ONLINE: Ukrajina udeřila na chemický závod v Rusku. A 40 zraněných po útoku na civilisty v Charkově

Vojenský soud dnes zamítl odvolání ruského generála Ivana Popova, který byl v dubnu odsouzen k pěti letům za rozkrádání majetku při výstavbě opevnění na jihovýchodě Ukrajiny. Odsuzující rozsudek tím vstoupil v platnost, napsal list Kommersant. Bývalý velitel 58. armády, který se podle tisku vyznamenal při odražení předloňské ukrajinské ofenzivy, vinu popíral a opakovaně žádal, aby byl znovu poslán do války proti Ukrajině, ale úřady mu nevyhověly.

Popov se zúčastnil soudu prostřednictvím videa z vyšetřovací vazby v Tambově. Odvolání soud posuzoval za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti, na čemž trvala prokuratura kvůli zachování služebního tajemství. Obhajoba naopak uváděla, že v případu žádné tajnosti nefigurují.

Podle odsuzujícího verdiktu Popov spolu s podnikatelem Sergejem Mojsejevem rozkradli kovové konstrukce za 133 milionů rublů (asi 35 milionů Kč) z prostředků poskytnutých úřady v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti. V předvečer odvolacího soudu tyto úřady udělily generálovi podle Kommersantu řád za zásluhy, konkrétně za odražení ukrajinské ofenzivy v roce 2023.

Vývoz vojenského materiálu z Česka vzrostl loni meziročně o zhruba 86 procent a dosáhl přibližně 91 miliard korun. Vyplývá to z výroční zprávy o zahraničním obchodu s vojenským materiálem za rok 2024, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo udělilo podle dokumentu loni 1678 licencí k vývozu vojenského materiálu do 95 zemí v hodnotě skoro 105,3 miliardy korun.

Hodnota dovezeného vojenského materiálu představovala loni podle zprávy 26 miliard korun, což je růst o skoro 130 procent v porovnání s vojenským materiálem z roku 2023 za více než 11,5 miliardy korun. Dovozních licencí ze 42 zemí ministerstvo udělilo 668 s hodnotou zboží 110,4 miliardy korun, stojí v podkladu.

Nejvíce udělených licencí, konkrétně 288, se loni týkalo podle zprávy vývozu na Ukrajinu. Pro vývoz na Slovensko ministerstvo vydalo 141 licencí, do Spojených států 87 licencí, do Izraele 78 licencí a do Británie 71 licencí, uvádí dokument.

V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu a horní patro léčebny pro pacienty s tuberkulózou. Starosta druhého největšího města na Ukrajině Ihor Terechov informoval o jednom mrtvém. Šéf vojenské správy Charkovské oblasti na telegramu o této oběti neinformuje, uvádí ale, že zraněných je 14 lidí. Záchranáři dále pátrají po dvou lidech v poškozené léčebně.

Mezi členskými zeměmi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska, je i Česko. Na síti X to dnes uvedla česká diplomacie. O iniciativě 41 států informovala ve čtvrtek s odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa agentura Reuters. Které další státy vedle Nizozemska se k ní připojily, ale Veldkamp ani Reuters neupřesnili.

„Česko společně s dalšími 40 státy OBSE podpořilo spuštění tzv. Moskevského mechanismu, jehož cílem je prošetřit zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci ze strany Ruské federace. Klíčový nástroj OBSE pro vyšetřování zločinů proti ukrajinským civilistům. Pomáhá stíhat viníky,“ napsalo dnes k věci české ministerstvo zahraničí.

Pavel označil setkání s japonským císařem za velice vstřícné. Hovořili podle něj například o světové výstavě Expo či o tom, jak Česko pomáhá Ukrajině.

Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 120.343 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.

Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským bude možná teprve jako poslední krok při řešení konfliktu na Ukrajině, prohlásil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Takové setkání by podle něho mělo sloužit k potvrzení dohody mezi oběma znepřátelenými stranami, ke které je však velmi daleko.

Rusko ráno podniklo dronový útok na ves Poltavka na východě ukrajinské Záporožské oblasti, při kterém přišel o život 63letý muž, uvedl šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Jinde v této oblasti, přes kterou prochází fronta, v důsledku ruského ostřelování utrpěla těžké zranění o rok starší žena. V Charkově dopoledne letecká bomba KAB zasáhla střechu zdravotnického zařízení. Jeden člověk zemřel a několik dalších utrpělo zranění, uvedl starosta ukrajinského druhého největšího města Ihor Terechov.

Ukrajinská kordistka Vlada Charkovová se po triumfu na mistrovství světa v Tbilisi odmítla zúčastnit společného focení s dalšími medailisty kvůli přítomnosti stříbrného fleretisty Kirilla Borodačova z Ruska, které je s Ukrajinou ve válce. Informoval o tom ukrajinský šermířský svaz.

Ukrajina požádala Spojené státy o dodávku deseti protiraketových systémů Patriot a shání na ně peníze, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Agentura AFP připomíná, že na základě nedávno uzavřené dohody mohou evropské země nakupovat zbraně od Spojených států a předávat je Ukrajině. Systémy protivzdušné obrany Patriot jsou klíčové pro ochranu ukrajinských měst před ruskými raketami a střelami.

„Americký prezident nám bude tyto systémy dodávat, prodávat. Naším úkolem je sehnat peníze na všech deset,“ cituje Zelenského AFP. Ukrajina podle něj zajistila prostředky na tři systémy, dva z Německa a jeden z Norska. „Nyní pracujeme s nizozemskými partnery,“ uvedl také Zelenskyj podle ruskojazyčné BBC na čtvrtečním setkání s novináři, o němž dnes informují média.

Hrozbou pro demokracie není jen vojenská síla, země jako Čína či Rusko je ohrožují například kybernetickými útoky nebo prostřednictvím využívání sociálních sítí a umělé inteligence. V projevu na Tokijské univerzitě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Demokratické země by podle něj měly co nejvíce spolupracovat a násobit tak své schopnosti se bránit.

Česko má s kybernetickými útoky z Číny i Ruska zkušenost, podotkl prezident. Letos v květnu česká vláda oznámila, že se čínští hackeři nabourali do systémů ministerstva zahraničí. Útok od roku 2022 směřoval proti jedné z jeho neutajovaných komunikačních sítí české diplomacie. Jako další příklad Pavel zmínil loňské prezidentské volby v Rumunsku, jejichž první kolo hlasování zrušil ústavní soud se zdůvodněním, že krajně pravicový politik Calin Georgescu, označovaný za proruského, mohl vyhrát díky ruské vlivové operaci.

Dva regiony na jihu Ruska v noci na dnešek zažily rozsáhlé dronové útoky, vyplývá z informací úřadů. Podle telegramového kanálu Astra ve Stavropolském kraji bezpilotní letouny podruhé během několika týdnů zřejmě mířily na chemický závod Azot ve městě Něvinnomyssk a region má podle úřadů za sebou zatím největší dronový útok.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo rozsáhlé cvičení v Tichém a Severním ledovém oceánu i v Baltském a Kaspickém moři. Do manévrů, které potrvají do 27. července, je zapojeno více než 150 plavidel, přes 120 letadel a vrtulníků a 15.000 příslušníků ozbrojených sil, uvedla agentura Reuters s odvoláním na komuniké ruského ministerstva obrany.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství kolem dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Bývalý ukrajinský generál Zalužný varuje, že válka s Ruskem by mohla trvat až do roku 2034. 

Rusko rozmisťuje poblíž estonských hranic další systémy elektronického boje.

Osudy sedmi politických vězňů z Ruska či Běloruska představuje nová výstava na pražské Náplavce. Lidé si mohou edukativní bannery prohlédnout do čtvrtka 14. srpna.

Cílem je upozornit na problematiku a později podklady z výstavy šířit do dalších českých měst nebo škol. Výstavu připravilo ministerstvo zahraničí ve spolupráci s organizacemi Člověk v tísni, Prague Civil Society Centre a Gulag.cz. Zástupci ministerstva a organizací to dnes řekli novinářům při vernisáži.

Ursula von der Leyenová vyzývá Čínu, aby využila svůj vliv na Vladimira Putina a přiměla ho k vážné účasti na mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Informuje o tom ukrajinský deník The Kyiv Independent.

V Charkově dnes odpoledne probíhala pomoc obětem útoků. Ruské síly svrhly dvě letecké bomby přímo na město, z nichž jedna explodovala v blízkosti obytné oblasti. Informuje o tom ukrajinský prezident na síti X. 

Nejméně 41 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, informovala ukrajinská prokuratura, podle které jsou mezi raněnými čtyři dívky ve věku od 28 dnů po 17 let a dva chlapci ve věku dvou měsíců a 17 let. 

Dva mrtvé a 14 zraněných si vyžádal ruský nálet na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajině, oznámili záchranáři, zatímco ranní útok na Čerkasy v centrální části země si podle nich vyžádal 12 zraněných.

Nizozemsko a dalších 40 členských zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požadují nezávislé vyšetření údajného špatného zacházení s ukrajinskými válečnými zajatci a jejich mučení ze strany Ruska. S odvoláním na nizozemského ministra zahraničí Caspara Veldkampa o tom dnes informovala agentura Reuters. Nebylo bezprostředně jasné, zda se k věci připojila také Česká republika.

„Nizozemsko a partnerské země přispívají k odhalení pravdy a zajištění odpovědnosti za ruské válečné zločiny na Ukrajině,“ uvedl ministr na síti X. Neupřesnil, které další země se k výzvě připojily.

Nejméně 37 lidí bylo dnes zraněno při bombardování Charkova, uvedl starosta Ihor Terechov. Hustě osídlenou čtvrť města na východě Ukrajiny, které leží jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem, podle starosty přes den zasáhly dvě ruské řízené letecké bomby, každá o váze 250 kilogramů. Poškodily podle něj desítky budov. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odsoudil nálet jako naprosto nesmyslný z vojenského hlediska a vybídl partnery k další podpoře Ukrajiny, která se brání ruské agresi čtvrtým rokem.

„V tu chvíli byli venku lidé. Je zázrak, že nikdo nezahynul,“ napsal starosta na sociální síti. Mezi raněnými jsou podle něj i děti.

Při náletu utrpěly škody dvě desítky obytných budov, 17 paneláků a tři rodinné domky. Exploze rozbily více než 600 oken. Sedm aut shořelo, dalších 18 je poškozeno. Škody utrpěl také textilní podnik, kancelářská budova městského podniku a sklady. Škody na elektrické síti slibují energetici opravit a ještě do večera obnovit dodávky elektřiny.

„Právě jsem schválil text návrhu zákona, který zaručuje skutečné posílení systému právního řádu na Ukrajině, nezávislost protikorupčních úřadů a také spolehlivou ochranu systému právního řádu před jakýmkoli ruským vlivem nebo zasahováním,“ ohlásil Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj . „Je důležité, že zachováváme jednotu. Je důležité, že zachováváme nezávislost. Je důležité, že respektujeme postoj všech Ukrajinců a jsme vděčni každému, kdo je s Ukrajinou,“ dodal prezident.

V úterý ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou národní protikorupční úřad NABU a speciální protikorupční prokuratura SAP podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu. Tento krok vyvolal největší protesty v ulicích Kyjeva a dalších ukrajinských měst za dobu ruské invaze do země i kritiku ze strany Evropské komise i představitelů členských zemí EU.

Zelenskyj ve středečním večerním projevu oznámil, že předloží parlamentu nový zákon, který bude splňovat „všechny normy pro nezávislost protikorupčních institucí“

Představitelé Evropské unie na dnešním summitu v Pekingu vyzvali Čínu, aby pomohla prosadit příměří na Ukrajině a přiměla Rusko k jednání.