Ukrajinci ruské tanky ničí „oštěpy“. Střely Javelin útočí jako jestřáby, doletí až 4 kilometry
FGM-148 Javelin je protitanková řízená střela se samonaváděcím zařízením. Komplet byl vyvinut v USA v 90. letech a poprvé nasazen během americké invaze v Iráku. Odpalovací soustava Javelin váží zhruba 22 kilogramů. Necelých 16 kilogramů z této hmotnosti tvoří protitanková střela.
Řízená střela může být odpálena z ramene, případně lze systém umístit na vojenská vozidla. Starší verze Javelinu dokážou zasáhnout cíl na 2,5 kilometru, u nejmodernějších variant činí dosah až 4 kilometry. Opětovné nabití zabere obsluze asi 20 sekund.
Zařízení typu „vystřel a zapomeň“
Protitanková střela Javelin se řadí k zařízením typu „vystřel a zapomeň“ (Fire and Forget). Obsluha v zaměřovači najde cíl, nasměruje na něj projektil a vypálí. O víc se starat nemusí – řízená střela pomocí infračerveného navádění sama zasáhne cíl. Hlavní raketový motor Javelinu se zažehne až po odpálení, čímž se snižuje riziko odhalení obsluhy. Ta může okamžitě po výstřelu opustit své stanoviště a ukrýt se. Protitankovou střelu lze vyslat i z budovy, aniž by tím obsluze hrozilo nebezpečí.
Javelin znamená v angličtině oštěp. Řízená střela skutečně útočí podobným způsobem. Nejprve vystoupá do výšky (v závislosti na vzdálenosti cíle až do 160 metrů) a poté na cíl útočí shora. Zasahuje tak tanky a obrněné transportéry v místech, kde je pancéřování nejslabší.
Javelin vs. NLAW
Pořizovací cena Javelinu je poměrně vysoká, jen samotná střela vyjde na cca 180 tisíc dolarů (více než 4 miliony korun). Levnější alternativu představuje britsko-švédská protitanková střela MTB LAW, známá spíše pod zkratkou NLAW. Cena střely NLAW je oproti Javelinu zhruba čtvrtinová. Jedná se však o komplet určený pro jednorázové použití.
NLAW funguje podobně jako Javelin, ale má mnohem menší dosah (do 800 metrů) a spoléhá na počítačem řízenou trajektorii. Svým charakterem se NLAW hodí pro městskou válku či boje v členitém terénu.
FGM-148 Javelin na Ukrajině
Protitankové střely FGM-148 Javelin má ve své výzbroji asi dvacítka armád po celém světě. Vedle mocností jimi disponují například pobaltské země, některé státy Blízkého východu nebo Gruzie. Několik Javelinů vlastní i AČR. Ukrajina koupila první řízené střely Javelin v roce 2018 od USA. Objednávka se skládala z 37 odpalovacích zařízení a 210 střel. Další Javeliny na Ukrajinu směřují v reakci na ruskou invazi. Kromě USA dodává protitankové střely Ukrajincům Estonsko či Polsko.
Vladimir Putin dnes prohlásil, že vidí světlo na konci tunelu ve vztazích Ruska s USA a doufá, že první kroky jsou základem jejich úplného obnovení. Uvedl to při návštěvě ruského jaderného výzkumného centra, když odpovídal na otázky novinářů, informuje agentura Reuters. „Jsem přesvědčen, že vůdčí schopnosti současného prezidenta Trumpa jsou dobrou zárukou, že se vztahy obnoví,“ uvedl ruský lídr, podle kterého zůstávají USA a Rusko po summitu na Aljašce v kontaktu.
„S příchodem prezidenta Trumpa se podle mě konečně objevilo světlo na konci tunelu. A nyní jsme měli velmi dobré, smysluplné a upřímné setkání na Aljašce,“ řekl Putin. „Další kroky nyní závisí na vedení Spojených států,“ dodal podle agentury Reuters.
Donald Trump dnes prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit válku na Ukrajině; přitom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah.
Americký prezident se před týdnem na Aljašce setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale zatím se mu nepodařilo domluvit trojstranné jednání za účasti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. „Je tam obrovská nenávist,“ poznamenal Trump. „Ale uvidíme, co se stane. Myslím, že za dva týdny budeme vědět, jakým směrem se vydám,“ dodal. Trump podle Reuters řekl, že se rozhoduje mezi tím, že uvalí na Rusko „masivní sankce“, nebo tím, že nepodnikne nic a řekne „je to váš boj“.
Územní ústupky Ukrajiny, které požaduje Rusko, jsou past ruského prezidenta Vladimira Putina, řekla ve vysílání BBC šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mluvila také o důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu i dalších sankcích.
Kallasová uvedla, že od summitu Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se odehrál minulý týden na Aljašce, získal ruský prezident vše, co si mohl přát. „Putin se jen směje a nepřestává zabíjet. Zapomínáme, že Rusko zatím nikdy v ničem neustoupilo,“ řekla. Putinovy požadavky na to, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.
