Polsko chce předat 28 stíhaček, ale Američany to zaskočilo: Nabídku spojence odmítli!
Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny své stíhačky sovětské konstrukce MiG-29, uvedl v úterý na twitteru mluvčí ministerstva zahraničí ve Varšavě Lukasz Jasina. O poskytnutí bojových letadel opakovaně žádá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země čelí ruské invazi. USA se v posledních dnech snaží s Polskem dohodnout dodání stíhaček ukrajinské armádě, navrhované předání strojů Američanům ale podle dnešního vyjádření zástupkyně americké diplomacie nebylo předem vyjednané. A Pentagon polskou nabídku nakonec skutečně odmítl.
„Po konzultacích vlády a prezidenta je Polsko připravené bezodkladně a bezplatně přemístit všechny své letouny MiG-29 na základnu Ramstein a předat je k dispozici vládě Spojených států,“ napsal Jasina. Podle portálu Gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, jejíž armáda jimi také disponuje.
Jenže americké ministerstvo obrany oznámilo, že plán Polska předat stíhačky MiG-29 Spojeným státům ve snaze dostat je na Ukrajinu nepovažuje za udržitelný. Podle agentury Reuters i amerických médií tím Washington polskou nabídku odmítl.
„Budeme s Polskem a dalšími spojenci NATO pokračovat v konzultacích ohledně této záležitosti a složitých logistických výzvách, které přináší, ale nedomníváme se, že je polský návrh udržitelný," řekl v prohlášení mluvčí Pentagonu John Kirby. „Jednoduše nám není jasné, že by pro to existovalo zásadní odůvodnění," dodal.
Chaos v komunikaci
Nejasnosti okolo plánu, které v úterý vzbudilo polské oznámení i chladné přijetí z americké strany, jsou podle agentury AP vzácným veřejným nesouladem mezi členy NATO.
Varšava přitom vyzvala další členské země aliance, které letadla MiG-29 vlastní, aby se zachovaly podobně. Disponuje jimi také Slovensko a Bulharsko. Slovensko po ruské invazi na Ukrajinu začalo připravovat plán na předčasné ukončení provozu svých migů, jejich předání Ukrajincům ale zatím odmítá.
Polsko také nechce stíhací letouny samo dodat Ukrajině s odvoláním na to, že přímo není stranou konfliktu. Ukrajině nicméně kvůli válce s Ruskem poskytlo zbraně. „Jakákoliv rozhodnutí o dodávkách útočných zbraní by mělo dělat NATO na základě jednomyslnosti,“ řekl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. „Proto jsme připraveni dodat všechny naše MiGy-29 do Ramsteinu, ale nechceme podnikat nějaké kroky samostatně, protože, jak už jsem řekl, nejsme stranou v této válce,“ vysvětlil šéf polské vlády.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Polsko se zároveň obrátilo na Spojené státy, aby mu dodaly použitá letadla s podobnými vlastnostmi. V uplynulých dnech se v této souvislosti hovořilo o amerických stíhačkách F-16, které už nyní polské letectvo využívá.
Již bezprostředně po oznámení Varšavy nebylo jasné, jak se k návrhu staví Washington. Vysoce postavený vládní zdroj televize CNN uvedl, že administrativa nabídku zaregistrovala a nemá k ní co říci. Z následného vyjádření náměstkyně šéfa americké diplomacie Victorie Nulandové vyplývalo, že USA polská iniciativa zaskočila.
„Pokud vím, tak to s námi nebylo předem konzultováno, že plánují tato letadla dát nám,“ uvedla Nulandová při slyšení v Senátu. „Těším se, až se po skončení tohoto slyšení dostanu zpět ke svému stolu a uvidím, jak budeme na tento návrh reagovat,“ citovala ji agentura Reuters.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken o víkendu řekl, že se USA „velmi aktivně“ zabývají plánem, podle něhož by Američané případně darované migy nahradili Polsku stíhačkami F-16. Kancelář polského premiéra ale záhy sdělila, že o takovém záměru neuvažuje.
Agentura Reuters píše, že američtí zákonodárci se v pondělí snažili přimět administrativu prezidenta Joea Bidena, aby se postarala o předání letadel z Polska a dalších zemí východní Evropy na Ukrajinu.
