Ukrajina dostane zbraně od českých firem. A armáda pošle 400 vojáků na východní křídlo NATO
Vláda mimořádně zasedla ve čtvrtek večer, aby projednala další českou pomoc Ukrajině. Do té se zapojují i české zbrojařské firmy. Prostřednictvím vlády darují Ukrajině zbraně, střelivo i rukavice, oznámilo na twitteru ministerstvo obrany. Ministryně Jana Černochová (ODS) seznámila vládu s tím, že pro posílení východního křídla NATO je pro ČR nejlepší zapojení na Slovensku. Vysláno by mělo být asi 400 vojáků.
Vláda rozhodla o daru, o kterém jednala od neděle ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se zástupci českých zbrojovek. Na Ukrajinu zamíří stovky samopalů, útočných pušek či nábojů.
Každý náboj se počítá! Zbrojaři darovali nám, my obratem Ukrajině. 🇨🇿 pošle stovky kulometů, útočných pušek, samopalů, více než 100 tis. nábojů a zhruba tisícovku taktických rukavic za 17 mil. Kč od firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot.#SlavaUkraini
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) March 3, 2022
Na Slovensko by mělo být vysláno 400 vojáků z mechanizovaných jednotek, logistického zabezpečení, Vojenské policie nebo velení a spojení. „Z těch variant, které jsou teď na stole, bychom upřednostnili vznik slovenské battlegroupy, ve které by byla Česká republika společně se Slovenskem, Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem,“ řekla Černochová. V následujících dnech o tom bude Česko jednat s dalšími zeměmi, které se mají do jednotky zapojit. Až se dohodnou na tom, která ze zemí bude uskupení velet, bude se vysláním zabývat vláda a následně Parlament.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) do ČR denně míří kolem pěti tisíc ukrajinských uprchlíků. Systém práce asistenčních center ve všech krajích, kam uprchlíci směřují kvůli prvnímu kontaktu s úřady, je podle Rakušana nastaven velmi dobře. „Samozřejmě jsou některá úzká hrdla,“ uvedl s tím, že problémy řeší operativně.
Ministři dnes podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyslechli na jednání informaci od bezpečnostních složek, probrali, jaké jsou další scénáře, a „diskutovali o jízdním řádu příprav předpisů pro pomoc lidem, kteří utíkají do Česka před válkou na Ukrajině“.
Rakušan předloží příští týden návrh mimořádné ochrany podle dohody EU. Státy Evropské unie se dnes shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.
Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, unie využije poprvé ve své historii. Jejich přijetí navrhla Evropská komise v reakci na vlnu uprchlíků, kterých po týdnu od začátku ruské invaze zamířil do zemí EU již zhruba milion. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová upozornila, že unie se musí připravit na několik milionů lidí.
„Dočasná ochrana jako celoevropský instrument má smysl v tom, že platí po celé Evropě. V tom je výhoda proti našim národním vízům, která teď v ČR vydáváme, ale jinak je ten koncept velmi podobný,“ řekl Rakušan. Systém evropské ochrany bude podle něj stejně jako česká víza pro Ukrajince platit rok s možností prodloužení.
Zástupci unijních vlád se na něm shodli jednotně, přestože například Maďarsko v průběhu dne dávalo najevo, že považuje za dostatečná současná azylová pravidla. „Některé jednotlivosti dočasné ochrany mohou být modifikovány domácím právním předpisem, což se finálně v té konečné verzi objevilo,“ objasnil český ministr důvod, který přesvědčil i skeptičtější Budapešť.
Český prezident Petr Pavel novinářům v New Yorku řekl, že dnes krátce hovořil se svým estonským protějškem Alarem Karisem ohledně narušení vzdušného prostoru ze strany Ruska. Reakci ze strany NATO označil za včasnou a adekvátní. „Okamžitě vystartovaly letouny včasné výstrahy, systém integrované protivzdušné obrany v NATO byl informován a všichni spojenci vlastně reagovali v rámci přijatých opatření, která jsou předem stanovena,“ uvedl.
„Pokud jde o případné opakování takových incidentů, tak si myslím, že je důležité ruské straně zdůraznit, že narušení vzdušného prostoru, případně blízkosti přeletů v mezinárodních vodách a další provokativní chování, které Rusko poměrně často dělá, můžou vést velice snadno ke konfliktu,“ řekl Pavel s tím, že je třeba Moskvě připomenout, že pokud by to bylo obráceně, určitě by jednala také. „Kdyby ze strany států NATO docházelo k opakovaným narušením suverenity ruského vzdušného prostoru, tak bychom se asi velice rychle dočkali toho, že bude ruská protivzdušná obrana reagovat velice razantně a stejně razantně musíme jednat i my, protože musíme mít respekt k suverenitě jeden druhého,“ dodal.
Moldavské úřady dnes oznámily, že provedly 250 razií a zadržely 74 lidí při vyšetřování údajného plánu na podněcování nepokojů a destabilizaci země v souvislosti s parlamentními volbami. Napsala to dnes agentura AP, podle níž Kišiněv viní Rusko z podpory tohoto plánu. Prozápadní prezidentka země Maia Sanduová podle agentury Reuters obvinila Moskvu z utrácení stovek milionů eur ve snaze ovlivnit nedělní volby. Moskva se k posledním informacím nevyjádřila, dříve obvinění z vměšování do záležitostí Moldavska odmítla.
Moldavská policie uvedla, že plán vyvolat nepokoje byl „koordinován z Ruské federace prostřednictvím kriminálních živlů“. Podle moldavského prokurátora Victora Fortuny většina z podezřelých cestovala do Srbska, kde podstoupili výcvik. Někteří z nich přitom zprvu neznali skutečný účel cest, které byly prezentovány jako poutě, až později se zapojili do výcviku k výtržnostem a destabilizaci, uvedl policejní šéf Viorel Cernautseanu. Podle moldavských úřadů výcvik v Srbsku prováděli ruští tajní agenti, napsala agentura Reuters.
