ONLINE: Rusové poslali rakety na Sumy. Jedno dítě zemřelo, další je ve vážném stavu

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Velvyslanec Ruska v Praze Alexandr Zmejevskij si v rozhovoru pro list Izvestija stěžuje na postoj Česka k Ruskému středisku vědy a kultury v pražských Dejvicích, označovanému jako Ruský dům. Kolem Ruského domu podle Zmejevského panuje „nezdravá atmosféra“.

Provozuje ho ruská státní agentura Rossotrudničestvo, na kterou se vztahují unijní protiruské sankce. Česko k nevoli Moskvy neuznává diplomatický status budovy, v níž středisko sídlí. Zmejevskij řekl, že v českých médiích se pravidelně objevují výzvy k uzavření Ruského domu, a do toho je terčem „chuligánských výpadů“ různých organizací i v souvislosti s ruskou válkou na Ukrajině.

Obrazem: Následky ruského útoku na Charkov

Tři lidé, včetně šestiletého chlapce, dnes přišli o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Dalších jedenáct osob utrpělo zranění. Informují o tom místní úřady a Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zveřejnila fotografie zničených rodinných domů, z jejich trosek vychází dým.

„Rusové připravili o život šestiletého chlapce, 20letou ženu a 41letého muže,“ cituje server Ukrajinska pravda šéfa vojenské správy Sumské oblasti Oleha Hryhorova.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Plán ruského rozpočtu na letošní rok nepočítá s dividendou od státního podniku Gazprom, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov. Pokud by dividenda do rozpočtu nepřišla, zhoršilo by to napjatou situaci vlády, která se potýká s klesajícími příjmy z ropy a plynu, vysokou inflací, vysokými vojenskými výdaji a s rozpočtovým deficitem, píše agentura Reuters. „V rozpočtu na rok 2025 neplánujeme žádné příjmy z dividend od Gazpromu,“ řekl ministr financí.

Evropská unie jedná proti vlastním zájmům, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o plánu Evropské komise zakázat uzavírání nových smluv s dodavateli ruského plynu. Tento záměr kritizuje také Maďarsko, které drtivou část plynu pro svou potřebu nakupuje v Rusku. Peskov řekl, že Evropa ubližuje sama sobě. Doufá prý, že příští generace evropských politiků bude „střízlivější“.

Jedno dítě dnes přišlo o život při ruském raketovém útoku na předměstí města Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Na telegramu o tom informuje vojenská správa Sumské oblasti. Dalších šest osob, převážně dětí, utrpělo zranění.

Jedno z dětí je ve velmi vážném stavu, uvedla regionální správa. Bezpečnostní situace v Sumské oblasti se v posledních měsících výrazně zhoršila a na regionální centrum ruská armáda útočí prakticky denně. V dubnu při jednom z ruských raketových útoků zemřelo 35 lidí a více než stovka byla zraněna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval novému německému kancléři Merzovi. Pomohl podle něj zachránit tisíce ukrajinských životů.

„Ukrajina je hluboce vděčná za podporu Německa a jeho lidu,“ napsal po zvolení Merze ukrajinský prezident. „Upřímně doufáme, že se Německo stane ještě silnějším a že uvidíme více německého vedení v evropských a transatlantických záležitostech. To je obzvlášť důležité v době, kdy je v sázce budoucnost Evropy,“ uvedl dále Zelenskyj.

Kardinálové před středeční volbou nového papeže vyzvali k zastavení bojů na Ukrajině, Blízkém východě i na dalších místech, kde zuří válečné konflikty. Stojí to v prohlášení, které Vatikán dnes zaslal novinářům. Podle kardinálů není patrné, že by snahy o mír v poslední době vedly k pokroku. Kardinálové rovněž kritizovali nárůst útoků na civilisty.

Kardinálové v prohlášení zaslaném tisku konstatují „s politováním“, že „nebyly zaznamenány pokroky, které by podpořily mírové procesy na Ukrajině, Blízkém východě a v mnohých dalších zemích na světě“. Podle kardinálů naopak zesílily útoky na civilní obyvatelstvo. Kardinálové vyzvali „všechny dotčené strany, aby dosáhly co nejdříve trvalého zastavení bojů a aby se vyjednávalo bez předběžných podmínek a zdržování míru“.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 205 válečných zajatcích. Oznámilo to podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. Podle něj výměnu pomohly zprostředkovat Spojené arabské emiráty.

„Šestého května bylo posláno zpátky z území kontrolovaného kyjevským režimem 205 ruských vojáků a výměnou za to bylo propuštěno 205 válečných zajatců ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo podle agentury AFP, která připomíná, že propuštění se děje před ohlášeným třídenním příměřím, které nařídil ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti s nadcházejícími oslavami 80. výročí konce druhé světové války. Putinovo rozhodnutí o zastavení bojů se týká 8., 9. a 10. května.

Ukrajinská armáda stabilizovala frontu kolem města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde už několik měsíců útočí ruské síly. Na platformě Telegram to dnes napsal hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Ruské ministerstvo obrany však hlásí, že ruské síly získaly vesnici Lysivka jihovýchodně od Pokrovsku.

„Dokázali jsme stabilizovat situaci v této zóně operací... a na některých místech jsme převzali zpět taktickou iniciativu,“ napsal Syrskyj.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí se dnes vyslovilo proti účasti vojáků třetích zemí na přehlídce, která se 9. května uskuteční v Moskvě u příležitosti 80. výročí porážky nacistického Německa. Podle Kyjeva by šlo o zneuctění ukrajinských obětí i porušení deklarované neutrality v rusko-ukrajinské válce.

Vojenské přehlídky na Rudém náměstí se podle ruské agentury RIA Novosti zúčastní více než 20 světových lídrů včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, srbského prezidenta Aleksandara Vučiče či slovenského premiéra Roberta Fica. Ten je jediným vrcholným představitelem země Evropské unie, který svou účast veřejně potvrdil.

Ruská armáda nadále počítá s tím, že bude dodržovat třídenní klid zbraní na Ukrajině, který jednostranně vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin pro období oslav porážky nacismu. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Na případný ukrajinský útok ale podle něj Moskva odpoví.

Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.

Polsko čelí bezprecedentnímu pokusu Ruska ovlivnit prezidentské volby v zemi. Upozornil na to dnes podle agentury Reuters polský ministr pro digitalizaci Krzysztof Gawkowski. Předvolební kampaň přitom už je v závěrečné fázi a první kolo hlasování je plánováno na 18. května.

Hlavní souboj se očekává mezi kandidáty největších polských politických stran. Liberální Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska vyslala varšavského primátora Rafala Trzaskowského, zatímco opoziční národněkonzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) se rozhodla podpořit historika Karola Nawrockého. Očekává se, že ani jeden z nich v prvním kole prezidentských voleb nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a že se tedy mezi nimi definitivně rozhodne ve druhém kole 1. června.

Litva chce posílit obranu svých hranic s Ruskem a Běloruskem položením protitankových min. Jde o součást nového plánu, který počítá s investicemi v objemu 1,1 miliardy eur (téměř 27,5 miliardy Kč) do posílení obrany podél hranic s Ruskem a Běloruskem v příštím desetiletí. S odkazem na pondělní oznámení litevského ministerstva obrany to dnes napsal server The Kyiv Independent.

Litva sousedí s ruskou Kaliningradskou oblastí na jihozápadě a s Běloruskem na východě a jihu. Litva posiluje svou obranu v době vystupňovaného napětí mezi NATO, jehož je Litva součástí, a Ruskem, které už více než tři roky vojensky útočí na Ukrajinu. Západní zpravodajské služby přitom varovaly před hrozbou rozsáhlého vojenského konfliktu v Evropě do pěti let, zdůvodňují to stále agresivnějším chováním Ruska.

Ruské vzdušné útoky na Charkov a Oděskou oblast si vyžádaly jednoho mrtvého a několik zraněných, uvedly ukrajinské úřady. Ukrajinské letectvo zároveň ohlásilo sestřelení více než 50 ruských bezpilotních prostředků. Tři civilní oběti v důsledku ukrajinských úderů oznámil šéf ruské Kurské oblasti.

Prokuratura v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedla, že ruský útok na civilní infrastrukturu měl za následek smrt 29letého muže. Devatenáctiletý mladík byl převezen do nemocnice. „Poškozeny byly rodinné domy, hospodářské budovy, vzdělávací zařízení, sklady soukromého podniku a automobily,“ uvedla prokuratura.

Ukrajinská armáda v noci ostřelovala energetickou infrastrukturu v Kurské oblasti. Celkem podle ruského ministerstva obrany ruské letecké síly zničily v noci 105 ukrajinských dronů, informovala agentura Reuters.

Dnes také ukrajinská armáda podle Reuters uvedla, že její jednotky bojují v Kurské oblasti, ačkoliv Moskva tvrdí, že jejich vpád odrazila.

Dobré ráno, vážení čtenáři, 

pokračujeme v online zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině.

Ruské úřady dnes hlásí další útok ukrajinských dronů na Moskvu, kvůli němuž zavřela ruská metropole v noci na několik hodin všechna letiště. Vzdušné síly zlikvidovaly nejméně 19 bezpilotních letounů, uvedl na telegramu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ukrajina, která se již více než tři roky brání ruské invazi, v rámci vlastní obrany podniká dronové výpady na ruské území, na hlavní město útočí druhou noc v řadě.

Sobjanin uvedl, že „podle dosavadních informací nejsou na místech dopadů trosek vážné škody ani zranění“. Drony podle něho letěly na metropoli z různých směrů.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Německý kancléř Olaf Scholz na sklonku svého funkčního období zatelefonoval naposledy ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a poděkoval mu za úzkou a důvěryhodnou spolupráci. Potvrdil také německou „neochvějnou podporu" Ukrajině, oznámil dnes v Berlíně mluvčí spolkové vlády Steffen Hebestreit.

Odstupujícímu kancléři bylo opakovaně vytýkáno, že váhá s podporou Ukrajiny. Scholz to vždy viděl jinak, píše agentura DPA. Kancléř během telefonátu ocenil Zelenského vedení a také statečnost a odhodlání ukrajinského lidu v boji proti ruské agresi, uvedl Hebestreit. Končící spolkový kancléř v telefonickém rozhovoru také zdůraznil, že Zelenského ochota přijmout bezpodmínečné třicetidenní příměří ukazuje, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina.

Na rozvoji ukrajinských studií bude Filozofická fakulta Univerzity Karlovy spolupracovat s ukrajinským prezidentským fondem. Děkanka fakulty Eva Lehečková dnes podepsala memorandum o spolupráci. Podepsáním se fakulta stává součástí Globální koalice ukrajinských studií, která má za cíl propojovat centra ukrajinských studií po celém světě. Fakulta o tom informovala na svém webu.

Pro pražskou ukrajinistiku je vstoupení do koalice vítanou možností, jak navázat kontakty a stát se součástí širšího dialogu, řekla zástupkyně ředitele Ústavu východoevropských studií FF UK Tereza Chlaňová.

„Naším cílem je již dlouho zpřítomňovat v naší společnosti nejen to, co se děje na Ukrajině v současné době, ale vysvětlovat souvislosti, objasňovat složitou ukrajinskou minulost a domestikovat u nás ukrajinskou kulturu tak, aby se stala součástí našeho kulturního prostoru. Tato koalice bezpochyby poskytne širší možnosti a nové impulzy, které v současné komplikované době mohou nastartovat řadu nových iniciativ,“ uvedla Chlaňová.

Americký prezident Donald Trump dnes vedl „velmi dobrý a produktivní“ telefonický rozhovor s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, v němž probírali širokou škálu témat od způsobu ukončení války na Ukrajině přes situaci v Sýrii až po válku v Pásmu Gazy. Trump to uvedl na své sociální síti. O telefonátu podle agentury Reuters informoval také úřad tureckého prezidenta.

Trump na síti Truth Social také napsal, že jej turecký lídr „do budoucna“ pozval do Turecka a že Erdogan rovněž přicestuje do Washingtonu, neuvedl však kdy. Záznam telefonátu, který zveřejnil Erdoganův úřad, potvrdil, že prezident pozval Trumpa na návštěvu Turecka.

Republikánský prezident označil své vztahy s Erdoganem za svého prvního působení v Bílém domě za „vynikající“ a zdůraznil, že obě země budou spolupracovat na ukončení války na Ukrajině.

„V každém případě se těším na spolupráci s prezidentem Erdoganem na ukončení této směšné, ale smrtící války mezi Ruskem a Ukrajinou - TEĎ!“ uvedl Trump ve svém příspěvku. 

Český premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který byl dnes druhým dnem na oficiální návštěvě České republiky, další podporu ze strany Česka. Po zhruba dvouhodinovém jednání Fiala uvedl, že Česko bude pokračovat ve výcviku ukrajinských pilotů na letadlech L-39 i F-16 na svém území. Zelenskyj ocenil českou podporu i diskusi se zástupci českého obranného průmyslu, očekává, že se vzájemné vztahy odrazí v posílení kapacit výroby na Ukrajině. Ukrajinský prezident se dnes sešel také s vedením Sněmovny a Senátu, již v neděli ho přijal prezident Petr Pavel.

Zelenskyj navštívil Prahu v prezidentské funkci již v roce 2023. Tentokrát přicestoval i s manželkou Olenou, která se dnes zúčastnila zahájení konference Global Healthcare Initiative for Ukraine.