Břeclav chce po státu část peněz za stanový tábor pro uprchlíky
Vedení radnice požádá ministerstvo vnitra, aby jim uhradilo část nákladů za stavbu stanového tábora pro běžence. Mají zahrnovat především práci strážníků spojenou s kontrolami v areálu Břeclavi-Poštorné nebo jejich zvýšený dohled na tamním vlakovém nádraží. Jeho výstavbu nesou tamní obyvatelé s velkou nechutí. Uprchlíky tam nechtějí.
V úterý se starosta města Pavel Dominik setká s náměstkem ministra vnitra Jiřím Nováčkem a s ředitelem cizinecké policie Milanem Majerem. Oba čeká v břeclavském Kině Koruna setkání s občany města, s nimiž budou mluvit o táboře. Hlavně jim mají vysvětlit, v jakém režimu by měl pracovat. Zatím je prázdný. V budoucnu by ale měl pojmout až 300 uprchlíků. Jeho vybudování mnohé občany Břeclavi rozezlilo.
Starosta bude chtít po vnitru část nákladů spojených se stavbou uprchlického tábora. Mají především zahrnovat činnost strážníků spojenou s kontrolami u areálu v Břeclavi-Poštorné a s dohledem na břeclavském nádraží, kam běženci přijíždějí vlaky ze Slovenska a z Rakouska.
„Náklady budeme znát v úterý. Není to naše rozhodnutí, že tady tábor pro běžence bude. Je na pozemku státu, ten si o tom rozhodl, tak ať nám tedy s opatřeními souvisejícími s tím finančně pomůže,“ řekl starosta.
Nejprve tam na začátku minulého týdne přijelo 214 Syřanů. Další skupina 66 občanů Sýrie zmítané válkou dorazila ve čtvrtek. Momentálně je podle něj v Břeclavi klid.
Obyvatelé se prý bojí nárůstu kriminality
Tábor je ve střeženém vězeňském areálu v Poštorné. Využit bude v případě, že přílivová uprchlická vlna zesílí. Očekává to ministr vnitra Milan Chovanec, který Břeclav v neděli navštívil spolu s premiérem Bohuslavem Sobotkou.
Někteří obyvatelé Břeclavi dali již jasně najevo nejen při setkáních se starostou, ale i v různých internetových diskusích, že si běžence ve městě nepřejí. Bojí se nárůstu kriminality. Současná situace je ale podle Dominika klidná.
Pomoci uprchlíkům chce i Svaz měst a obcí
Pomoct organizovat utečeneckou vlnu chce také Svaz měst a obcí, jehož zástupci jsou členy pracovní skupiny ministerstva vnitra pro přesídlování. „Je třeba mít dostatek informací z ministerstva vnitra a dalších resortů, aby města a obce věděly, jak se chovat po čase, kdy skončí pobyt migrantů v záchytných táborech a dalších zařízeních, jaká budou pravidla a možnosti územních orgánů,“ řekla ČTK mluvčí svazu Štěpánka Filipová. Poznamenala, že vznik táborů či zařízení pro migranty je určitou zátěží pro samosprávu, ne vždy ministerstvo o záměru zřídit záchytný tábor informuje obce včas.
Důležité podle svazu také je, aby stát dal obcím peníze na sociální začleňování poté, co uprchlíci opustí tábor. „Integraci migrantů je třeba co nejvíc koordinovat a usnadnit. Kromě bydlení se musí řešit zaměstnání, školy,“ uvedla Filipová. Neměla by se podle ní opakovat situace z Mladé Boleslavi, kdy se vedení města o odchodu handicapovaného migranta dozvědělo dvě hodiny před jeho propuštěním a mělo se o něj postarat.
