Ukrajinci ruské tanky ničí „oštěpy“. Střely Javelin útočí jako jestřáby, doletí až 4 kilometry
FGM-148 Javelin je protitanková řízená střela se samonaváděcím zařízením. Komplet byl vyvinut v USA v 90. letech a poprvé nasazen během americké invaze v Iráku. Odpalovací soustava Javelin váží zhruba 22 kilogramů. Necelých 16 kilogramů z této hmotnosti tvoří protitanková střela.
Řízená střela může být odpálena z ramene, případně lze systém umístit na vojenská vozidla. Starší verze Javelinu dokážou zasáhnout cíl na 2,5 kilometru, u nejmodernějších variant činí dosah až 4 kilometry. Opětovné nabití zabere obsluze asi 20 sekund.
Zařízení typu „vystřel a zapomeň“
Protitanková střela Javelin se řadí k zařízením typu „vystřel a zapomeň“ (Fire and Forget). Obsluha v zaměřovači najde cíl, nasměruje na něj projektil a vypálí. O víc se starat nemusí – řízená střela pomocí infračerveného navádění sama zasáhne cíl. Hlavní raketový motor Javelinu se zažehne až po odpálení, čímž se snižuje riziko odhalení obsluhy. Ta může okamžitě po výstřelu opustit své stanoviště a ukrýt se. Protitankovou střelu lze vyslat i z budovy, aniž by tím obsluze hrozilo nebezpečí.
Javelin znamená v angličtině oštěp. Řízená střela skutečně útočí podobným způsobem. Nejprve vystoupá do výšky (v závislosti na vzdálenosti cíle až do 160 metrů) a poté na cíl útočí shora. Zasahuje tak tanky a obrněné transportéry v místech, kde je pancéřování nejslabší.
Javelin vs. NLAW
Pořizovací cena Javelinu je poměrně vysoká, jen samotná střela vyjde na cca 180 tisíc dolarů (více než 4 miliony korun). Levnější alternativu představuje britsko-švédská protitanková střela MTB LAW, známá spíše pod zkratkou NLAW. Cena střely NLAW je oproti Javelinu zhruba čtvrtinová. Jedná se však o komplet určený pro jednorázové použití.
NLAW funguje podobně jako Javelin, ale má mnohem menší dosah (do 800 metrů) a spoléhá na počítačem řízenou trajektorii. Svým charakterem se NLAW hodí pro městskou válku či boje v členitém terénu.
FGM-148 Javelin na Ukrajině
Protitankové střely FGM-148 Javelin má ve své výzbroji asi dvacítka armád po celém světě. Vedle mocností jimi disponují například pobaltské země, některé státy Blízkého východu nebo Gruzie. Několik Javelinů vlastní i AČR. Ukrajina koupila první řízené střely Javelin v roce 2018 od USA. Objednávka se skládala z 37 odpalovacích zařízení a 210 střel. Další Javeliny na Ukrajinu směřují v reakci na ruskou invazi. Kromě USA dodává protitankové střely Ukrajincům Estonsko či Polsko.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
