Ukrajinka Olesia utekla s dětmi do Čech: Syn (14) se ptal, jestli bude muset do války, říká
Čtyřicetiletá Olesia utekla s dětmi před válkou do Čech. Azyl našla v zámku v Hluboké nad Vltavou. Uvedla, že jsou k nim všichni moc laskaví a že se jim ulevilo, že uprchli, mají však velké obavy o své blízké. Situace na hranicích byla velmi náročná pro děti. Olesia popsala, že se jí syn ptal, zda i on bude muset do války.
Minulý čtvrtek zahájilo Rusko plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. V zemi nyní zuří válka a muži musejí narukovat do armády. Mnoho žen a dětí se snaží dostat přes hranice, někteří míří i do České republiky. V noci z neděle na pondělí takto s dětmi utíkala i Olesia. Svou zkušenost podrobně popsala pro server iDnes.
Žena pochází z města Koločava, kde zatím naštěstí nedochází k bojům, i tam mají ale všichni velký strach. Navíc tam přijíždějí lidé ze zasažených oblastí, jako je Charkov a Kyjev.
Manžel paní Olesiy musel jít bránit svou vlast a na Ukrajině zůstali i její rodiče. O blízké se proto velmi bojí. „U nás musí do války muži starší osmnácti let. Mám skoro patnáctiletého syna a ptal se mě, jestli bude muset jít někdy také do války. Já doufám že ne. Je vidět, že má strach,“ sdělila nešťastně žena iDnes.
Právě pro děti byl přechod přes hranice podle jejích slov nejnáročnější, protože už byl večer a byly tam fronty. Je však prý ráda, že teď už se děti nemusí tolik bát. Hluboká nad Vltavou a Koločava jsou partnerská města, díky spolupráci starostů proto vše proběhlo poměrně rychle. „Od úterý budou (děti, pozn. red.) chodit tady na Hluboké do školy. I to nám pan starosta zařídil. Jsou tu strašně hodní lidé,“ popsala Olesia s tím, že by ona i ostatní ženy rády co nejdříve sehnaly práci. Podle jejích slov „nejsou zvyklé sedět“. Na závěr dodala, že když se ostatní dozvěděly, že bude hovořit s novináři, poprosily ji, aby vzkázala poděkování. Pomoci si všechny velmi váží.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
