Komise přitvrzuje s kvótami, uprchlíky chce rozdělovat při každé krizi

„Krizová situace by měla být takového rozsahu, že vytvoří výjimečný tlak i na dobře připravený a funkční azylový systém,“ stojí v materiálech Komise. Zohledněna bude také velikost země, které se problém bude týkat.

O spuštění relokací z dané země bude rozhodovat unijní exekutiva na základě různých srovnání počtů žadatelů o azyl v dané zemi, například za poslední půlrok, vzhledem k předcházejícímu roku či s ohledem na celoevropský průměr v přepočtu na obyvatele za poslední rok a půl. Informovány budou členské země a europarlament a pokud nebudou mít do měsíce námitky, začne mechanismus fungovat, nejdéle bude moci být spuštěn na dva roky.

Diskutovaným prvkem nynějšího návrhu je situace, kdy potenciálně přijímající členská země může relokaci na rok odmítnout z výjimečných důvodů, například v případě rozsáhlé přírodní pohromy. V takovém případě by ovšem měl tento stát přispět do evropského rozpočtu částkou odpovídající 0,002 procenta hrubého domácího produktu tak, aby pomohl ostatním zemím, které jeho „výpadek“ budou muset nahradit.

Materiál upozorňuje, že důvody pro odmítnutí musí být v souladu s článkem evropských smluv, který hovoří o úctě ke spravedlnosti, o nepřípustnosti diskriminace, toleranci, rovnosti a dodržování lidských práv včetně práv příslušníků menšin.

Novým „přerozdělovacím“ řešením chce Komise nahradit letos už dvakrát použité krizové kroky. V květnu navrhla přerozdělení 40.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka za dva roky, tento týden kvůli gradující krizi přišla s dalšími 120.000, tentokrát také z Maďarska. Země Visegrádské skupiny, včetně Česka, „kvóty na uprchlíky“ jasně odmítají. Formálně se má jednat o úpravu Dublinské úmluvy, k jejímuž přijetí bude potřeba souhlas členských zemí i europoslanců. Stejně jako u nyní využívaného krizového mechanismu si budou moci Británie a Irsko vybrat, zda se chtějí na věci podílet, Dánsko má dojednanou výjimku, která jeho zapojení neumožňuje.

Do dalších zemí EU by podle navrhovaných pravidel mohla být předána stejná kategorie žadatelů o azyl jako v nyní spouštěném krizovém řešení – tedy jen osoby ze zemí, u nichž je velká pravděpodobnost, že ochranu v zemích Unie skutečně získají.

Právně to znamená žadatelé ze zemí, u nichž byla úspěšnost žádostí o azyl v poslední čtvrtletní statistice přes 75 procent. V současnosti do této kategorie patří jen Syřané, Iráčané a Eritrejci. Kolika lidí se bude přesouvání týkat, má záviset na konkrétní situaci, materiál ale také zmiňuje horní hranici 40 procent z počtu těch, kdo v dané zemi v posledním půlroce požádali o azyl.

Distribuční klíč, tedy „kvóty“, mají být založeny na velikosti populace přijímajících zemí, jejich hospodářském výkonu a v menší míře na údajích o nezaměstnanosti a počtu v předchozím období udělených azylů.

Představa, jak budou lidé do jiné země EU předáváni, opět připomíná nynější krizové řešení. Členské země by čtvrtletně informovaly, kolik osob mohou převzít. Státy EU v krizi by společně s evropskými agenturami identifikovaly žadatele o azyl, kterých by se program mohl týkat. Přijímající země bude moci konkrétní osobu odmítnout, jen pokud představuje bezpečnostní ohrožení. Celá procedura by neměla trvat déle než dva měsíce.

Ptám se, pane premiére | Blesk Zprávy 24