matek s dětmi ve snaze utéct před válečným konfliktem. Čekají na autobusy, které je odvezou do bezpečí. Ledové noci tráví zachumlané v bundách na chodnících autobusového nádraží, řidiči je často kvůli naplněným kapacitám nemohou nechat nastoupit.
Dostat se k polským hranicím trvalo mnohým ukrajinským ženám s dětmi i několik dní, zde ale jejich strastiplná cesta ani zdaleka nekončí. U hraničního přechodu stojí ve frontách přes 500 vyděšených uprchlic, které s každým dalším autobusem doufají ve volná sedadla. Na chodnících se klepou zimou a mrazivé noci většina z nich probdí.
„Museli jsme za sebou nechat naši matku,“ řekla pro server SkyNews Anastasia z východoukrajinského Dnipra, která na hranicích čeká se svou sestrou Janou. Město se minulý týden stalo terčem ruské ofenzivy. Vedle nich sedí na chodníku matka s miminkem zabaleným v dece, v ruce svírá lahvičku se sunarem a ospalé dítě se snaží alespoň trochu nakrmit.
O kousek dál ve frontě zápasí malý chlapeček s kufrem o dvojnásobné váze, než je on sám, a snaží se pomoct své vyčerpané matce.
Cesta bez cíle
Natalia (22) se rozloučila se svou rodinou a na cestu se vydala sama. Jejím cílem je dostat se do Itálie, odkud chce přeletět do Kanady za příbuznými. „Nevzdám to, ale nemohla jsem zůstat na Ukrajině. Je to příliš nebezpečné,“ řekla novinářům. „Moje rodina zůstala.“ Natalia je jedna z mála místních žen, které mají předem stanovenou cílovou destinaci.
Mnoho matek s dětmi neví, kde skončí. Důležité je jen to, že opustí Ukrajinu. Některé doufají v přístřeší v Polsku, jiné zřejmě zemí jen projdou dál na Západ. „Poslední dny byly peklo na zemi,“ řekla serveru nejmenovaná žena. „Byla to náročná cesta, ale cítím se teď bezpečněji.“
Nepomohou už ani Beatles
Jakmile jeden autobus odjede, přijede další, každý ale může pobrat maximálně 60 lidí a na hraničním přechodu jich čekají stovky. Ženy s dětmi přežívají mrazivé noci, během kterých teplota klesá hluboko pod nulu. Na duši je hřeje jedině naděje lepší budoucnosti.
„Počkat!“ křičí policista, který dohlíží nad nástupem do autobusů. „Ještě šest lidí, prosím.“ Matky spěchají se svými dětmi ke schůdkům do vozidla, po chvilce se jim ale zavřou dveře před nosem. Možná to vyjde příště.
Jeden z místních na ulici postavil piano a začal zmrzlým dětem hrát slavnou píseň od kapely Beatles, Here Comes the Sun. Nálada ale zůstává pochmurná, ozývají se vzlyky a ženy svírá neutuchající strach z toho, co by ještě mohlo přijít.