Střelbu nepřežil malý Kirill (†1). Rusové se dočasnému příměří v Mariupolu vysmáli a pálí dál
V Rusy ostřelovaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo, upozornil v pátek podle Reuters starosta města Vadym Boječenko. Moskva v sobotu ráno souhlasila s vytvořením humanitárních koridorů právě v Mariupolu a ve městě Volnovacha, ale podle úřadů ihned příměří porušila. Podle mariupolské radnice tak byla evakuace civilistů v současné situaci odložena, uvádí agentura AFP.
Starosta podle portálu RBK Ukrajina uvedl, že ve městě utrpělo zranění již 300 obyvatel. Dříve upozornil, že zjistit přesný počet zraněných nelze kvůli neustávajícímu ostřelování.
Roste i počet obětí, je mezi nimi i malý Kirill, kterému nebyly ani dva roky. Agentura Reuters zachytila chvíle, kdy se ho zdravotnictví snažili v nemocnici zachránit, ale nepodařilo se.
Kritickou situaci ve městě popsala webu Ukrajinska pravda také dobrovolnice Olena, jejíž příbuzní žijí ve městě. Lidé se podle Oleny bojí vycházet na ulici, tráví čas v krytech a ve sklepích, šetří si zbytky baterie na telefonech a čekají na vytvoření koridorů pro evakuaci. Na vzniku podobných koridorů se „v principu“ dohodli vyjednavači obou stran v Bělorusku, v praxi ale zatim žádný zajištěn nebyl.
Ukrajinci se podle Oleny citované ukrajinským listem snaží najít informace o svých blízkých, kteří zůstali ve městě, ve skupinách na sociálních sítích. Úkol komplikuje skutečnost, že Mariupol je bez elektřiny. Některým lidem ve skupině se ale občas podaří do města krátce dovolat a zjistit podrobnosti, které pak sdílejí s dalšími lidmi na internetu.
Příměří nevydrželo ani chvilku
Zástupci městské správy Mariupolu uvedli, že civilisté budou z města moci odcházet mezi soborními 10:00 a 15:00 SEČ. Bezpečná cesta měla vést směrem na severozápad do Záporoží. Vznik humanitárního koridoru podle starosty Vadyma Bojčenka poskytne příležitost k opravám důležité infrastruktury, jako jsou mobilní sítě nebo rozvody elektřiny a vody. „Také bude možné zajistit pro Mariupol potraviny a nejdůležitějšími léky,“ řekl dnes na telegramu. V Mariupolu žije asi 400 000 obyvatel, ve Volnovaše, která leží severně od tohoto přístavu, asi 22 000.
Místostarosta přístavního města Serhij Orlov nicméně po deklarovaném začátku klidu zbraní řekl, že ruské jednotky pokračují v útocích. Podle mariupolské radnice byla evakuace civilistů v současné situaci odložena, uvádí agentura AFP.
„Rusové nás i nadále bombardují a používají dělostřelectvo. Je to šílené,“ řekl BBC Orlov. „V Mariupolu žádné příměří není a klid zbraní není ani podél humanitárního koridoru,“ dodal. Civilisté jsou podle něho připraveni z města odejít, ale kvůli ostřelování nemohou.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nikdo humanitární koridory nevyužil, a obvinilo ukrajinské „nacionalisty“ z toho, že civilistům brání v odchodu. Ruský generál Michail Mizincev podle agentury TASS řekl, že „bez ohledu na obtíže, které vznikly v důsledku neúspěchu dnešní humanitární operace, jsme připraveni dále spolupracovat s představiteli Ukrajiny a mezinárodních organizací při řešení krizové humanitární situace“.
Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů. Další kolo přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem se možná uskuteční o víkendu, přesný termín případných jednání je zatím nejasný.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
