Asistenční centrum po stěhování Ukrajinců: Počty uprchlíků nadále klesají
Na pražské středisko pro ukrajinské uprchlíky se za posledních sedm dní obrátilo 3681 běženců. Je to zhruba o pětinu méně než o týden dříve. Od začátku ruské agrese už pomoc centra vyhledalo celkem 76.658 lidí. Vyplývá to z informací na twitteru pražských hasičů, kteří s provozem centra pomáhají. V pátek pracovníci centra pomohli 557 lidem.
Stěhování do nového sídla v budově u metra Vysočanská se podle hasičů obešlo bez problémů. Asistenční centrum, které nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním, do středy sídlilo v Kongresovém centru Praha (KCP) u stanice metra Vyšehrad. Důvodem stěhování střediska byly již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Vytíženost v posledních týdnech spíše klesá. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února, se počty uprchlíků v pražském centru, sloužícím pro hlavní město i Středočeský kraj, pohybovaly v tisících. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V uplynulém týdnu už denní počet obsloužených lidí ani jednou nepřekročil tisícovku.
Střediska, která se nacházejí po celém Česku, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražské centrum se ve čtvrtek přesunulo do nových prostor v budově bývalého sídla Komerční banky u metra Vysočanská. Původně sídlilo v Kongresovém centru. Důvodem stěhování byly již nasmlouvané akce v Kongresovém centru, včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil přibližně na 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
Pět milionů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina, asi 2,7 milionu, zamířila do Polska. Podle dřívějších informací Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z úterý zemřelo za dobu války na Ukrajině nejméně 1892 civilistů.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak plánuje reformovat strukturu úřadu angažováním vojáků nebo veteránů s bojovými zkušenostmi, kteří by měli tvořit podstatný počet zaměstnanců.
„Řeč je o pracovnících na všech úrovních. Ve všech odděleních... Protože právě tito lidé jsou měřítkem cti, morálky a oddanosti Ukrajině. Nehledají výmluvy, hledají řešení, jak dosáhnout výsledku,“ napsal Jermak na platformě Telegram. Jako příklad uvedl svého zástupce plukovníka Pavla Palisu, který dříve velel 93. samostatné mechanizované brigádě.
„Ve válce byl odpovědný za životy svých podřízených a úspěšnost bojových operací. Nyní v úřadu prokazuje stejnou rychlost, čestnost a zásadovost,“ pokračoval Jermak, který dále napsal, že podobná „kultura by se měla v budoucnu rozšířit na celou státní správu“. Vyzval i další sféry ukrajinské společnosti jako podniky nebo kulturní zařízení, aby přijímaly veterány. Poznamenal, že ne všichni jsou původně profesionální vojáci a mnoho z nich se přidalo k armádě dobrovolně, přičemž někteří pracovali v úspěšných společnostech.
Šéfka tajných služeb Spojených států Tulsi Gabbardová zakázala sdílet informace o jednáních o ukončení války na Ukrajině s partnery v alianci zpravodajských služeb Five Eyes (FVEY), která kromě USA zahrnuje Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland.
Směrnice klasifikuje všechny analýzy a informace související s jednáním o míru mezi Ruskem a Ukrajinou jako „bez šíření do zahraničí“; tyto informace nesmějí být sdíleny s žádnou jinou zemí ani cizími státními příslušníky, uvedly zdroje CBS News.
Návratové centrum pro pomoc Ukrajincům s dobrovolným návratem do vlasti v Česku nevznikne, v Praze zůstane dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům. Projekt se neuskuteční kvůli restrukturalizaci vlády Ukrajiny, kdy zaniklo ministerstvo národní jednoty. „Není jasné, kdo si tento projekt po zrušení ministerstva převezme. Proto jsme se rozhodli ponechat v Praze dosavadní středisko pro pomoc Ukrajincům, které funguje už dva roky pod vedením mezinárodní organizace ICMPD,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Odboru mezinárodní spolupráce ministerstva vnitra Kateřina Flaigová.
Pro návratové centrum je klíčové, aby vznikla zrcadlová instituce i na Ukrajině. „Tam by měla být nastavena struktura, která bude lidi přijímat zpátky. Zatím je to ale na ukrajinské straně nevyřešené,“ uvedla.
