Lavrov řečnil v OSN do prázdného sálu: Takhle svět ignoruje Rusko

Estonská vláda se rozhodla požádat spojence o konzultace podle článku 4 smlouvy o Severoatlantické alianci kvůli narušení vzdušného prostoru země ruskými stíhačkami, oznámil premiér Kristen Michal na sociální síti X. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že s estonským premiérem hovořil, a reakci aliance na incident označil za rychlou a rozhodnou.

Dvě ruské stíhačky přeletěly nízko nad těžební plošinou firmy Petrobaltic v Baltském moři, porušily její bezpečnou zónu, uvedli polští pohraničníci.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil k výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Vladimir Putin amerického prezidenta „zklamal“.

„Předpokládáme, že Spojené státy a osobně prezident Trump si zachovávají politickou vůli a záměr pokračovat ve svém úsilí o usnadnění ukrajinského urovnání. Prezident Trump je proto samozřejmě v této otázce takříkajíc poměrně emotivní. To je zcela pochopitelné,“ cituje Peskova agentura TASS.

Donald Trump během tiskové konference s britským premiérem Keirem Starmerem ve čtvrtek 18. září prohlásil, že ho Putin „zklamal“. Americký prezident uvedl, že řešení konfliktu na Ukrajině se ukázalo jako mnohem obtížnější, než si myslel.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila ruské narušení estonského vzdušného prostoru za mimořádně nebezpečnou provokaci, šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ujistila, že Evropa stojí po boku Estonska.

„Na každou provokaci budeme reagovat s odhodláním a zároveň budeme investovat do silnějšího východního křídla. Se stupňováním hrozeb se bude stupňovat i náš tlak,“ napsala von der Leyenová na X a vyzvala k urychlenému schválení 19. balíčku sankcí proti Rusku.

Severoatlantická aliance reagovala okamžitě a proti ruským strojům vyslala své stíhačky, uvedla alianční mluvčí Allison Hartová. „Je to další příklad bezohledného ruského chování a schopnosti NATO reagovat,“ napsala na síti X.

Rusko podle Fialy narušením estonského vzdušného prostoru eskaluje napětí a ukazuje agresivitu. Musíme razantně posilovat naši obranyschopnost, uvedl.

České ministerstvo zahraničí narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami odsoudilo jako další příklad provokace ze strany Moskvy a eskalace. 

NATO na narušení estonského prostoru reagovalo okamžitě a zachytilo ruské letouny, uvedla mluvčí NATO. Evropa stojí při Estonsku, ujistila šéfka EK.

Evropská komise plánuje uvolnit Maďarsku 550 milionů eur, aby zajistila souhlas premiéra Viktora Orbána s novým balíčkem sankcí proti Rusku, informoval Financial Times s odvoláním na své zdroje. Brusel zmrazil 22 miliard eur určených pro Budapešť v roce 2022 kvůli obavám o nezávislost soudnictví, práva uprchlíků, diskriminaci LGBTQ+ osob a akademickou nezávislost.

Od té doby Evropská komise několikrát souhlasila s uvolněním části finančních prostředků, aby zabránila Orbánovi vetovat podpůrná opatření pro Ukrajinu. V květnu Budapešť požádala Evropskou unii o 605 milionů eur. Zdroje listu FT sdělily, že Evropská komise nakonec souhlasila s částkou 550 milionů eur.

Maďarsko a Slovensko jsou země EU, které zůstávají závislé na dodávkách ruské ropy. Jejich představitelé pravidelně hrozí zablokováním sankcí EU proti Rusku.

Tři ruské stíhačky MiG-31 narušily estonský vzdušný prostor a setrvaly v něm 12 minut, uvedla estonská vláda podle agentury Reuters.

„Chceme Rusko zasáhnout tam, kde získává své peníze. Žádný sektor není tabu,“ napsala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová na sociální síti X k novému, 19. balíčku sankcí. Komise podle ní chce návrhem zakročit proti ruským finančním podvodům ve třetích zemích, což zahrnuje kryptoměny, a zaměřit se na ruský platební systém Mir. Podle šéfky evropské diplomacie je rovněž nutné přerušit dodávky ruskému vojenskému průmyslu tak, aby nemohl živit svou válečnou mašinerii. Zákaz vývozu z EU bude rozšířen o další chemikálie, kovové komponenty, soli a rudy a dojde ke zpřísnění kontrol vývozu pro subjekty z Ruska, Číny a Indie.

603 628 čtverečních kilometrů. Mapu Ukrajiny s takto vyznačenou rozlohou, čili včetně Doněcké a Luhanské oblasti i Krymu, předal ministr zahraničí Litvy Kęstutis Budrys svému protějšku Andriji Sybihovi v Kyjevě. Na plachtě je také spousta podpisů a přání Ukrajincům ke zdárné obraně vlasti.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.

„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.

Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.

Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.

„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.

Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.

„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.

„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.

Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.

Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.

Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.

„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.

Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.

V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.

„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.

Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.

Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.

„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.

Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka.

„Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak.

Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.

Podle ukrajinského letectva ruská armáda za uplynulou noc poslala 86 dronů, čili docela málo. Protivzdušná obrana jich zneškodnila 71. Bezpilotní letouny zasáhly šest míst, na dalších dvou místech se zřítily trosky sestřelených strojů.

Lidé v Pavlohradu východně od Dnipra kolem půlnoci místního času (čtvrtek 23:00 SELČ) hlásili masivní útok dronů, uvádí ruskojazyčný servis BBC. To dnes potvrdil šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak, který na telegramu napsal, že v Pavlohradu vzniklo několik požárů a hasiči je lokalizovali. Další podrobnosti k útoku nezveřejnil.

Ukrajina bude brzy schopna nasadit nejméně 1 000 stíhacích dronů denně k odražení ruských dronových útoků, uvedl ministr obrany Denys Šmyhal podle deníku The Kyiv Independent. „Této úrovně bude dosaženo. Nemohu říci, jaká je současná úroveň, ale v blízké budoucnosti bude tato úroveň realizována,“ uvedl Shmyhal na tiskové konferenci s polským ministrem obrany Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem.

Ukrajinští vojáci v bojích s Rusy na východě země zajali 36letého keňského občana Evanse Kibeta. Při výslechu tvrdil, že je sportovec, lehký atlet, ale Rusové jej podvodem přiměli ke vstupu do ruské armády. Uvedl to server BBC News s odvoláním na video, které se zajatcem natočili ukrajinští vojáci.

Trosky padajícího ruského dronu poničily v noci na dnešek trolejbusovou linku v Kyjevě. Uvedl to šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Ve městě zněly dva letecké poplachy, mrtví ani zranění nejsou hlášeni.

Sestřelené drony podle Tkačenka dopadly v několika oblastech města, mimo jiné na silnici v centrální Ševčenkivské čtvrti. Jeden z padajících letounů poškodil trolejbusové vedení. „Podle předběžných zpráv nebyl nikdo zraněn,“ napsal Tkačenko na telegramu.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.

Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.

„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.

Kreml dnes potvrdil zprávy o odstoupení zástupce šéfa prezidentské kanceláře Dmitrije Kozaka, důvod tohoto kroku nesdělil. Dlouholetý spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina byl v médiích označován za jediného odpůrce války Ruska proti Ukrajině v Kremlu, ale sám svůj nesouhlas nikdy veřejně nedal najevo. Zdržel se i vyjádření ke své demisi, o které ve středu informovala ruská média s odvoláním na své anonymní zdroje.

„Zatím jsme výnos nezveřejnili, ale mohu potvrdit, že podal demisi. (Odstoupil) na vlastní žádost,“ řekl novinářům Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes odmítlo zprávu Laboratoře pro humanitární výzkum americké Yaleovy univerzity (HRL) o nucené převýchově ukrajinských dětí deportovaných do Ruska jako protivědeckou propagandu plnou výmyslů a založenou na pochybných datech. Uvedla to agentura Reuters.

(HRL) ve své nejnovější zprávě nazvané „Ukradené ukrajinské děti: Uvnitř ruské sítě převýchovy a militarizace“, o které táž agentura informovala v úterý, identifikovala více než 210 míst, kam byly ukrajinské děti umístěny a podrobeny vojenskému výcviku, nucené převýchově či nasazeny do výroby dronů.

Rusko záměrně zpomaluje svůj hospodářský růst, aby potlačilo inflaci. Recese je daleko, řekl dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Nevyloučil zvýšení daní pro bohaté.

„Jedná se o záměrný krok. Jde o zpomalení růstu výměnou za omezení inflace a udržení makroekonomické stability,“ uvedl Putin při setkání s nejvyššími zákonodárci, které přenášela televize.

Spojené státy jsou nadále odhodlány prohlubovat vojenskou spolupráci s Finskem, uvedl dnes finský ministr obrany Antti Häkkänen. Agentura Reuters upozorňuje, že toto prohlášení přichází navzdory plánům USA omezit své operace na východním křídle NATO v Evropě.

„Jsme velmi potěšeni, že USA jsou připraveny prohloubit s námi spolupráci,“ řekl dnes Häkkänen agentuře Reuters na palubě raketového torpédoborce USS Bainbridge amerického námořnictva, který zakotvil v Helsinkách před společným cvičením NATO v Baltském moři příští týden.

„(Putin) zabíjí mnoho lidí a přichází o víc lidí než jich zabije, ruští vojáci jsou prostě zabíjeni ve vyšší míře než ukrajinští vojáci,“ řekl Trump o ruských ztrátách na frontě. Ve válce na Ukrajině jsou „zabíjeni v míře, jakou jsme neviděli od druhé světové války“, uvedl šéf Bílého domu k největšímu konfliktu v Evropě od roku 1945. Vysvětlil, že kvůli vysokým ztrátám je jeho povinností konflikt vyřešit.

Později Trump uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv. „My jsme připraveni se v této věci ujmout vedoucí role,“ řekl Starmer v souvislosti s iniciativou evropských spojenců Kyjeva označovanou jako koalice ochotných.

Na frontě proti Ukrajině je nasazeno více než 700.000 ruských vojáků, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin při schůzce s předsedy poslaneckých klubů. Putin zmínil počet vojáků ve válce proti sousední zemi v odpovědi na návrh zavést v mocenských orgánech kvóty pro válečné veterány.

„Chápejte, na frontě je více než 700.000 lidí. Mezi nimi je třeba vybírat ty, kteří chtějí a jsou ochotni pracovat v orgánech státní moci,“ prohlásil podle agentury TASS. Putin upozornil, že ne každý voják touží po kariéře státního úředníka. Putin podle agentury Interfax podpořil návrh odměňovat účastníky bojů proti Ukrajině bezplatným přidělováním pozemků na okupovaných ukrajinských územích, která Rusko anektovalo.

Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal. Řekl to na tiskové konferenci s britským premiérem Keirem Starmerem na závěr své státní návštěvy Británie. Podle Starmera spolu mluvili o způsobech, jak zvýšit podporu pro Ukrajinu a vyvinout větší tlak na Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou, která vydrží.

Trump znovu připustil, že si myslel, že vyřešit válku na Ukrajině bude ze všech konfliktů nejjednodušší. Jde ale o složitou věc, řekl. „Putin mě opravdu zklamal,“ dodal. Později uvedl, že to je konflikt, který na Spojené státy nemá vliv.

Rusko vrátilo na Ukrajinu tisíc těl, která podle ruského tvrzení mohou patřit zabitým ukrajinským vojákům. Oznámil to dnes ukrajinský koordinační štáb, který má na starosti výměny válečných zajatců a repatriaci těl zabitých vojáků. Štáb přislíbil, že těla budou o nejdříve identifikována, a poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže za pomoc při jejich repatriaci.

Polsko v noci na dnešek zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Dnes to podle polských médií na tiskové konferenci se svým českým protějškem Vítem Rakušanem řekl polský ministr vnitra Marcin Kierwiński. Rakušanovi poděkoval za podporu, kterou Česko vyjádřilo Polsku po incidentu z minulého týdne, kdy poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu polský vzdušný prostor narušily bezpilotní letouny, které podle Varšavy byly ruské.

„Lidskost, spolupráce a české vrtulníky pomáhající na polské východní hranici,“ napsal vicepremiér Rakušan na sociální síti X u fotografie s Kierwińským. V příspěvku také lidem v Polsku vzkázal, že „jsme s vámi“. Tento týden tři vrtulníky Mi-171Š české armády přistály na východní hranici Polska. Po několik měsíců mise bude jejich hlavním úkolem posilovat polské ozbrojené síly při ochraně vzdušného prostoru.

Nejméně pět lidí zabila ruská bomba svržená na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to dnes ukrajinská policie a prokuratura, která smrt civilistů vyšetřuje jako válečný zločin.

Rusové zabili dvě ženy ve věku 62 a 65 let a tři muže ve věku 65, 67 a 74 let, uvedla policie. Podle prokuratury byla bomba o váze 250 kilogramů vybavena modulem, který z konvenční udělal řízenou klouzavou bombu. Ta zasáhla obytnou čtvrť města. V okamžiku exploze se tři muži a dvě ženy nacházeli na ulici.

Ukrajinská armáda při protiofenzívě u města Dobropillja v Doněcké oblasti osvobodila sedm obcí a 160 kilometrů čtverečních území, uvedl dnes na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že vojáci devět obcí a 170 kilometrů čtverečních „vyčistili“ od okupačních vojsk. Rozdíl nevysvětlil, neuvedl ani časový úsek, kterého se vojenská operace týká. Ukrajinci podle něj při protiofenzívě zajali téměř sto ruských vojáků.

„Vojáci krok za krokem osvobozují naši zemi: od začátku operace už 160 čtverečních kilometrů a sedm obcí, více než 170 čtverečních kilometrů a devět obcí vyčistili od okupantů,“ napsal ukrajinský prezident v příspěvku na sociální síti, kde informoval, že se setkal s vojáky, kteří se účastní protiofenzivní operace u Dobropiljje, a hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ho informoval o vývoji bojů.

Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.

Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.

Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.

„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.

BBC s odvoláním na různé ruské zdroje napsala, že ukrajinské drony létaly například nad Volgogradskou oblastí a úřady opět dočasně uzavřely letiště ve Volgogradu a ve volgogradské ropné rafinérii zavedly „zvláštní režim“. Tuto ropnou rafinerii a sousední ropný sklad na břehu řeky Volhy napadly ukrajinské drony už několikrát, podotkla BBC. Zda poslední útok způsobil škody, zatím není zřejmé.

Jednoho člověka ale zabil ukrajinský dron v Belgorodské oblasti, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Bezpilotní letoun podle něj zasáhl automobil ve městě Šebekino, přičemž dalšího člověka zranil.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 75 drony různého typu. Protivzdušná obrana zlikvidovala 48 nepřátelských bezpilotních letounů, uvedly vzdušné síly a dodaly, že ale také evidují zásahy 26 dronů na šesti blíže neupřesněných místech. Jeden dron podle nich zůstával v době zveřejnění hlášení ve vzduchu.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila v noci 43 ukrajinských dronů. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského útoku, ale pouze o sestřelených strojích. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody.

Rusko v noci na dnešek znovu útočilo na ukrajinskou železniční infrastrukturu a zranilo pět lidí v centrální Poltavské oblasti. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Podle železniční společnosti Ukrzaliznycja jsou zpožděné některé vlakové spoje, protože útok narušil v regionu dodávky elektřiny. 

Ve středu Ukrzaliznycja informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Dnes uvedla, že kvůli nočním útokům na Poltavskou oblast a výpadkům v dodávkách proudu musela nasadit na tratě záložní dieselové lokomotivy. „V současné době má několik osobních vlaků zpoždění,“ dodala ve své ranní zprávě.

Dobrý den. Ruské síly na Ukrajině postupují na všech frontách. Po návštěvě ruských jednotek na bojišti to prohlásil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters. 

„Naše jednotky v zóně speciální vojenské operace postupují prakticky všemi směry,“ řekl Gerasimov. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci.

Nejtěžší boje se podle Gerasimova odehrávají v okolí města Pokrovsk. „Nepřítel se všemi způsoby a bez ohledu na ztráty neúspěšně snaží zastavit náš postup a znovu převzít iniciativu,“ uvedl s tím, že ukrajinská armáda v oblasti nasadila ty nejlepší jednotky, které převelela z jiných regionů. „A to našim vojákům usnadňuje postup v jiných sektorech,“ dodal.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.

„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.

Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.

Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.

První část amerického vojenského vybavení, za které platí spojenecké země Severoatlantické aliance, už míří na Ukrajinu. Napsala to dnes agentura Reuters, která se odvolává na představitele NATO na Ukrajině Patricka Turnera. O den dříve Reuters napsal, že Spojené státy schválily první balíky zbrojních dodávek pro Ukrajinu za vlády prezidenta Donalda Trumpa v rámci tohoto nového mechanismu plateb. Spojenci v prvních dodávkách kupují od USA rakety Patriot k protivzdušné obraně, stejně jako střely do raketometů HIMARS, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Kyjevě.

„Čtyři balíčky v rámci Seznamu prioritních nákupů pro Ukrajinu (PURL) byly zaplaceny a vybavení už proudí,“ řekl Turner.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím jednal o Ukrajině a o přípravách Putinovy prosincové návštěvy Indie. Oznámily to dnes tiskové agentury s odvoláním na komuniké Kremlu. Indie je odhodlána dál posilovat zvláštní a privilegované strategické partnerství s Ruskem a je připravena přispět k míru na Ukrajině, odvětil Módí na Putinovo telefonické blahopřání k 75. narozeninám indického premiéra.

Od ruské invaze na Ukrajinu z února 2022 Indie zvýšila nákupy ruské ropy. Indický premiér se na začátku září na summitu v Číně sešel s Putinem i jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem a indické jednotky se tento měsíc poprvé zapojily do rusko-běloruského vojenského cvičení Západ 2025. Američtí představitelé v této souvislosti minulý pátek vyzvali státy skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 a EU, aby kvůli nákupům ruské ropy uvalily cla na Čínu a na Indii.