Ukrajina dostane zbraně od českých firem. A armáda pošle 400 vojáků na východní křídlo NATO
Vláda mimořádně zasedla ve čtvrtek večer, aby projednala další českou pomoc Ukrajině. Do té se zapojují i české zbrojařské firmy. Prostřednictvím vlády darují Ukrajině zbraně, střelivo i rukavice, oznámilo na twitteru ministerstvo obrany. Ministryně Jana Černochová (ODS) seznámila vládu s tím, že pro posílení východního křídla NATO je pro ČR nejlepší zapojení na Slovensku. Vysláno by mělo být asi 400 vojáků.
Vláda rozhodla o daru, o kterém jednala od neděle ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se zástupci českých zbrojovek. Na Ukrajinu zamíří stovky samopalů, útočných pušek či nábojů.
Každý náboj se počítá! Zbrojaři darovali nám, my obratem Ukrajině. 🇨🇿 pošle stovky kulometů, útočných pušek, samopalů, více než 100 tis. nábojů a zhruba tisícovku taktických rukavic za 17 mil. Kč od firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot.#SlavaUkraini
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 3, 2022
Na Slovensko by mělo být vysláno 400 vojáků z mechanizovaných jednotek, logistického zabezpečení, Vojenské policie nebo velení a spojení. „Z těch variant, které jsou teď na stole, bychom upřednostnili vznik slovenské battlegroupy, ve které by byla Česká republika společně se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem,“ řekla Černochová. V následujících dnech o tom bude Česko jednat s dalšími zeměmi, které se mají do jednotky zapojit. Až se dohodnou na tom, která ze zemí bude uskupení velet, bude se vysláním zabývat vláda a následně Parlament.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) do ČR denně míří kolem pěti tisíc ukrajinských uprchlíků. Systém práce asistenčních center ve všech krajích, kam uprchlíci směřují kvůli prvnímu kontaktu s úřady, je podle Rakušana nastaven velmi dobře. „Samozřejmě jsou některá úzká hrdla,“ uvedl s tím, že problémy řeší operativně.
Ministři dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyslechli na jednání informaci od bezpečnostních složek, probrali, jaké jsou další scénáře, a „diskutovali o jízdním řádu příprav předpisů pro pomoc lidem, kteří utíkají do Česka před válkou na Ukrajině“.
Rakušan předloží příští týden návrh mimořádné ochrany podle dohody EU. Státy Evropské unie se dnes shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.
Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii. Jejich přijetí navrhla Evropská komise v reakci na vlnu uprchlíků, kterých po týdnu od začátku ruské invaze zamířil do zemí EU již zhruba milion. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová upozornila, že unie se musí připravit na několik milionů lidí.
„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v ČR vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl Rakušan. Systém evropské ochrany bude podle něj stejně jako česká víza pro Ukrajince platit rok s možností prodloužení.
Zástupci unijních vlád se na něm shodli jednotně, přestože například Maďarsko v průběhu dne dávalo najevo, že považuje za dostatečná současná azylová pravidla. „Některé jednotlivosti dočasné ochrany mohou být modifikovány domácím právním předpisem, což se finálně v té konečné verzi objevilo,“ objasnil český ministr důvod, který přesvědčil i skeptičtější Budapešť.
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftohaz se dohodla na zvýšení dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států prostřednictvím polské energetické skupiny Orlen a amerických partnerů. Šéf Naftohazu Serhij Koreckyj uvedl, že nově sjednané dodávky budou činit nejméně 300 milionů krychlových metrů. Podnik se tak snaží zajistit dostatek plynu pro zimní sezonu v době, kdy ukrajinská energetická infrastruktura čelí pokračujícím útokům z ruské strany, napsala agentura Reuters.
Společnost Orlen uvedla, že dohoda byla podepsána na konferenci o transatlantické energetické spolupráci, které se zúčastnil také polský ministr energetiky Miłosz Motyka. „Tato dohoda umožní dovoz významného objemu plynu ze Spojených států na Ukrajinu a připraví půdu pro další iniciativy tohoto typu, které by mohly podpořit další země střední a východní Evropy,“ dodala.
Polský Orlen začal na Ukrajinu dodávat americký LNG v letošním roce. Polské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že díky nové dohodě se celkový objem dodávek zvýší na téměř miliardu krychlových metrů. Plyn putuje z USA do terminálů v Polsku a Litvě a následně se přepravuje na Ukrajinu, píše Reuters.
Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionem barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden. Reuters o tom informuje s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX.
Lodě Sikar a Monte 1 byly na začátku října naloženy ropou z ruského baltského přístavu Primorsk. Oba tankery plují pod gambijskou vlajkou.
Podle OilX a LSEG se loď Sikar, která byla naložena 6. října, zastavila 24. října ve Středozemním moři poblíž vstupu do Suezského průplavu a od té doby zůstává zakotvena. Jako svůj cíl deklarovala egyptský přístav Port Saíd na severním konci průplavu. Loď Monte 1, která byla podle LSEG naložena 7. října, proplula průplavem 30. října a kotví v Rudém moři.
Kyjevské náměstí Nezávislosti („Majdan“): Poslední rozloučení s hrdinou. V civilu fotograf a za války mariňák Kosťantyn Huzenko zemřel 1. listopadu po ruském úderu na východě Ukrajiny.
