ONLINE: Záleží na přístupu Američanů vůči Rusku, tvrdí Zelenskyj po mírových rozhovorech
Výsledků v jednáních o míru mezi Ruskem a Ukrajinou lze dosáhnout už letos, hodně však bude záležet na přístupu, který zvolí američtí vyjednávači vůči Rusku. Prohlásil to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem. Zelenskyj dodal, že pro Ukrajinu jsou klíčové bezpečnostní záruky a že se nehodlá bavit o odevzdání celého Donbasu Rusku. Dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 11. 11. 2026
Ukrajinské drony zaútočily na Omsk na Sibiři, vzdálený tisíce kilometrů od hranic. O náletu informoval gubernátor, drony podle sociálních médií napadly místní rafinérii, považovanou za největší v Rusku.
„Síly protivzdušné obrany odrážejí nálet ukrajinských bezpilotních letounů na Omskou oblast,“ napsal gubernátor Vitalij Chocenko na sociální síti. V dalším příspěvku nabádal lidi, aby nevycházeli na ulici, nesledovali palbu protivzdušné obrany, nepořizovali záběry a nezveřejňovali je. V Omsku bylo po vyhlášení leteckého poplachu uzavřeno místní letiště, píší ruská média. Nálet - soudě podle gubernátorových příspěvků na telegramu - trval několik hodin.
Ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčijev dnes náhle zemřel ve věku 66 let. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností o příčině smrti či o místě diplomatova úmrtí.
„Vedení a zaměstnanci ruského ministerstva zahraničí s hlubokým zármutkem oznamují náhlé úmrtí Alexandra Nikitiče Darčijeva 11. listopadu,“ uvedlo ministerstvo na svém webu. Zesnulého označilo za „vynikajícího diplomata“ a „brilantního znalce problematiky Spojených států“. Více inforamcí zde.
„Já v Dublinu budu mít schůzku i s prezidentem Zelenským,“ potvrdil dnes Andrej Babiš (ANO) v pořadu Blesku Ptám se, pane premiére. „S panem Zelenským - on mě požádal o schůzku - my jsme se už setkali v Jerevaně, je tam (na Ukrajině) Karel Havlíček na cestě, určitě mě bude zajímat jeho názor. Já si myslím, že i on by měl mít zájem, aby ta válka skončila, aspoň v to doufám,“ uvedl Babiš ve studiu Blesku.
„Evropa musí konečně si říct, kdo a jak bude za nás vyjednávat, přece není možné, aby my jsme všechno platili a vlastně nám nevadilo, že ta válka pokračuje. Ta válka musí skončit a Ukrajina musí dostat peníze na rekonstrukci Ukrajiny,“ dodal Babiš.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
Šéf NHL Gary Bettman zatím nemá jasno v otázce účasti ruských hokejistů na Světovém poháru, který je naplánovaný na únor roku 2028 do Prahy, Calgary a Edmontonu. Novinářům řekl, že jde o složité rozhodnutí, s kterým je třeba ještě počkat, zejména s ohledem na další vývoj situace na mezinárodní scéně.
Zatímco evropské hokejové velmoci daly jasně najevo svůj nesouhlas s rozhodnutím Sportovního arbitrážního soudu (CAS) o okamžitém návratu ruských týmů na akce Mezinárodní hokejové federace (IIHF), NHL má dlouhodobě odlišný postoj. „Jsme odhodláni udělat to, co je správné, což se sice může den ode dne měnit, ale nadále nijak neobchodujeme s Ruskem a hráči v NHL, kteří jsou z Ruska, hrají za své týmy v NHL. Nehrají za Rusko,“ uvedl Bettman ohledně možnosti, že by ruský tým patřil mezi osmičku účastníků Světového poháru.
Zdá se, že se Rusko a Ukrajina přiblížily k míru, uvedl v ruské televizi po třístranných, americko-rusko-ukrajinských jednáních v Abú Zabí hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij, píší agentury. Současně upozornil, že mnohé závisí na postoji Ukrajiny, Spojených států a Evropy. Telefonický rozhovor prezidentů Ruska a USA Vladimira Putina a Donalda Trumpa o výsledcích jednání v Abú Zabí se zatím neplánuje, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS.
„Zdá se mi, že ano,“ odvětil Medinskij na otázku reportéra, zda se strany přiblížily k uzavření míru. „Mnohé závisí na Ukrajině, postoji Spojených států, jakož i na tom, zda Evropa dostane rozum,“ dodal s tím, že každopádně Rusko dosáhne cílů, které si vytyčilo. Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, uvedl rovněž Medinskij podle státní agentury TASS.
V některých otázkách se podařilo dosáhnout vzájemného porozumění, v jiných nikoliv a jednání budou pokračovat, uvedl dnes podle agentury Reuters vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij po skončení trojstranných jednání mezi zástupci Ruska, Ukrajiny a Spojených států v Abú Zabí. Rusko a Ukrajina se podle něj dohodly na rozsáhlé výměně válečných zajatců. Výměny vězňů byly jednou z mála věcí, na kterých se válčící strany domluvily už při předchozích jednáních.
Ústředním tématem třístranných jednání v Abú Zabí byla diskuse o budoucí bezpečnostní architektuře v Evropě po skončení konfliktu na Ukrajině, uvedl Medinskij podle ruské státní agentury RIA Novosti. „S americkou stranou jsme si na toto téma vyměnili názory. V některých bodech jsme dospěli k vzájemnému porozumění, v jiných nikoliv. Tato diskuse bude samozřejmě pokračovat,“ cituje Medinského Reuters.
Premiér Andrej Babiš (ANO) a prezident Petr Pavel dnes na schůzce na Pražském hradě hovořili o válce na Ukrajině včetně jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí, o nové armádní koncepci i o nadcházející cestě předsedy vlády do Izraele. Babiš to řekl serveru Blesk.cz. Vztahy s prezidentem označil za dobré, po letním summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře se podle něj narovnaly. Odbor komunikace prezidentské kanceláře na webu uvedl, že Pavel s Babišem hovořil o premiérově dopise k Ukrajině i o situaci na ministerstvu obrany.
Dopis k Ukrajině napsal Babiš předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi před neformálním summitem EU v Dublinu. Odmítl v něm spojování dalšího financování pro Ukrajinu s jednáním o víceletém rozpočtu bloku. Podpořil také požadavek šéfky italské vlády Giorgii Meloniové, aby EU do konce prosince určila, kdo za ni bude jednat o situaci na Ukrajině.
Mírové rozhovory v Abú Zabí přinesly dobrý impuls k nalezení řešení do konce roku, uvedl podle serveru RBK-Ukrajina člen ukrajinské delegace a poslanec Davyd Arachamija. Tuto informaci podle agentury AFP dále nerozvedl. Termín dalšího kola jednání by podle něj měl být stanoven poté, co američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví Moskvu a následně se v Dublinu setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zvláštní američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner ve čtvrtek odcestují do Moskvy, kde se setkají s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Po návštěvě ruské metropole se sejdou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Dublinu. Kushner to podle tiskových agentur řekl novinářům po skončení třístranných jednání USA, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině.
Jednání byla velice produktivní, současně jsou však komplexní, přičemž nejtěžší bude otázka územních sporů, řekl dále Kushner. U jednacího stolu potřebujeme také Evropany, dodal. Zástupci evropských zemí, NATO a EU byli v Abú Zabí rovněž přítomni, třístranných jednání se však přímo nezúčastnili a diskutovali jen na okraj s americkou a ukrajinskou delegací.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová nechce být evropským vyjednavačem v mírových rozhovorech Ukrajiny a Ruska, řekla v úterý novinářům podle dánského deníku Berlingske. O evropském zástupci pro tato jednání by se podle ní mělo hovořit v pátek na summitu EU v Dublinu. Zatím ovšem není jasné, kdy se zástupce Evropy jednání o konci války bude moci zúčastnit, výhrady proti tomu má zatím Rusko.
„Ústřední roli v této záležitosti musí hrát evropské instituce,“ řekla premiérka Frederiksenová v úterý na Kodaňské univerzitě. Uvedla rovněž, že nechce být evropským vyjednavačem v mírových rozhovorech Ukrajiny a Ruska. Dodala, že o této otázce budou hovořit lídři EU na summitu v Dublinu.
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali dnes na Ukrajině několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček novinářům po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra. Český ministr bude ještě dnes jednat o energetice s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým.
„Memoranda se týkala energetické spolupráce, ta už ale funguje několik měsíců, já jsem s Denysem Šmyhalem v úzkém kontaktu,“ připomněl Havlíček. Memoranda podepsaly české ministerstvo průmyslu a obchodu a ukrajinské ministerstvo energetiky, ale také české a ukrajinské firmy.
Český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček jednal se šéfem vojenské správy Lvovské oblasti Maksymem Kozyckým o rozšíření těžby plynu ze strany českých firem na Ukrajině a možném zapojení českých firem do stavebních prací a technologických dodávek pro lvovskou nemocnici. Ministr to řekl novinářům během podnikatelské mise na Ukrajině, na které ho doprovází asi 50 českých firem.
Karel Havlíček bude dnes jednat s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým a ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Předmětem rozhovorů budou podle Havlíčka možné dodávky letounů L-39 SkyFox Kyjevu či povolení pro české firmy, aby mohly rozšířit těžbu zemního plynu na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že ho potěšila změna přístupu amerických vyjednavačů v jejich snaze ukončit válku Ruska proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. Zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států dnes v Abú Zabí vedli první jednání o ukončení rusko-ukrajinské války od února, rozhovory mají pokračovat ve středu.
Ukrajinské dronové útoky v noci na dnešek způsobily požár v ruském exportním přístavu Usť-Luga v Baltském moři. Uvedl to gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko, který zároveň informoval o bezmála 150 sestřelených bezpilotních letounech nad regionem. Ukrajina podniká údery v hloubi Ruska v sebeobraně, země od února 2022 vzdoruje rozsáhlé ruské invazi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Plavidlo Agioi Fanendes, které na palubě převáží téměř 300.000 barelů ruské nafty, v pondělí přibližně 740 kilometrů před New Yorkem otočilo kurz o 180 stupňů. Jedná se o jeden ze čtyř tankerů, které Rusko vyslalo minulý měsíc v rámci dohody o dodávkách do Spojených států. Informovala o tom agentura Bloomberg. Britský list Financial Times (FT) už minulý týden napsal, že kurs podobně změnily jiné dvě lodě s ruskou naftou. Moskva však jeho zprávu označila za lživou.
„Co se týče cílové destinace, nic se nezměnilo. Loď stále čeká na pokyny,“ uvedla pro agenturu Reuters společnost, která plavidlo spravuje. Ruskojazyčná verze stanice BBC poukázala na to, že tanker, který původně mířil do New Yorku, signalizoval, že čeká na pokyny, již dříve. Podle Reuters podobná situace není neobvyklá. Americký činitel pro Reuters podotkl, že nafta míří na tamní trh a administrativa USA očekává, že díky tomu v zemi klesne cena paliva. Kde nakonec loď přistane, ale nespecifikoval.
Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si vyžádal ruský útok na Dnipro, kde v podniku kritické infrastruktury vypukl požár, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci udeřila na ruské letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde Rusové provádějí mimo jiné údržbu strojů československé, respektive české výroby L-410.
Útok na letecké opravny ve městě Staraja Russa, kde se opravují i mimořádně cenné letouny včasné výstrahy a velení A-50, potvrdil ukrajinský generální štáb. „V areálu závodu byly zaznamenány výbuchy, po kterých následoval požár. Rozsah škod se vyhodnocuje. Jedna věc je však již nyní jasná: podobné údery znamenají, že ruská dopravní a specializovaná letadla zůstanou na zemi po delší dobu a pro protivníka bude stále obtížnější je udržet v provozu,“ zdůraznil.
Lotyšský soud poslal ženu na tři roky do vězení s následnou dvouletou zkušební dobou za to, že na platformě TikTok oslavovala válečné zločiny páchané ruskými silami na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž je rozsudek zatím nepravomocný a žena se chce proti němu odvolat. Soud v Rize rozsudkem vyhověl návrhu státního zastupitelství tohoto členského státu EU a NATO, jenž sousedí s Ruskem a Běloruskem.
Odsouzená 59letá žena v období od dubna do července 2024 na platformě TikTok zveřejnila několik videí doprovázených komentáři v ruštině, která byla přístupná neomezenému počtu uživatelů. Soud dospěl k závěru, že žena těmito příspěvky vědomě a veřejně oslavovala a ospravedlňovala válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopustily ruské síly.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle Reuters uvedl, že vojenská pomoc v rámci programu PURL zůstává v platnosti, stejně jako sdílení zpravodajských informací s USA. „Nadnesl jsem téma, jak urychlit některé dodávky, jak najít způsob něco možná dodat přednostně, a jak bychom mohli zkusit sehnat další množství,“ řekl ukrajinský ministr, který podle svých slov požádal o další podporu pro ukrajinskou energetiku a další střely do protivzdušné obrany.
