Konec ruské zmrzliny v Česku: Výrobce ji kvůli válce přejmenuje na ukrajinskou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.

Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.

Ukrajina v červenci navýšila vývoz obilí na 4,27 milionu tun z loňských 2,36 milionu tun, informovala agentura Reuters na základě dat Ukrajinského svazu obchodníků s obilím UGA. Děje se tak navzdory zesíleným útokům Ruska na ukrajinské přístavy. Před začátkem ruské invaze v únoru 2022 Ukrajina jen přes Černé moře vyvážela kolem šesti milionů tun obilí měsíčně. 

Ukrajinský export ztěžují zejména ruské útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy. Podle údajů o vývozu Ukrajina v červenci vyvezla 3,7 milionu tun zemědělského zboží z Oděsy a 569.000 tun po Dunaji.Ve stejném měsíci loňského roku to bylo 291.000 tun z Oděsy a 2,07 milionu tun po Dunaji.

„Ruský prezident Vladimir Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně nesprávně vyhodnotili, že Ukrajina postrádá schopnost narušit ruské držení iniciativy. Schopnost Ukrajiny dosáhnout operačního překvapení a napadnout ruskou iniciativu na celém bojišti zpochybňuje operační a strategické předpoklady, na nichž stojí současné ruské útočné úsilí na Ukrajině,“ míní analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).

Operace v Kurské oblasti a další možné ukrajinské výpady přes hranice nutí Kreml a ruské velení přemýšlet o tom, zda tisícikilometrový úsek hranice se severovýchodní Ukrajinou pokládat za aktivní frontu, kterou Rusko musí bránit, a ne za „spící“ úsek, jak k němu Moskva přistupovala od předloňského podzimu. Nyní může Kreml vyžadovat od ruského velení, aby hledělo na obranu hranic jako na součást celé kampaně, což může vést k dlouhodobým omezením v plánování operací, na jaké Rusko dříve nenaráželo, upozornili analytici.