11 úmrtí na žloutenku v Česku: Prymula zmínil vyšší smrtnost, dramatický nárůst případů i problémy

„Nákaza vnímavého člověka, pokud nedodržuje hygienu, je opravdu velmi snadná,“ varuje Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZU.

Žluté oči, tmavá moč

Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se přidá pro záněty jater typické zežloutnutí kůže a bělma očí, tmavá moč, světlá stolice a svědění kůže.

Někteří nakažení ale žádné příznaky mít nemusejí. I to je zrádné, chorobu mohou šířit dále, a navíc nebudou léčeni a kontrolováni. Důsledné dodržování předepsané léčby a diety je důležité, aby se předešlo dalšímu poškození jater.

Nejhůř v metropoli

Z krajů je letos nejvíce nemocných v Praze, následují Středočeský a Moravskoslezský kraj. Proti žloutence typu A se lze očkovat. Za dvě potřebné dávky zaplatí zájemce okolo 1700 korun.

Všichni mrtví byli letos zatím muži. Nejmladší oběti viru bylo 36 let, nejstarší 74 let. Obě pocházely z Prahy.

Epidemie žloutenky v Česku: Už přes 1000 případů žloutenky typu A, nejvíc od roku 2009

Prymula: Musíme být obezřetní

„Určitě musíme být obezřetní, ta epidemie není taková, že by nás měla ohrožovat z hlediska celé republiky, ale nepochybně ta čísla jsou poměrně vysoká, dramaticky narůstají a v té poslední době jsme tady podobné počty neměli,“ uvedl epidemiolog Roman Prymula pro ČT. „V té současné novodobé historii tato čísla jsou nejvyšší,“ poznamenal.

„Dominantně je to záležitost domácí a to, co je bohužel rozdílem oproti minulosti, je poměrně intenzivní postižní té skupiny bezdomovců, proto máme také mnohem vyšší smrtnost, než na kterou jsme zvyklí. My jsme u virové hepatitidy typu A příliš mnoho zemřelých neviděli a v tom letošním roce to číslo právě souvisí s tím, že v té kategorii bezdomovců nejsou dodržována žádná pravidla, je konzumován alkohol, což je zásadní problém právě v té akutní fázi virové hepatitidy A, a proto zřejmě jsou ty počty takové, jaké jsou,“ pokračuje exministr zdravotnictví.

Potíž s inkubační dobou

Za problém označil Prymula to, že „inkubační doba je poměrně široká“. „Můžeme se setkat s výskytem po kontaktu už za 14 dnů, ale můžeme se s ním také setkat až za 50 dnů. Tento velmi široký prostor vede k tomu, že ne úplně efektivně jsme schopni bojovat s tím, aby se ta nákaza dále nešířila,“ varuje Prymula.

„Pokud člověk nakazí, tak u něj probíhá to onemocnění na začátku téměř podobné chřipce, může tam být teplota, může tam být bolest hlavy a pak přijdou už specifičtější příznaky, které znamenají určité nechutenství, určitou bolest v podžebří a pak už to jsou příznaky, které jsou naprosto typické pro virovou hepatitidu typu A – tzn. zežloutnutí kůže, očních skler, což uvidí každý na první pohled a je tam světlá stolice a je tam tmavá moč. To jsou příznaky, které asi nikdo nepřehlédne. Na druhou stranu, je opravdu poměrně vysoké procento osob, které to onemocnění zvládají tak, že navenek vůbec nevidíme klinické příznaky. Co je problémem, je, že ten člověk je infekční a může to onemocnění šířit dál a v desítkách procent to může probíhat takovým způsobem. Ten člověk je samozřejmě nebezpečný po celou tu dobu, protože ten virus je velmi odolný a zůstává v zevním prostředí poměrně dlouho na površích, i když běžný virus na těchto površích hyne,“ dodal Prymula pro Českou televizi.