ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. Poděkoval Pavlovi a Steinmeierovi za muniční pomoc

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.

ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.

V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.

Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.

V Tambovské oblasti ve středním Rusku lidé přivezli do výkupu železa průzkumný dron Orlan-10, informoval telegramový kanál Baza. Drony se po zimě našly také v Moskevské oblasti. Zaměstnanci sběrných surovin v Pervomajském okrese kvůli příjmu neobvyklého zboží zavolali policii a pyrotechniky. Úřady se snaží zjistit, jak se dron k těmto lidem dostal. Po vyšetřování ho pošlou do Moskvy.

Server The Moscow Times k tomuto případu napsal, že Orlan-10 patří k nejnovějším ruským bezpilotním letounům. Vyrábí ho petrohradské Speciální technologické centrum (STC) a je určen hlavně k průzkumu a sledování. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že armáda ho používá i v útočné variantě.

Kolem deseti dronů se našlo v lesích v Moskevské oblasti, když tam odtál sníh, informoval v neděli server The Moscow Times. Ministerstvo obrany kvůli tomu vyzvalo občany, aby byli bdělí. „Na milovníky přírody mohou čekat nepříjemná překvapení: místo prvních květů můžete narazit na rozmrzlý dron,“ vzkázal lidem resort obrany. Tyto „ptáčky“ podle nich zneškodnily prostředky elektronického boje.

Prezidentská kancelář Ukrajiny zveřejnila fotografie ze včerejší návštěvy Kyjeva vévodkyně z Edinburghu Sophie. Přijal ji prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho manželka Olena Zelenská.

„Ukazuje se, že v každém možném ozbrojeném konfliktu budou vzdušné síly a protivzdušná obrana hrát klíčovou roli,“ uvedl po jednání s velitelem Vzdušných sil NATO Jamesem Heckerem v Praze náčelník generálního štábu Karel Řehka. Probírali, jaké jsou trendy a jak promítnout zkušenosti z Ukrajiny či Izraele do protivzdušné obrany budoucnosti.

Hecker doplnil, že situace na Ukrajině ukazuje klíčovou roli vzdušné nadvlády. „Je nutná k tomu, aby nenastala situace, kterou vidíme teď, kdy létají po tisícovkách dělostřelecké střely a zákopové boje téměř připomínají druhou světovou válku. Je spousta raněných a mrtvých a ničena jsou celá města,“ vysvětlil.

Na začátku ruské invaze před více než dvěma roky byla podle Heckera Ukrajina schopná zastavit ruský postup díky dobré integrované protivzdušné obraně. „Ukrajinci sestřelili přes 100 ruských letounů, čímž zamezili Rusku získat vzdušnou nadvládu.“

„Počet mrtvých včerejšího ruského raketového útoku vzrostl na pět. Muž, ročník 1960, zemřel v nemocnici,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Více než 20 zraněných v Oděse podle něj zůstává v péči lékařů, čtyři z nich ve velmi vážném stavu, včetně čtyřleté dívky, osm z nich je ve vážném stavu.

Kiper dříve uvedl, že kromě přímých úmrtí při ruském úderu zemřel rovněž muž, který během raketového útoku utrpěl mrtvici.

Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska podle něj o víkendu odděleně varovali před riziky spojenými s rušením satelitního navigačního systému v oblasti Baltského moře, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska.

Rušení GPS podle FT v oblasti Baltského moře v posledních týdnech zintenzivnilo. Ve čtvrtek a v pátek se kvůli němu vrátila do Finska dvě letadla společnosti Finnair, která mířila z Helsinek do estonského Tartu. Finské aerolinky rozhodly, že nejméně do 31. května přerušují linku z Helsinek do Tartu. Do té doby má letiště v druhém největším estonském městě přijít s řešením, jak zajistit bezpečné vzlety a přistávání bez signálu GPS. Finnair byl jediným leteckým přepravcem, který provozoval mezinárodní linku do Tartu.

„Když vám někdo za jízdy v noci vypne přední světla, je to nebezpečné. Situace v Pobaltí v blízkosti ruských hranic začíná být příliš nebezpečná na to, abychom to ignorovali,“ řekl šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.

S nepravdivými informacemi na internetu se v letošním prvním čtvrtletí setkalo 45 procent Čechů a 58 procent Slováků. Nejčastěji šlo o témata spojená s válkou na Ukrajině a s domácí i světovou politikou. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO).

Důvěra v dezinformace se podle průzkumu pohybuje mezi 11 a 58 procenty u Čechů, u Slováků je tomu podobně mezi 10 a 55 procenty. V českém prostředí podle průzkumu rezonují témata spojená s ukrajinskými migranty. Polovina respondentů je mimo jiné ochotna věřit tomu, že kvůli Ukrajincům stoupá zadlužení Česka.

Přibližně 30 ukrajinských mužů zemřelo od února 2022 při pokusu o nelegální překročení ukrajinských hranic ve snaze vyhnout se bojům ve válce s Ruskem, sdělil mluvčí ukrajinské pohraniční služby Andrij Demčenko tiskové agentuře Ukrinform. Píše o tom dnes agentura Reuters.

„Někteří přišli o život, když se pokoušeli překonat horskou řeku nebo přejít hory,“ uvedl Demčenko. „K pokusům o nelegální překročení hranic dochází denně. Většina z nich se odehrává mimo hraniční přechody na hranicích s Moldavskem a Rumunskem. Největší počet pokusů s padělanými doklady jsme pak zaznamenali na hranicích s Polskem," dodal. Demčenko v dubnu v ukrajinské státní televizi řekl, že každý den je při pokusu o nelegální opuštění Ukrajiny zadrženo v průměru asi deset mužů.

Ostré slovní výměny o podpoře bránící se Ukrajiny či ruském vlivu na nadcházející volby do Evropského parlamentu provázely pondělní debatu mezi předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a dalšími kandidáty evropských politických stran na budoucího šéfa unijní exekutivy. Německá politička spolu se zástupci zelených či liberálů v debatě uspořádané bruselským webem Politico kritizovala evropskou krajní pravici za to, že podle nich hájí ruské zájmy.

Dobré ráno, manželka britského prince Edwarda, vévody z Edinburghu, Sophie navštívila Ukrajinu, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským i s jeho manželkou Olenou. S odkazem na Buckinghamský palác o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které se jedná o první návštěvu britské královské rodiny od začátku ruské invaze.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Běloruské úřady dnes prohlásily běloruský servis německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle (DW) za extremistickou organizaci a zakázaly veškeré jeho aktivity v zemi. Stanice o tom informovala na svém webu. V praxi to znamená, že každému, kdo s médiem spolupracuje, hrozí až sedmiletý trest vězení, napsala agentura AP.

Ruské rakety zasáhly budovu Oděské právnické akademie. Podívejte se na novou fotografii z dnešního útoku.

Při útoku na Oděsu zahynuly tři ženy a jeden muž, uvedl starosta města Hennadij Truchanov na sociální síti Telegram. Šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o dvou obětech a osmi raněných, potvrdil čtyři mrtvé a 28 zraněných, včetně dvou dětí a těhotné ženy. Čtyři ranění jsou v kritickém stavu, o jejich životy bojují lékaři, dodal.

Čtyřiapadesátiletý důstojník německé armády se dnes u soudu přiznal, že Rusku coby špion poskytoval vojenské informace. Přiměl ho k tomu prý strach z jaderné eskalace ve válce na Ukrajině, řekl podle agentury DPA v první den svého procesu před vrchním zemským soudem v Düsseldorfu.

Česko s Německem sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině či bezpečnostní situaci v Izraeli a Pásmu Gazy, řekl po jednání se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem prezident Petr Pavel. Podobné pozice mají země podle něj také ve vztahu k Číně, případně africkým zemím.

„Jsem rád, že na řadu těchto problémů sdílíme velice podobné pozice,“ řekl Pavel. Těší se, že v diskusích budou pokračovat.

Dva mrtvé si dnes v Oděse na jihu Ukrajiny vyžádal ruský útok podniknutý raketami, oznámil dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper, který dříve informoval o osmi raněných.

Při výbuchu ruské rakety v Oděse na jihu Ukrajiny utrpělo zranění osm lidí, uvedla dnes média s odvoláním na místní úřady. Terčem ruských bomb se stalo druhé největší ukrajinské město, Charkov na východě země, kde zranění utrpěla jedna žena, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram.

„Nepřítel podnikl raketový útok na Oděsu. Podle předběžných informací bylo zraněno osm lidí. Poškozeny jsou obytné domy a civilní infrastruktura. Na místě pracují záchranné složky,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper podle agentury Interfax-Ukrajina.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině. Stoltenberg řekl novinářům, že ještě není pozdě, aby Ukrajina zvítězila.

Ministerstvo zahraničí Tádžikistánu si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby mu předalo protestní nótu kvůli nespravedlivému zacházení s občany středoasijské země na území Ruska a kvůli „běžnému porušování práv a svod“ Tádžiků v Rusku. Protest označila agentura Reuters za vzácnou roztržku mezi postsovětskými spojenci.

Podle Zelenského začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, ale dodávky musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se snaží využít nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj. Opět zdůraznil, že na rychlosti západní vojenské pomoci závisí stabilizace situace na frontě ve chvíli, kdy Rusové připravují další ofenzívu. Za nejnaléhavější označil dodávky dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů a protileteckých zbraní, jako je systém Patriot.

Rusko ohlásilo dobytí vesnice Semenivka, která se nachází nedaleko města Avdijivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany také sdělilo, že jeho jednotky obsadily výhodnější pozice na některých místech frontové linie. 

Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj ale o víkendu řekl, že operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje. Připustil také, že Rusku se místy daří postupovat.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho síly obsadily výhodnější pozice a zasadily údery ukrajinským ozbrojeným silám na několika místech frontové linie – v Doněcké, Charkovské a Luhanské oblasti. Na dalších místech podle sdělení rezortu odrazily útoky ukrajinských jednotek.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva, při níž mu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval za podporu, jakou aliance poskytuje Ukrajině bránící se už třetím rokem ruské ozbrojené agresi.

Zelenskyj na tiskové konferenci se šéfem NATO zdůraznil, že situace na bojišti závisí na rychlosti dodávek munice. Podle něj začaly v malém množství na Ukrajinu proudit životně důležité americké zbraně, avšak tento proces musí být rychlejší, protože postupující ruské jednotky se nedostatku zbraní a munice na ukrajinské straně snaží využít. „Včasná podpora pro naši armádu. Dnes v této věci ještě nevidím nic pozitivního. Dodávky jsou, pomalu začaly, ale proces je třeba urychlit,“ řekl Zelenskyj.

Stoltenberg, který je na návštěvě Ukrajiny potřetí po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu, připustil, že Rusko mělo nad Ukrajinou v posledních měsících převahu co do dostupnosti zbraní. Ujistil však, že další pomoc je „na cestě“.

Starostu Vlachovic, pod které spadají Vrbětice, Zdeňka Hověžáka (STAN) odložení případu výbuchu muničního skladu nepřekvapilo. „S ohledem na to, co probíhá na Východě, se dalo očekávat, že se případ odloží, protože to, aby v dnešní době Rusko nějak podalo ruku k součinnosti, aby se vyšetřování prokázalo, se nedalo předpokládat,“ řekl ČTK Hověžák. Případ nebere jako ukončený, protože viníci nebyli potrestáni.