Afghánec Najib ze své vlasti uprchl kvůli válce, která tam trvá už tři desítky let. Navíc kromě teroristických skupin, jako je například Tálibán nebo ISIS, tam ovládají různá území i afghánské kmeny. „A v Afghánistánu kdykoliv kdokoliv chce pracovat s ISAF nebo NATO nebo vládou, tak se v očích Tálibánu stane kriminálníčkem, protože Tálibán vůbec vládu neakceptuje,“ uvedl pro web Příběhyuprchlíků.cz.
A v tom byl i velký problém jeho rodiny. On sám studoval na vysoké škole, jeho sestra pracovala jako lékařka v nemocnici, kterou podporovali Američané, a jeho bratr byl instruktorem na univerzitě. „Pokud bych byl doteď v Afghánistánu, nevěděl bych, jakou budu mít budoucnost,“ popisuje Najib.
Rád by v Německu dostudoval magisterský titul v oboru věda a životní prostředí, které studoval už v Afghánistánu. Momentálně se ale plně věnuje studiu němčiny. „Převážně studuji doma a poté každý den docházím na setkání ABC-Tische a mluvím s německými lidmi a poznávám jejich kulturu. Odtud mám mnoho přátel,“ uzavřel Najib.
Momentálně ho ale trápí fakt, že by ho úřady mohly poslat zpět do jeho vlasti. „Štěstí by pro mě bylo, kdyby byla moje země bezpečná, myslím, když tam nebude válka, protože nechci být zabit nepřítelem, a také pokud tu budu moci zůstat,“ uzavřel Najib.
Učitelka Fatima před začátkem konfliktu v její vlasti, tedy v Sýrii, žila klasický život. Ráno chodila vyučovat a odpoledne se zase vracela. „Avšak poté, co nastaly ty události, začala být situace hodně nebezpečná, což znemožňovalo, aby život pokračoval normálně jako dřív,“ uvedla pro web Příběhyuprchlíků.cz s tím, že měla štěstí a podařilo se jí dostat do Německa.
První rok tam ale nebyl jednoduchý. „Druhý rok však začalo být pro mě důležité najít nějakou práci nebo nějaké studium, neboť když zůstanu bez práce a bez vzdělání, německá společnost se na mě bude dívat hodně negativně,“ vysvětluje Fatima.
Momentálně se snaží naučit německy a v co nejbližší době by si chtěla najít i práci, aby se mohla co nejlépe integrovat. Chtěla by jít i studovat buď administrativní činnost, nebo pokračovat v magisterském studiu na pedagogické fakultě. „Pokud to se studiem nevyjde, tak budu pracovat jako překladatelka,“ plánuje Fatima.
Někteří lidé podle ní muslimy přijímají, jiní zase ne. „Někteří se chovali dobře, jiní ne. Pokud jste dobrý člověk, můžete ostatním vydat poselství, že jste dobrý, pokud ne, tak tě nepřijmou v dobrém. Byli lidi, kteří se k nám chovali dobře a pomáhali nám, já jim děkuji,“ vzpomíná Fatima. Stále se nicméně cítí jako cestovatel, ale tuší, že snad za rok nebo dva válka v Sýrii skončí a ona se tak bude moci vrátit zpět domů.
Pákistánec Sufyan se rozhodl pro odchod do Evropy hlavně proto, aby si mohl najít práci a finančně podporovat matku a sourozence, kteří studují. „Situace v mojí rodině teď není moc dobrá. Předtím, když můj otec žil, jsme měli dost peněz na to jít do školy. Minimálně do státní školy. Ale nyní je můj otec mrtvý,“ uvedl Sufyan pro web Příběhyuprchlíků.cz.
Jako svou největší prioritu vidí to, aby zvládl němčinu, a pak by se chtěl naučit nějakému povolání. „Doteď jsem se nerozhodl, které si vyberu. Ale máme úřady, kam můžete jít a zeptat se, která práce je lepší pro budoucnost nebo která práce je lepší pro moji úroveň jazyka,“ vysvětluje. Nevylučuje ale ani to, že by se sám vrátil do nějaké školy, protože si myslí, že tak by ho evropská společnost mohla lépe přijmout.
Lidem, kteří nemají rádi uprchlíky, by chtěl vzkázat, že všichni jednou byli v podstatě uprchlíky. „Nyní je mnoho lidí, kteří jen dělají propagandu proti uprchlíkům a i obracejí lidi, obracejí národ proti uprchlíkům. Myslím, že jejich vlády, že mají něco jako špatné strany. A můj vzkaz těm lidem, běžným lidem, je, že by neměli následovat jen to, co jim říkají jejich lídři. Mají následovat jen to, co sami cítí,“ uzavřel.
7°C
