Mrazivý vzkaz Ukrajinců Rusům: Jsme horší než smrt, budeme vás porážet jako prasata!
Ukrajincům, kteří se brání ruským okupačním vojskům, došla trpělivost. V brutálním vzkazu směřovaným především ruskému dělostřelectvu, si nebrali servítky. Hrdí Ukrajinci už prý nebudou brát žádné zajatce. Rozlítila je především střelba na civilní obyvatelstvo. Za smrt svých blízkých budou prý Rusy porážet jako prasata.
„Bombardovali jste naše krásná města, naše děti, příbuzné, školky a nemocnice. Teď se vy, ruští červi, stáváte naším cílem číslo jedna,“ uvedlo v radikálním vzkazu velení ukrajinských vojsk. Všechna trpělivost bránícím se jednotkám došla poté, co Rusové neustále bombardují i civilní cíle.
„Jenom jste stiskli spoušť a čekali, co? Ani ty vaše cíle nevidíte. Ale věřte nám, máme o vás informace a přijde vás to draho. Ode dneška žádné slitování, budeme vás porážet jako prasata,“ stálo v drsném vzkazu. „Už si pro vás jdeme. Zavolejte naposledy mámě. Řekněte jí, že pojdete jako pes. Nejsme jako smrt. Jsme horší,“ dodalo vojsko na závěr.
Jak již dříve deník Blesk informoval, ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov opakovaně ujišťoval, že ruské vojenské jednotky neútočí a v žádném případě nebudou útočit na ukrajinské civilisty, jejich činy ovšem potvrzují opak.
V hustě zabydlených civilních oblastech se nacházejí zbytky raket, několik mateřských školek a obytných domů bylo téměř srovnáno se zemí a denně umírají nevinní lidé. Organizace pro lidská práva Amnesty International v pátek obvinila ruskou armádu z „necílených útoků na civilní čtvrti a náletů na chráněné budovy, jako jsou například nemocnice“.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. „Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země,“ citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Obsazení průmyslové Doněcké oblasti patří k hlavním cílům ruského válečného úsilí. Rusko v roce 2022 anektovalo Doněckou oblast spolu s dalšími ukrajinskými regiony - Chersonskou, Záporožskou a Luhanskou oblastí. Ani v jednom případě však tato území zcela nekontroluje.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině, informují světové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. „Potřebujeme podporu od spojenců a proto jsem tady,“ řekl Zelenskyj. „Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak,“ dodal.
Přítomní lídři se dohodli na společném postupu v boji proti takzvaným netržním politikám, které by mohly ohrozit globální přístup ke kritickým nerostům. Také se zavázali omezit negativní dopady umělé inteligence na pracovní místa a životní prostředí, přičemž zároveň přijali to, co označili za možnou technologickou revoluci. Shodli se také v řadě dalších otázek, avšak summit, který měl být ukázkou jednotného postoje vyspělých zemí k hlavním globálním problémům, nakonec neskončil společným prohlášením o válce na Ukrajině.
