Česká republika se dostává pod stále častější a intenzivnější kritiku za přístup k imigrantům. Řada příkladů ale dokazuje, že během migrační krize dokáží Češi nabídnout i pomocnou ruku. A to v různých státech Evropy. Materiálně, finančně, lidmi. Na státní i dobrovolnické úrovni.
Tuhle trasu překonávají v létě především „mořechtiví“ čeští turisté, ve čtvrtek však vyjelo ze Zbirohu na Rokycansku do Chorvatska první auto s českou humanitární pomocí. Uprchlíkům vezlo od zbirožských hasičů na pokyn ministerstva vnitra 10 nafukovacích stanů s příslušenstvím.
Slovy klasika: „Winter is coming“, zima přichází. Počasí se zhoršuje, vytápěné mobilní stany přitom nabídnou ubytování celkem 150 lidem. „Stan je vybaven hygienickou i tepelnou vložkou a kamny na tuhá paliva. Dále posíláme 150 lehátek, spacích pytlů a přikrývek,“ uvedla mluvčí hasičů Nicole Zaoralová. Obdobně je vnitro připraveno pomoci i Slovinsku a Makedonii, které také leží na balkánské trase. Právě po ní do Evropy přichází nejvíce uprchlíků. „Chceme pomáhat tam, kde je potřeba,“ říká ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Vedle vlády pomáhají i nevládní organizace. Třeba Člověk v tísni. Ten se angažuje mj. na srbsko-chorvatské hranici. Organizace si najala dům na přechodu Berkasovo/Bapska, kudy procházejí tisíce migrantů. Pomáhá jim 42 dobrovolníků, většinou z Česka.
„Čeští dobrovolníci dělají obrovský kus práce. Jsou jedni z mála, kdo tu poskytují pomoc 24 hodin, 7 dní v týdnu. Většina ostatních nevládních organizací se na noc stahuje. V noci přitom přichází největší počet uprchlíků,“ uvedl koordinátor humanitární pomoci Jan Pejřil.
Dobrovolníci uprchlíkům nabízejí čaj, občerstvení, teplé oblečení, uklízejí odpadky, zajistili stany i osvětlení. Migranti přitom podle Pejřila vůbec netuší, kde jsou a proč nemohou jít dál. I on varuje, že s přicházející zimou se prý bude situace dále zhoršovat.
Na dobrovolnou pomoc uprchlíkům se Češi svolávají hlavně na sociálních sítí a pomocí webu. Například iniciativy Musíme si pomáhat. V posledních dnech převažují nabídky přímé pomoci na chorvatsko-srbské hranici či tlumočení z arabštiny. Češi také poptávají např. spolujízdu do Chorvatska či pronájem dodávky. Řada organizací se pak snaží shromažďovat potřebný materiál, zejména teplé oblečení a pláštěnky, nebo od dárců vybírá finanční příspěvky. Přehled možností lze zhlédnout na webu pomocuprchlikum.cz.
„Humanitární pomoc je dnes naléhavější, než kdy dříve. Evropa čelí bezprecedentní uprchlické krizi,“ uvádí přitom pořadatelé již 3. humanitárního kongresu v Praze, který pořádá pět velkých organizací. Tedy Člověk v tísni, ADRA, Lékaři bez hranic, Charita ČR a Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Podle nich jen ze Sýrie dorazilo do Evropy na 278 tisíc běženců a další miliony Syřanů jsou v uprchlických táborech v zemích, které s jejich vlastí sousedí. Desetitisíce lidí přicházejí z Afghánistánu a Afriky. Na Ukrajině kvůli bojům opustilo domovy přes 1,5 milionu lidí, uvedli organizátoři kongresu. „Nezapomínejme na lidský rozměr, racionalitu a naši historickou zkušenost. S uprchlíky jednejme jako s normálními lidmi v nenormální situaci,“ uvedl Jan Dus z Diakonie.
Pomáhají i čeští vojáci, kteří odjeli do Maďarska. Přímo na hranicích (zatím) nepůsobí. Školí vojáky v používání českých polních kuchyní nebo jsou k dispozici pro přepravu materiálu, uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Učí tak třeba maďarské vojáky používat poslední používaný model polních kuchyní na přívěsu PK-60. Vařit se v nich může až pro 150 lidí. „Pod kotli je možné topit jak naftou, tak i pevným palivem. Při delším použití na jednom místě je kuchyni možno i sejmout z vozíku a použít samostatně,“ poznamenal Šulc.
Čeští vojáci v Maďarsku zůstanou až do poloviny prosince, oficiálně jsou vysláni na mezinárodní cvičení. Česko do země pošle také 50 policistů, kteří mají pomáhat se střežením schengenské hranice. Policisté by měli odjet na konci října, také jejich mise potrvá do poloviny prosince.
Důležité jsou samozřejmě i finance. Na humanitární pomoc syrským uprchlíkům vyčlenilo české ministerstvo zahraničí ze svého rozpočtu od roku 2012 přitom již přes 86 milionů korun. Letos podpořilo v Sýrii a sousedních zemích (Jordánsku, Libanonu) projekty za více než 16 milionů korun.
Přímo v Sýrii má stále kanceláře opět Člověk v tísni (v Aleppu a Idlíbu), syrským uprchlíkům pomáhá však Česko také prostřednictvím programu MEDEVAC (Medical Evacuation). Ten je primárně určen pro vážně nemocné děti z válkou postižených oblastí a řídí jej ministerstvo vnitra. Minulý týden přiletěly do ČR tři rodiny s dětmi, do konce roku mají dorazit další dvě.
V gesci ministerstva vnitra byl také peněžní dar ČR Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v hodnotě 45 milionů korun na vybudování bezpečné elektrické sítě v uprchlickém táboře Zatárí v Jordánsku.
Do tábora Zatárí se chystá premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který o víkendu letí právě do Jordánska. To čelí náporu běženců ze Sýrie, zároveň se zapojuje do bojů s Islámským státem. Sobotku přijme v Ammánu král Abdalláh II., premiéra čeká i schůzka s jeho protějškem Ansúrem.
O táboře Zatárí Sobotka pronesl: „ČR poskytla významné prostředky jak na humanitární pomoc syrským uprchlíkům v Jordánsku, tak na provoz tohoto tábora. Přímo na místě se chci přesvědčit, jak byly peníze využity a zároveň vidět podmínky v jednom z největších uprchlických táborů.“ Největší uprchlický tábor se rozprostírá na ploše 2000 hektarů a je nyní domovem pro asi 80 tisíc lidí. V provozu je čtvrtým rokem a z dočasné zastávky se už stalo regulérní město.
Česko je kritizováno hlavně za postoj k imigrantům, které po zadržení umisťuje v detenčních zařízeních. Podle ministra vnitra Chovance se tamní poměry zlepšují. Nadále je však uprchlíkům strháváno necelých 250 korun na den, pokud se do zařízení dostanou. Samozřejmě u těch, co nějakou hotovost mají. Peníze jsou použity na jejich vyhoštění.
Uvažuje se přitom o plošné pomoci pro propuštěné imigranty z těchto zařízení. Na stole leží návrh na 400 korun pro každého. „S vyplácením 400 Kč propuštěným cizincům ze zařízení pro zajištění cizinců počítá navrhovaná novela. V současné době tyto novely zákonů o azylu a o pobytu cizinců projednává Parlament ČR. Nicméně Ministerstvo vnitra aktuálně zajistilo spolupráci s Českým červeným křížem s cílem zajistit základní humanitární péči pro osoby propouštěné (strava, první pomoc, hygiena, cestovné),“ sdělila Blesk.cz Gabriela Vaňková z oddělení komunikace ministerstva vnitra.
25°C
