Polsko chce předat 28 stíhaček, ale Američany to zaskočilo: Nabídku spojence odmítli!
Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny své stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, uvedl v úterý na twitteru mluvčí ministerstva zahraničí ve Varšavě Lukasz Jasina. O poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí ruské invazi. USA se v posledních dnech snaží s Polskem dohodnout dodání stíhaček ukrajinské armádě, navrhované předání strojů Američanům ale podle dnešního vyjádření zástupkyně americké diplomacie nebylo předem vyjednané. A Pentagon polskou nabídku nakonec skutečně odmítl.
„Po konzultacích vlády a prezidenta je Polsko připravené bezodkladně a bezplatně přemístit všechny své letouny MiG-29 na základnu Ramstein a předat je k dispozici vládě Spojených států,“ napsal Jasina. Podle portálu Gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje.
Jenže americké ministerstvo obrany oznámilo, že plán Polska předat stíhačky MiG-29 Spojeným státům ve snaze dostat je na Ukrajinu nepovažuje za udržitelný. Podle agentury Reuters i amerických médií tím Washington polskou nabídku odmítl.
„Budeme s Polskem a dalšími spojenci NATO pokračovat v konzultacích ohledně této záležitosti a složitých logistických výzvách, které přináší, ale nedomníváme se, že je polský návrh udržitelný," řekl v prohlášení mluvčí Pentagonu John Kirby. „Jednoduše nám není jasné, že by pro to existovalo zásadní odůvodnění," dodal.
Chaos v komunikaci
Nejasnosti okolo plánu, které v úterý vzbudilo polské oznámení i chladné přijetí z americké strany, jsou podle agentury AP vzácným veřejným nesouladem mezi členy NATO.
Varšava přitom vyzvala další členské země aliance, které letadla MiG-29 vlastní, aby se zachovaly podobně. Disponuje jimi také Slovensko a Bulharsko. Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu začalo připravovat plán na předčasné ukončení provozu svých migů, jejich předání Ukrajincům ale zatím odmítá.
Polsko také nechce stíhací letouny samo dodat Ukrajině s odvoláním na to, že přímo není stranou konfliktu. Ukrajině nicméně kvůli válce s Ruskem poskytlo zbraně. „Jakákoliv rozhodnutí o dodávkách útočných zbraní by mělo dělat NATO na základě jednomyslnosti,“ řekl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. „Proto jsme připraveni dodat všechny naše MiGy-29 do Ramsteinu, ale nechceme podnikat nějaké kroky samostatně, protože, jak už jsem řekl, nejsme stranou v této válce,“ vysvětlil šéf polské vlády.
Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinu a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který v pondělí pohrozil sekundárními 100procentními cly na odběratele ruské ropy. Napsala to dnes agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský prezident Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.
Ruští nejmenovaní úředníci vidí v návštěvě zmocněnce americké vlády Steva Witkoffa, který má do Moskvy přijet ve středu nebo ve čtvrtek, příležitost, jak uzavřít dohodu s Trumpem ohledně jeho ultimáta na ukončení války na Ukrajině. „Považujeme takové setkání za velmi důležité,“ řekl podle Bloombergu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o návštěvě Witkoffa. „Dopředu ho ale nebudeme komentovat.“
Šéf Bílého domu tento týden varoval, že uvalí proti Moskvě sankce, pokud do pátku nepřistoupí na příměří s Kyjevem. Naděje na úspěch je ale mizivá, míní podle Bloombergu stejné zdroje. Řešením k dosažení dohody může být návrh na pozastavení útoků dronů a raket, avšak za předpokladu, že se k němu Ukrajina připojí, uvedl jeden z nejmenovaných zdrojů. O plnohodnotné příměří s Kyjevem ale Putin nestojí, protože jeho vojska nadále pomalu postupují na východě Ukrajiny a Putinovy požadavky na ukončení ruské agrese, která trvá už čtyři roky, zůstávají stejné.
Hromadný pohřeb: Učitelka ze školky Natalija Hajovová, její synové Vladyslav a Roman a její bratr Oleksandr zahynuli 31. července, když obytný dům v Kyjevě zasáhl mocný ruský úder. Tehdy v metropoli zahynulo patnáct lidí, zraněno bylo 145 dalších. Nejvíc Nataliju oplakávají její manžel a nejmladší syn, kteří byli v tu dobu jinde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes hovořil po telefonu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o vzájemné vojenské spolupráci a o sankcích proti Rusku. „Dnes jsme ladili naše postoje - Ukrajina a Spojené státy. Vyměnili jsme si hodnocení současné situace - Rusové zvýšili brutalitu svých útoků. Prezident Trump dostal všechny informace o ruských úderech na Kyjev a další města a vesnice,“ tweetuje Zelenskyj.
Hovořili také o ruské ekonomice, která stále stagnuje, a proto by americké sankce mohly přimět prezidenta Vladimira Putina, aby se s Kyjevem dohodl na klidu zbraní. Trump může v tomto procesu podle Zelenského sehrát zásadní roli.
Polsko se zároveň obrátilo na Spojené státy, aby mu dodaly použitá letadla s podobnými vlastnostmi. V uplynulých dnech se v této souvislosti hovořilo o amerických stíhačkách F-16, které už nyní polské letectvo využívá.
Již bezprostředně po oznámení Varšavy nebylo jasné, jak se k návrhu staví Washington. Vysoce postavený vládní zdroj televize CNN uvedl, že administrativa nabídku zaregistrovala a nemá k ní co říci. Z následného vyjádření náměstkyně šéfa americké diplomacie Victorie Nulandové vyplývalo, že USA polská iniciativa zaskočila.
„Pokud vím, tak to s námi nebylo předem konzultováno, že plánují tato letadla dát nám,“ uvedla Nulandová při slyšení v Senátu. „Těším se, až se po skončení tohoto slyšení dostanu zpět ke svému stolu a uvidím, jak budeme na tento návrh reagovat,“ citovala ji agentura Reuters.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken o víkendu řekl, že se USA „velmi aktivně“ zabývají plánem, podle něhož by Američané případně darované migy nahradili Polsku stíhačkami F-16. Kancelář polského premiéra ale záhy sdělila, že o takovém záměru neuvažuje.
Agentura Reuters píše, že američtí zákonodárci se v pondělí snažili přimět administrativu prezidenta Joea Bidena, aby se postarala o předání letadel z Polska a dalších zemí východní Evropy na Ukrajinu.
