Šéf uprchlíků motivuje k cestě stovky rodin. Běženci kráčí za autoritou
Deset dolarů na den, nejistá budoucnost a strach. Takové bývají finální důvody, kvůli kterým se uprchlíci rozhodují pro nebezpečnou cestu do Evropy. Navíc jednoho člověka, který má pro ně má autoritu, můžou pak následovat až stovky rodin. Mezi křesťany se navíc proslýchá, že v uprchlických zařízeních v Evropě jsou muslimští radikálové.
Až 90 procent lidí v uprchlických táborech v Iráku se rozhoduje pro nebezpečnou cestu do Evropy. I když zaplatí pašerákům, tak je toto rozhodnutí může stát život. „Někteří lidé odcházejí, i když nemají na pašeráky. Riskují tu cestu na vlastní triko. A jsou to i celé rodiny s dětmi,“ uvádí pro Blesk.cz Jan Dezort z nadačního fondu Generace 21
„Když mluví s našimi spolupracovníky, tak často říkají, že přišli o dům nebo už z nějakého důvodu byla situace v místě, kde žili tak nebezpečná, že už tam nechtěli zůstat,“ říká mluvčí Lékařů bez hranic Míla Janišová. Podle ní je důležité rozlišovat mezi lidmi, kteří prchají před válečným konfliktem z blízkého východu a těmi, kteří prchají z Afriky například před diktaturou.
Půjdeš ty? Pak my všichni taky
Na blízkém východě často lidé žijí ještě kmenovým způsobem. Moudrost a autorita lidí je tam velice respektovaná. „Obyvatelé Erbílu jsou normálně obklopeni moderním světem, ale co se týče toho sociálního rozvrstvení, tak autorita tam má úplně jinou váhu než u nás,“ míní Janišová.
Když má někdo v Iráku autoritu, tak ho lidé automaticky následují. „Jeden vedoucí tábora nám říkal, že za ním chodí lidi a říkají, že jestli půjde on, tak ho budou následovat,“ vypráví svůj zážitek z Erbílu Dezort. Znamenalo bz to podle jeho slov, že by ho následovalo až 500 rodin. Tedy přes 2500 lidí.
Samotní si na cestu netroufají. Mezi křesťany se totiž prý proslýchá, že v uprchlických zařízeních pro ně není bezpečno. „Z nějaké rodiny se prý složili, aby jednoho člena dostali do Německa. Už je tam v nějakém uprchlickém centrum a volal celý zděšený zpátky, že tam nechce být, protože je tam ubytovaný s radikálama, kteří mu na mobilech pouští videa, jak pochodovali s bojovníky ISIS Qarakošem, což bylo původně křesťanské město,“ popisuje Dezort.
Propad finanční podpory
Rozhodnutí lidí k útěku do Evropy může ovlivňovat i to, že se začíná tenčit finanční podpora ze Západu. „Od jara 2015 dramaticky poklesla finanční podpora ze strany velkých mezinárodních dárců pro uprchlické tábory v Iráku. Například v uprchlickém táboru Domiz klesla cena poukázky na potraviny na čtvrtinu původní hodnoty,“ informuje Janišová.
Z hodnoty 39 dolarů na den se tak stalo pouhých 10 dolarů. Rodiny tohle v uprchlických táborech velice pocítí. Nemají tam ani možnost, jak si nějaké peníze vydělat. Kvůli tomu se tak nejspíš začínají jinak rozhodovat nejen o své budoucnosti, ale také o budoucnosti svých dětí.
Vděk za každou práci
Při návštěvě a podpoře křesťanů, kteří jsou na seznamu nadačního fondu Generace 21, se nejvíc ptali na to, za jak dlouhou dobu po příjezdu budou moci pracovat a jestli tam vůbec nějakou práci najdou. „I vzdělaní lidé, kteří na tom byli před vyhnáním z domovů dobře, byli vděčni za nabídky, jaké G21 dostává, jako stavební práce nebo výpomoc v zemědělství,“ řekl Dezort.
Znamenají pro ně i možnost se co nejrychleji naučit český jazyk. Podle něj by chtěly pracovat i vdovy, kterým ISIS nebo jiné muslimské milice zabily manžela a zůstaly tak s dětmi samotné. Jsou prý vděčné i za možnost pracovat jako uklízečky.
