ONLINE: Mírové rozhovory nejsou důvodem k zastavení bojů, řekl Lavrov
Rusko nebude souhlasit s příměřím na Ukrajině, aniž by vědělo, co bude poté následovat. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, který chce nejdříve projednat bezpečnost v Evropě a až poté příměří. V Abú Zabí dnes za zprostředkování Spojených států začaly dvoudenní rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou o možnostech ukončení války. Tu zahájilo Rusko v únoru 2022 invazí na Ukrajinu, která se od té doby brání. Podle Lavrova by bylo moudré nejprve projednat obrysy budoucí bezpečnostní architektury v Evropě a až poté se věnovat otázce příměří. Lavrov už dříve před jednáním v Abú Zabí prohlásil, že mírové rozhovory nejsou důvodem k zastavení bojů. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
První kolo jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí se soustředilo především na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu. Samostatně se podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina probíraly také ruské požadavky na vlastní bezpečnostní záruky. Dalšími tématy byly poválečná obnova Ukrajiny a nové uspořádání evropské bezpečnosti. Podle ruského Interfaxu trvaly dnešní rozhovory přibližně čtyři hodiny a pokračovat budou ve středu.
První den mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abú Zabí skončil. Rozhovory budou pokračovat ve středu ráno, uvedla podle Reuters ukrajinská delegace. Jednání se zaměřují na ukončení války, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bezpečnost Evropy. Konkrétní výsledky dnešních rozhovorů zatím žádná ze stran nezveřejnila.
Podpora Ukrajiny je otázkou společné evropské bezpečnosti a musí se na ní podílet všechny země EU, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem v Berlíně.
Merz zároveň potvrdil, že požádal předsedu Evropské rady Antónia Costu o změny v návrhu budoucího unijního rozpočtu. Jeho požadavek, aby se všechny členské státy podílely na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku, dnes kritizovali český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico.
Slovensko se nebude podílet ani na další půjčce Evropské unie Ukrajině, prohlásil premiér Robert Fico po společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě. Zároveň navrhl, aby EU při mírových rozhovorech zastupoval slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. V této roli by si dokázal představit také českého prezidenta Petra Pavla. Český premiér Andrej Babiš ocenil Šefčovičovu práci a zdůraznil, že EU musí mít při jednáních o ukončení války vlastního zástupce.
Premiér Andrej Babiš zaslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi dopis týkající se Ukrajiny. Požaduje v něm mandát pro vyjednavače Evropské unie, který by se zapojil do jednání o ukončení války. Zároveň odmítá spojovat jednání o evropském rozpočtu s financováním Ukrajiny.
Maďarsko a Česko mají podobný pohled na bezpečnost Evropy a pokračování podpory Ukrajiny vnímají jako investici do vlastní bezpečnosti, uvedl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s maďarským prezidentem Andrásem Bakou na Pražském hradě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Dánsku setká s představiteli severských zemí. Jednání pořádaného dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou se zúčastní také premiéři Švédska, Norska a Finska. Hlavními tématy budou vojenská pomoc Ukrajině, posílení protivzdušné obrany a ochrana energetické infrastruktury před ruskými útoky, píše Sweden Herald.
Americký vyjednavač Jared Kushner věří, že ruský prezident Vladimir Putin je za určitých podmínek připraven uzavřít mír s Ukrajinou. „Evropané se nás nejčastěji ptají, zda jsou Rusové a prezident Putin skutečně připraveni na mír. Na základě toho, co jsme od něj se Stevem Witkoffem slyšeli, jsme pevně přesvědčeni, že za správných podmínek ano,“ uvedl Kushner.
Podle něj si ale podobnou otázku klade také ruská strana, která pochybuje, zda o mír skutečně stojí Ukrajinci a Evropané. Kushnerovo vyjádření zveřejnil na síti X Anton Heraščenko.
Rusko při nočních útocích na Ukrajinu zasáhlo pět velkých elektrických stanic, které jsou důležitou součástí přenosové soustavy mezi jednotlivými regiony. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého ruské síly útočily celkem na deset oblastí.
Zasažena byla energetická infrastruktura v Poltavské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Kirovohradské a Čerkaské oblasti. Dodávky elektřiny se postupně daří obnovovat, situace ale zůstává složitá zejména v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, uvedl náměstek ukrajinského ministra energetiky Artem Nekrasov.
Rusko nebude souhlasit s příměřím na Ukrajině, aniž by vědělo, co bude poté následovat, uvedl Lavrov. Projednat chce nejdříve bezpečnost v Evropě.
Ministři zahraničí zemí G7 dnes v Paříži jednají o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. K rozhovorům se připojil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se předtím setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Podle agentury AP se očekává, že ministři budou řešit také obrannou a bezpečnostní pomoc Kyjevu, kterou administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa omezila. Zatím není jasné, zda některá ze zemí G7 oznámí nový balík pomoci.
Ruské útoky si za posledních 24 hodin na Ukrajině vyžádaly devět mrtvých a 39 zraněných, mezi nimi i roční dítě, píše The Kyiv Independent s odvoláním na místní úřady. Nejvíce obětí hlásí Doněcká a Oděská oblast, kde zahynuli shodně tři lidé. Rusové útočili také na energetickou infrastrukturu v Charkovské a Kyjevské oblasti. V Mykolajivské oblasti zůstalo po zásazích bez elektřiny 60 788 odběratelů. V Charkovské oblasti utrpělo zranění osm lidí, včetně dětí ve věku jednoho, pěti a 11 let.
V ruské Archangelské oblasti se pod nákladním vlakem zřítil železniční most. Několik vagonů vykolejilo a provoz na trati mezi městy Kotlas a Vorkuta byl přerušen. Nehoda způsobila zpoždění nejméně osmi osobních vlaků, upozornil na síti X účet NOELreports. Na sociálních sítích se objevily spekulace o možné sabotáži, úřady ale zatím příčinu zřícení mostu nezjistily.
Polská kontrarozvědka zadržela dva Ukrajince podezřelé ze špionáže a sabotáží ve prospěch Ruska. Podle polské kontrarozvědky ABW muži na pokyn ruských tajných služeb shromažďovali informace o polské vojenské a kritické infrastruktuře.
Podezřelí měli také podpalovat automobily, kterým předtím vyměnili poznávací značky za takové, které připomínaly značky používané ukrajinskými vojenskými službami. Za svou činnost údajně dostávali zaplaceno, mimo jiné v kryptoměnách. Oba muži byli minulý týden zadrženi poblíž Varšavy a nyní jsou ve vazbě. Hrozí jim až doživotní vězení, píše Reuters.
Ukrajina jedná s Evropskou komisí o další pomoci při obnově energetické infrastruktury po ruských útocích. Prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už začala koordinovat konkrétní kroky, které mají ukrajinským městům pomoci zvládnout zimu. Ukrajinská vláda zároveň připravuje náhradní řešení zásobování Kyjeva a dalších regionálních center. V příštích týdnech chce o další podpoře jednat také s evropskými partnery a mezinárodními finančními institucemi.
Jednotná Evropa by mohla při jednáních o ukončení války na Ukrajině sehrát zásadní roli, a dokonce nahradit Spojené státy. Myslí si to česko-americký historik a profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš. Podle něj mají evropské země dostatek prostředků, aby více investovaly do obrany.
Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že Evropa zatím americkou pomoc plně nahradit nedokáže. Závislá je především na amerických zpravodajských informacích a některých zbraňových systémech, včetně protivzdušné obrany Patriot.
Oba experti zároveň zdůrazňují, že výsledky mírových rozhovorů ovlivní i budoucí bezpečnost celé Evropy.
Spojené státy chtějí v rámci mírových jednání v Abú Zabí vytvořit nový bezpečnostní rámec pro Ukrajinu, Rusko i Evropu. Podle Trumpova vyslance Jareda Kushnera by rozhovory neměly vést pouze k ukončení války, ale také k nastavení nových bezpečnostních vztahů, uvedla agentura AFP. Americký zmocněnec Steve Witkoff na síti X doplnil, že poválečné uspořádání by mělo vycházet ze stávajících evropských bezpečnostních institucí a dohod. Cílem je také snížit riziko dalších konfliktů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes očekává podrobné informace o průběhu jednání s Ruskem v Abú Zabí. Uvedl to na síti X po telefonátu s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Oba státníci se shodli na pokračování vzájemné spolupráce. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina a její spojenci usilují o zmírnění napětí, bezpečnostní záruky a dosažení míru. Stejnou snahu ale podle něj musí projevit také Rusko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v Paříži setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Jednali o možnostech ukončení války, situaci na bojišti, energetické bezpečnosti a obranné spolupráci.
Řeč byla také o společné výrobě dronů, posílení ukrajinské protivzdušné obrany a bezpečnosti v Černém moři. Rubio na síti X uvedl, že Spojené státy nadále usilují o trvalý mír. Sybiha zároveň amerického ministra pozval na Ukrajinu.
Český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico se ostře vymezili proti německému kancléři Friedrichu Merzovi kvůli financování Ukrajiny. Babiš v reakci na Merzovu hrozbu zablokovat evropský rozpočet poznamenal, že kancléř zřejmě zapomněl, že jsou v něm také peníze pro Ukrajinu. Fico zase označil za vydírání Merzův požadavek, aby se všechny země EU zavázaly k pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku.
Zástupci Evropy, USA a Ukrajiny se v Abú Zabí shodli, že poválečné uspořádání musí respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a zajistit jí spolehlivé bezpečnostní záruky, uvedla Evropská komise. Podle ní je cílem vytvořit takový bezpečnostní systém, který Ukrajinu dlouhodobě ochrání a pomůže předejít dalším konfliktům.
Účastníci jednání se také shodli, že NATO musí zůstat hlavním pilířem společné obrany Evropy a Severní Ameriky. Evropské země se přitom přímo rozhovorů s Ruskem neúčastní, své postoje ale koordinují s Ukrajinou a Spojenými státy.
Ukrajinskou delegaci v Abú Zabí vede šéf civilní rozvědky Rustem Umerov. Doprovázejí ho šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a poslanec Davyd Arachamija. Rusko zastupuje Putinův poradce Vladimir Medinskij, náměstci ministra zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin a zástupci armády. Za USA jednají zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner.
Do rozhovorů s americkými a ukrajinskými představiteli se zapojili také poradci francouzského prezidenta Emmanuel Bonne, německého kancléře Günter Sautter a britského premiéra Jonathan Powell. Zastoupeny jsou rovněž Itálie, EU a NATO. Evropští představitelé ale nejednají přímo s ruskou delegací. Jednání hostí Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé se rovněž účastní diplomatických rozhovorů, píše Euronews.
Trumpův zeť Kushner v úvodu jednání v Abú Zabí vyzval k vytvoření nového bezpečnostního rámce nejen pro Ukrajinu a Rusko, ale i pro Evropu, píše AFP.
Objevily se první záběry z třístranného jednání Ukrajiny, Ruska a Spojených států v Abú Zabí. Na videu zveřejněném účtem MilitaryNewsUA na síti X sedí američtí zástupci a hostitelé uprostřed jednacího stolu, zatímco ukrajinská a ruská delegace sedí naproti sobě. Rozhovory se zaměřují na možnosti ukončení války na Ukrajině.
Spojené státy, Ukrajina a evropští partneři se před jednáním s Ruskem v Abú Zabí shodli, že případná mírová dohoda musí Ukrajině zajistit spolehlivé bezpečnostní záruky. Podle prohlášení amerického zmocněnce Steva Witkoffa na síti X musí budoucí uspořádání respektovat také suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Účastníci jednání zdůraznili, že důležitou součástí poválečné bezpečnosti Evropy zůstane NATO. USA, Ukrajina a evropské země chtějí v koordinaci pokračovat i během dalších mírových rozhovorů.
