ONLINE: Ukrajina a Rusko řeší výměnu zajatců i návrat odvlečených dětí. Došlo i na bezpečnostní záruky
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při úterních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách. Trilaterální jednání o válce na Ukrajině začalo v Abú Zabí dnes a má pokračovat ve středu. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Lotyšský soud poslal ženu na tři roky do vězení s následnou dvouletou zkušební dobou za to, že na platformě TikTok oslavovala válečné zločiny páchané ruskými silami na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž je rozsudek zatím nepravomocný a žena se chce proti němu odvolat. Soud v Rize rozsudkem vyhověl návrhu státního zastupitelství tohoto členského státu EU a NATO, jenž sousedí s Ruskem a Běloruskem.
Odsouzená 59letá žena v období od dubna do července 2024 na platformě TikTok zveřejnila několik videí doprovázených komentáři v ruštině, která byla přístupná neomezenému počtu uživatelů. Soud dospěl k závěru, že žena těmito příspěvky vědomě a veřejně oslavovala a ospravedlňovala válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopustily ruské síly.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle Reuters uvedl, že vojenská pomoc v rámci programu PURL zůstává v platnosti, stejně jako sdílení zpravodajských informací s USA. „Nadnesl jsem téma, jak urychlit některé dodávky, jak najít způsob něco možná dodat přednostně, a jak bychom mohli zkusit sehnat další množství,“ řekl ukrajinský ministr, který podle svých slov požádal o další podporu pro ukrajinskou energetiku a další střely do protivzdušné obrany.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se budou finančními potřebami Ukrajiny zabývat koncem měsíce na mimořádném unijním summitu, napsal dnes německému kancléři Friedrichu Merzovi její předseda António Costa. Reagoval tak na Merzův požadavek, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce, připomíná agentura Reuters.
Costa dnes v dopise Merze ujistil, že se evropské země otázce budou věnovat 26. a 27. listopadu, kdy to bude jedno ze dvou hlavních témat. Do té doby má Evropská komise připravit příslušný návrh. Šéfy států a vlád na mimořádné vrcholné schůzce čeká právě také další debata a víceletém finančním rámci bloku.
Zatím je brzy hodnotit výsledky trilaterálního jednání o válce na Ukrajině v Abú Zabí, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rjabkov je jedním z členů delegace zastupující Rusko. Trojstranné jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem v SAE začalo dnes a má pokračovat ve středu.
Dnešní jednání trvala čtyři a půl hodiny se čtyřicetiminutovou přestávkou, píše TASS. Tématem diskuzí byla poválečná bezpečnost a regionální stabilita. Americký ministr zahraničí dosavadní debatu označil za velmi produktivní. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je trojstranný formát konstruktivní. Zelenskyj uvedl, že krom otázek bezpečnosti se diskutovalo také o humanitárních tématech, například výměně zajatců.
Více než 20 miliard eur (zhruba 490 miliard korun), které zbývají z evropského úvěrového programu SAFE (Security Action for Europe) na podporu obranných investic, mohou členské státy využít mimo jiné k posílení spolupráce s Ukrajinou. Peníze mohou směřovat na nákup dronů, munice a systémů protivzdušné obrany, které by státy mohly následně předat nebo prodat Ukrajině. Na dnešním briefingu to uvedl zdroj z Evropské komise.
Zhloupla, koktá, má špatný přízvuk, dělá chyby, je mrzutější, zamrzá nebo vůbec nereaguje, stěžují si Rusové na hlasovou asistentku od technologické společnosti Jandeks (Yandex) po ukrajinských útocích na datová centra firmy. Uvedl to dnes zpravodajský server The Moscow Times.
Alisa, která měla být ruskou odpovědí na Siri či Alexu amerických technologických gigantů, nyní podle uživatelů „šíleně blbne“. Alisa se potýká s problémy poté, co ukrajinské drony minulý měsíc zaútočily na ruská datová centra v Rjazaňské, Kalužské a Vladimirské oblasti, což si vynutilo přerušení jejich provozu.
Členské státy EU uplatňují obchodní sankce vůči Rusku rozdílně, což vytváří prostor pro jejich obcházení a snižuje jejich celkový dopad. Vyplývá to z nové zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Auditoři kritizují mimo jiné to, že státy sedmadvacítky ve stejné míře nevyužívají systémy pro sdílení informací a Evropská komise dostatečně nesleduje, jak jsou sankce uplatňovány a jakých výsledků dosahují.
„Obchodní sankce EU přinesou zamýšlený dopad tehdy, když je všechny členské státy budou uplatňovat jednotným a koordinovaným způsobem, “ uvedl Mihails Kozlovs, člen Evropského účetního dvora, pod jehož vedením audit probíhal. „Komise usilovně pracovala na vytvoření nezbytného rámce a na koordinaci provádění, ale nejasná pravidla a nedostatky v prosazování tlumí dopad sankcí a usnadňují jejich obcházení,“ dodal.
Ministři zahraničí zemí skupiny G7 potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi, přislíbili pomoc ukrajinské energetice a vyzvali k plnému příměří. Podle agentury Kjódó to dnes uvedl japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi poté, co diplomaté zakončili v Paříži dvoudenní jednání. Agentura AP dříve informovala, že dnešní hovory se měly zaměřit na rusko-ukrajinskou válku a na to, jak Kyjev podpořit v jeho obraně proti ruské agresi. Diplomaté se také sešli s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Sybiha se na okraj jednání skupiny G7 setkal také s francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem. Francouzské ministerstvo zahraničí po jednání podle agentury AFP uvedlo, že Paříž a Kyjev „vítají úsilí Washingtonu o oživení mírových jednání a zajištění částečných příměří, která mají sloužit jako první krok k úplnému klidu zbraní.“ Dnešní setkání ministrů zahraničí v Paříži se odehrálo v době mírových jednání v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.
Součástí nadcházejících rozhovorů s ukrajinskými protějšky budou také možné dodávky letadel Skyfox, řekl dnes cestou na Ukrajinu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podrobnosti neuvedl. Havlíček cestuje do země, která se už pátým rokem brání ruské agresi, se zástupci asi pěti desítek firem z oblastí, jako jsou energetika, strojírenství nebo informatika.
Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na cíle na Ukrajině.
Ukrajina potřebuje do konce listopadu uzavřít jasné dohody se zahraničními partnery o finanční podpoře na rok 2027, uvedl premiér Serhij Koreckyj na telegramu. Zdůraznil také nutnost zajistit pokračování financování v roce 2028. Kyjev zároveň žádá o navýšení příspěvků na obnovu energetické infrastruktury a urychlení dodávek potřebného vybavení před nadcházející zimou. Ukrajina na příští rok odhaduje rozpočtový schodek přibližně na 70 miliard eur.
„Rovněž je nezbytné zajistit kontinuitu financování i v roce 2028,“ upozornil premiér. Jednání výboru se podle něj zaměřilo také na nadcházející zimu, konkrétně na potřebu energetického vybavení, které umožní rychlou obnovu zařízení, poškozených ruskými útoky. „Vyzval jsem naše partnery, aby navýšili své příspěvky do Fondu energetické podpory a urychlili dodávky potřebného materiálu,“ dodal.
Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách.
Později Zelenskyj na platformě X napsal, že prioritou pro další humanitární kroky je propuštění zajatců. Třístranný formát označil za konstruktivní. Vyjednavači podle něj diskutovali o dlouhodobých bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které zajistí, aby válka po uzavření míru opět nezačala. Okrajově probrali také nutnost deeskalace.
Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky připravuje útoky na potravinářský průmysl po celé Ukrajině. Terčem mají být obilné sklady, sila, mlékárny, masokombináty i výrobny rostlinných olejů. Moskva chce údajně narušit zásobování potravinami a způsobit Ukrajině značné ekonomické škody. Útoky má navíc doprovázet dezinformační kampaň zaměřená na demoralizaci obyvatelstva, píše The Kyiv Independent.
Rusko by mohlo při středečním pokračování mírových jednání v Abú Zabí čelit dalšímu tlaku na přímé zapojení evropských zástupců. Americký vyjednavač Jared Kushner naznačil, že delegace budou na Moskvu dál naléhat, uvádí NEXTA na síti X. Kreml přitom dosud účast Evropanů u jednacího stolu s Ukrajinou a USA odmítal.
Mírová jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí byla podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia velmi produktivní. Zároveň ale upozornil, že k dohodě je ještě daleko a nelze očekávat vyřešení konfliktu během příštích 24 hodin. Spojené státy chtějí do budoucna rozšířit třístranná jednání také o přímou účast evropských zástupců, uvedl Rubio.
První kolo jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí se soustředilo především na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu. Samostatně se podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina probíraly také ruské požadavky na vlastní bezpečnostní záruky. Dalšími tématy byly poválečná obnova Ukrajiny a nové uspořádání evropské bezpečnosti. Podle ruského Interfaxu trvaly dnešní rozhovory přibližně čtyři hodiny a pokračovat budou ve středu.
První den mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abú Zabí skončil. Rozhovory budou pokračovat ve středu ráno, uvedla podle Reuters ukrajinská delegace. Jednání se zaměřují na ukončení války, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bezpečnost Evropy. Konkrétní výsledky dnešních rozhovorů zatím žádná ze stran nezveřejnila.
Podpora Ukrajiny je otázkou společné evropské bezpečnosti a musí se na ní podílet všechny země EU, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem v Berlíně.
Merz zároveň potvrdil, že požádal předsedu Evropské rady Antónia Costu o změny v návrhu budoucího unijního rozpočtu. Jeho požadavek, aby se všechny členské státy podílely na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku, dnes kritizovali český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico.
Slovensko se nebude podílet ani na další půjčce Evropské unie Ukrajině, prohlásil premiér Robert Fico po společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě. Zároveň navrhl, aby EU při mírových rozhovorech zastupoval slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. V této roli by si dokázal představit také českého prezidenta Petra Pavla. Český premiér Andrej Babiš ocenil Šefčovičovu práci a zdůraznil, že EU musí mít při jednáních o ukončení války vlastního zástupce.
Premiér Andrej Babiš zaslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi dopis týkající se Ukrajiny. Požaduje v něm mandát pro vyjednavače Evropské unie, který by se zapojil do jednání o ukončení války. Zároveň odmítá spojovat jednání o evropském rozpočtu s financováním Ukrajiny.
Maďarsko a Česko mají podobný pohled na bezpečnost Evropy a pokračování podpory Ukrajiny vnímají jako investici do vlastní bezpečnosti, uvedl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s maďarským prezidentem Andrásem Bakou na Pražském hradě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Dánsku setká s představiteli severských zemí. Jednání pořádaného dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou se zúčastní také premiéři Švédska, Norska a Finska. Hlavními tématy budou vojenská pomoc Ukrajině, posílení protivzdušné obrany a ochrana energetické infrastruktury před ruskými útoky, píše Sweden Herald.
Americký vyjednavač Jared Kushner věří, že ruský prezident Vladimir Putin je za určitých podmínek připraven uzavřít mír s Ukrajinou. „Evropané se nás nejčastěji ptají, zda jsou Rusové a prezident Putin skutečně připraveni na mír. Na základě toho, co jsme od něj se Stevem Witkoffem slyšeli, jsme pevně přesvědčeni, že za správných podmínek ano,“ uvedl Kushner.
Podle něj si ale podobnou otázku klade také ruská strana, která pochybuje, zda o mír skutečně stojí Ukrajinci a Evropané. Kushnerovo vyjádření zveřejnil na síti X Anton Heraščenko.
Rusko při nočních útocích na Ukrajinu zasáhlo pět velkých elektrických stanic, které jsou důležitou součástí přenosové soustavy mezi jednotlivými regiony. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého ruské síly útočily celkem na deset oblastí.
Zasažena byla energetická infrastruktura v Poltavské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Kirovohradské a Čerkaské oblasti. Dodávky elektřiny se postupně daří obnovovat, situace ale zůstává složitá zejména v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, uvedl náměstek ukrajinského ministra energetiky Artem Nekrasov.
Rusko nebude souhlasit s příměřím na Ukrajině, aniž by vědělo, co bude poté následovat, uvedl Lavrov. Projednat chce nejdříve bezpečnost v Evropě.
Ministři zahraničí zemí G7 dnes v Paříži jednají o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. K rozhovorům se připojil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se předtím setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Podle agentury AP se očekává, že ministři budou řešit také obrannou a bezpečnostní pomoc Kyjevu, kterou administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa omezila. Zatím není jasné, zda některá ze zemí G7 oznámí nový balík pomoci.
