Ruští špioni to nevzdávají, opět se v Česku chtějí vydávat za diplomaty. Před čím dál varuje BIS?

ČR vyhostila řadu ruských diplomatů po zjištění, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti tamních tajných služeb. Počet ruských diplomatů se snížil i po ruské invazi na Ukrajinu. Rusko podle BIS kvůli tomu například přistoupilo k tomu, že své špionážní a vlivové operace vede přímo z Ruska nebo ze spřátelených či neutrálních států.

Ruské tajné služby začaly podle BIS v posledních letech používat k verbování a řízení spolupracovníků komunikační aplikace, především Telegram. Při útocích se soustředí například na narušení distribuce pomoci Ukrajině. „Stejnému riziku jsou vystaveny i subjekty v Česku, a stejně tak prvky naší kritické infrastruktury,“ stojí ve zprávě. Vysoké je podle BIS riziko vysílání tzv. cestujících důstojníků či spolupracovníků ruských tajných služeb na české území.

Zvyšující se počet kyberútoků

Po částečném poklesu kyberútoků ruských aktérů z roku 2022 se loni aktivita opět navýšila. BIS si to vysvětluje pokračující izolací Ruska, kvůli které se omezily tradiční operační možnosti tajných služeb. „Kybernetická špionáž proto představuje důležitý nástroj k získávání informací,“ uvádí BIS. V aktivitách v Česku pokračoval například aktér, který usiluje hlavně o informace z prostředí mezinárodní politiky s důrazem na státy EU a NATO a mezinárodní organizace.

„Obvyklým způsobem prvotního průniku do počítačových sítí je hromadné rozesílání phishingových zpráv. Zprávy mají obvykle podobu běžné diplomatické korespondence,“ píše BIS. Některé kampaně cílily na ministerstvo zahraničních věcí, současně ale MZV figurovalo také jako podvržený domnělý odesílatel škodlivých zpráv v některých vlnách zaměřených na jiné státy.

Vyšetřování se zaměřilo i na další ruské hackery, kteří útočili na Ukrajinu, země NATO a evropské vládní a energetické organizace. „Tento aktér prováděl již od druhé poloviny roku 2022 skenování počítačových sítí a informačních systémů různých subjektů české železniční infrastruktury,“ píše BIS.

Nová jaderná hrozba Ruska? Děsivá střela Bulava doletí až 8 tisíc kilometrů

Krátkodobě také pronikl do méně důležitých informačních systémů u některých subjektů spojených se železnicí, svůj záběr v roce 2023 rozšířil i na skenování dalších počítačových sítí včetně subjektů kritické infrastruktury. „Podobná kampaň byla zaznamenaná i v dalších zemích EU a NATO. Za přispění BIS a Vojenského zpravodajství se podařilo snížit možné negativní dopady útočníkových aktivit,“ uvádí BIS.

Kontrarozvědka také zmiňuje pokračující snahu Ruska o obcházení sankcí prostřednictvím třetích zemí v případě zboží, které by mohlo využít ve vojenském průmyslu. Například pro výrobu některých zbraňových systémů a dronů, které jsou zásadní v konfliktu na Ukrajině, jsou klíčové součástky ze Západu. „České společnosti byly v roce 2023 opakovaně oslovovány s poptávkami po leteckých náhradních dílech rizikovými subjekty, které se již v minulosti podílely na netransparentních vývozech do Ruska,“ uvádí BIS.

Na začátku roku se pak uskutečnil vývoz několika kusů obráběcích strojů, které lze využít ve vojenském průmyslu. „Jejich deklarovanou cílovou destinací byl Kyrgyzstán. Stroje nicméně do této destinace nebyly dodány, byly přesměrovány do Turecka a následně do Ruska,“ stojí ve zprávě. Množství omezení klade velké nároky na kontrolní orgány, jejichž kapacity jsou ale omezené, zmiňuje v té souvislosti BIS. Řada součástek podstatných pro výrobu ruských zbraňových systémů, na které se vztahují sankce, navíc nespadá mezi kontrolované položky.

„Zjištění BIS jsou dalším důkazem, že ruská diplomatická síť funguje jako podhoubí ruských špionážních aktivit. Právě proto ministr Lipavský na evropské úrovni prosazuje omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Dnes se po Schengenu pohybuje více než 2 tisíce držitelů diplomatických a služebních pasů, a to naprosto volně. Cílem českého návrhu je, aby se takové osoby směly pohybovat jen v zemi, pro kterou mají akreditaci,“ reagovala na dnešní zprávu BIS mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová.

Rusko podle BIS zůstávalo loni stejně jako v předchozích letech zdaleka největší hrozbou pro bezpečnost České republiky. „Snaha Ruska přepsat geopolitickou mapu světa a vybudovat 'nový světový řád' je v současnosti největší hrozbou a zároveň největší výzvou pro světové společenství,“ uvedl ve zprávě ředitel BIS Michal Koudelka. Vedle konvenční války proti Ukrajině vede Rusko hybridní útoky proti Česku a dalším západním demokraciím. K útokům proti stabilitě, demokracii a svobodě využívá stále častěji moderní technologie.

Rusko představuje pro západní svět včetně ČR hrozbu přesahující konflikt na Ukrajině, uvádí BIS. „Ruské snahy o polarizaci veřejnosti, šíření dezinformací či sabotážní aktivity představují vážné bezpečnostní riziko, kterému se Česko bude muset věnovat i v předvídatelné budoucnosti,“ píše tajná služba.

BIS o migraci

Ohledně migrace BIS uvedla, že nezískala informace, které by měly parametry bezpečnostní hrozby. „Migrační trendy nicméně směřují k růstu počtu imigrantů přicházejících do Evropy,“ stojí ve zprávě. Administrativní omezení legálních možností příjezdu migrantů budou mít jen krátkodobý efekt a povedou k přesouvání cizinecké agendy z působnosti státu do sféry neregulérních či přímo nelegálních aktivit různých zprostředkovatelů, agentur a společností parazitujících na migrantech, varuje tajná služba.

Česko i další země EU čelí vlivu dlouhodobých faktorů ve zdrojových zemích migrace, jako jsou nízká úroveň a nestabilita životních standardů, válečné, náboženské a národnostní střety či politické tlaky. Vliv mají naopak i politická stabilita, ekonomická prosperita, kvalita života, společenská a osobní svoboda a vnitřní bezpečnost, které migranty naopak lákají do cílových zemí. Reálné možnosti oslabení prvních faktorů jsou omezené, změny těch druhých nežádoucí, konstatuje BIS.

Extremistická scéna loni v ČR podle výroční zprávy BIS nepředstavovala významné bezpečnostní riziko. Počet osob inklinujících k násilným projevům byl zanedbatelný, uvedla BIS. Teroristický či extremistický motiv neměla loňská střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK), podle BIS šlo o kriminální čin jednotlivce.

Extremisté v Česku podle BIS loni neznamenali významné riziko. „Počet osob inklinujících k násilným projevům byl marginální. Potenciálně nebezpeční zůstávali sociálně neukotvení jedinci, u nichž hlavním motivem nenávistných projevů není ideologie, ale spíše fascinace násilím,“ stojí ve výroční zprávě.

Česká domobranecká a paramilitární scéna zůstává personálně vyprázdněná, počet jejích členů se dál snižuje. „Přetrvávající a nejnebezpečnější aktivitou spojenou s činností domobranců byla snaha o výrobu nelegálních palných zbraní a výbušnin,“ píše BIS.

Střelec z FF UK? Teroristicky motivovaný nebyl

Kontrarozvědka se vrátila i ke střelbě v budově FF UK v centru Prahy, při které loni před Vánocemi přišlo o život 14 studentů a pedagogů a 25 lidí bylo zraněno. „Dle získaných poznatků šlo o individuální útok osamělého střelce. Skutek nebyl teroristicky či extremisticky motivovaný, ale jednalo se o kriminální čin jednotlivce,“ uvedla. Fakt, že vrah nebyl napojený na žádnou extremistickou či teroristickou skupinu, velmi komplikoval jeho včasnou identifikaci, poznamenala BIS.

Osudné patro po tragédii na FF UK je opravené: Vrátí se do něj zaměstnanci. Co bude s místností, kde střelec zabíjel?

Tragédie na FF UK podle kontrarozvědky ukázala, že ani Česku se podobné trestné činy nevyhýbají. „Přestože je nelze zcela eliminovat, lze alespoň minimalizovat jejich důsledky systémovými opatřeními - ochranou měkkých cílů, nácvikem chování potenciálních obětí, systémem včasného varování, adekvátní zbraňovou legislativou atp.,“ píše BIS. Za nezbytnou považuje i úzkou spolupráci orgánů státní správy a bezpečnostních složek.

Dezinformační scéna

Dezinformační narativy šířené v Česku se loni soustředily na válku na Ukrajině a související ekonomická a sociální témata. „Stejně jako v předchozích letech byly jedním z hlavních kanálů šíření dezinformací webové stránky a sociální sítě. Za výrazný trend lze však označit nárůst popularity sdílení obsahu ve formě videí,“ píše BIS.

Aktivity české dezinformační scény zůstávaly podle BIS většinou autonomní, dezinformátoři nejsou koordinovaní či řízení ze zahraničí. „BIS nicméně zachytila několik případů zneužití tuzemských alternativních médií či dezinformačních aktivistů k šíření proruských narativů v českém informačním prostoru,“ uvedla. Zpráva připomíná informace o ruském agentovi, který v Česku zajistil šíření ruské propagandy. Informační kampaň zpochybňovala smysluplnost poskytování pomoci Ukrajině nebo sankcí EU a zapojily se do ní veřejně známé osobnosti.

BIS loni nezjistila bezprostřední ohrožení islamistickým terorismem na českém území. Možnou radikalizaci prověřovala u několika málo jedinců. Ve výroční zprávě za loňský rok tajná služba zmiňuje, že věk radikalizujících se osob v poslední době klesá.

V Evropě se podle BIS v druhé polovině minulého roku začala úroveň hrozby islamistického terorismu zvyšovat. Bylo to důsledkem četných případů znesvěcování Koránu či eskalace izraelsko-palestinského konfliktu. Vliv měla i snaha afghánské odnože Islámského státu (IS) motivovat k útokům v Evropě. Kvůli nedostatku vlastních kapacit se pokoušela podněcovat útoky on-line hlavně v ruskojazyčných diasporách.

BIS v roce 2023 nezjistila bezprostřední ohrožení islamistickým terorismem na území Česka. „Projevy islamistické radikalizace BIS prověřovala pouze u několika mála jedinců, což představovalo pokračování pozitivního trendu z posledních let,“ shrnula BIS. Česká muslimská komunita si zachovávala umírněný charakter, který narušilo jen několik individuálních projevů jedinců s radikálnějšími sklony. „Jejich projevy absolutně neodpovídaly většinovým názorům českých muslimů,“ píše BIS.

Krvavý útok na populární pláž a hotel: 32 mrtvých v Somálsku, k teroru se přihlásili islamisté

Muslimy v Česku mohl v roce 2023 nejvíc radikalizovat konflikt mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás, píše BIS. Arabské a muslimské komunity většinou podporovaly Palestince. „Podporu hnutí Hamás vyjádřilo v průběhu konfliktu jen několik jednotlivců a v komunitě tento názor nepřevládal,“ píše BIS.

S narůstající délkou konfliktu se objevovala kritika českých politiků a médií kvůli údajné jednostranné podpoře Izraele. „Palestinci žijící v ČR se věnovali reálné pomoci svým blízkým zasaženým situací v Gaze, a tak dominantní roli při propalestinských a protiizraelských akcích převzali již od začátku především levicově orientované subjekty a aktivisté,“ popisuje tajná služba. Ve srovnání se zahraničím byly však demonstrace v ČR poklidné.

Trendem je podle BIS seberadikalizace na internetu. „Dlouhodobě klesá věk radikalizovaných osob, přičemž jde nejen o mladistvé, ale i o děti ve věku okolo 13 let,“ uvádí kontrarozvědka. Dalším trendem je, že radikalizace může trvat krátce, týdny až měsíce, pod vlivem zahraničních událostí a jejich jednostranné či účelové intepretace. „V reakci na tento vývoj dochází k zintenzivnění mezinárodní a hlavně meziresortní spolupráce v oblasti analýzy rizik radikálních projevů na internetu,“ píše BIS.

Loni v květnu přes ČR cestoval Kyrgyz prověřovaný evropskými zpravodajskými službami pro kontakty na osoby patřící k IS. Jednu noc strávil v Praze. „Mezi jeho kontaktní osoby patřil i Tádžik, který byl v červnu 2023 v Nizozemsku zatčen pro přípravu terorismu. V souvislosti s uvedenou cestou, ani s cestami dalších prověřovaných Středoasiatů přes Česko, nebyla zjištěna riziková činnost na našem území,“ píše BIS. Podobné cesty rizikových osob nejsou novým jevem, v roce 2023 ale takových případů přibylo, doplnila.

České bezpečnostní složky v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny nezaznamenaly významnější nárůst kriminality, uvedla BIS. Příchod uprchlíků po ruské invazi podle informací kontrarozvědky nezvýšil ani aktivity organizovaných zločineckých skupin, do Česka nepřivedl ani žádnou rizikovou osobu spojovanou s islamistickým radikalismem.

Invaze na Ukrajinu dál zásadně ovlivňovala celkovou bezpečnostní situaci v Česku. Bezprecedentní migrační vlnu se podle BIS podařilo zvládnout, což je mimořádným úspěchem českého státu i společnosti. Dílčí problémy spatřuje BIS v integraci ukrajinských dětí do českých škol či v hledání zaměstnání uprchlíkům, které by odpovídalo jejich kvalifikaci. Ke konci března si podle vlády dočasnou ochranu v ČR prodloužilo 320.000 uprchlíků, přichází jich zhruba 1500 týdně. Koncem roku by se jejich počet podle odhadu mohl vyšplhat ke 400.000.

Rusko se v souvislosti s válkou na Ukrajině snažilo loni informačně působit na českou veřejnost, v jeho aktivitách dominovalo téma poskytování pomoci Ukrajině. To bylo i předmětem vlivové operace spojené s mediální platformou Voice of Europe a podnikateli Arťomem Marčevským a Viktorem Medvedčukem. Česko platformu i dvojici podnikatelů zařadilo v březnu na vnitrostátní sankční seznam, v květnu obdobně rozhodla i EU.

Velká zpráva o Ukrajincích v Česku po 900 dnech od invaze: Kolik nás stojí, jak pomáhají a zůstanou?

„Medvedčuk skrytým financováním a řízením Voice of Europe usiloval o ovlivňování veřejného mínění v Evropě a vytváření podmínek pro ovlivňování kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024,“ shrnuje svá zjištění BIS, která vlivovou síť rozkryla. Součástí sítě byli i spolupracující novináři a vybraní politici ze zemí EU, dodává.

Do informačního působení na českou společnost se dlouhodobě zapojují ruská státem ovládaná média, například Sputnik, dodává BIS. Utlumené zůstaly loni výjezdy proruských aktivistů do Ruska a výrazně se také snížil počet politiků, kteří se jich účastnili, stojí ve zprávě.

BIS loni vyhodnocovala i riziko, že se část zbraní dodaných na Ukrajinu dostane na černý trh a pašeráci je dostanou zpět do EU. „BIS poznatky o tom, že by ve větším měřítku docházelo k organizovaným nelegálním dovozům zbraní dodaných na Ukrajinu zpět do EU, v roce 2023 nedisponovala,“ uvedla. Ve střednědobém horizontu to ale lze čekat, což bude klást zvýšené nároky na kontrolní orgány státu.

Od počátku války na Ukrajině jsou české instituce opakovaně cílem proruských hackerských aktivistických skupin. „Jejich útoky jsou krátkodobé, málo sofistikované a nemají dopad na důvěrnost nebo integritu informačních systémů. Vedle propagandistického využití mohou útoky u obyvatelstva dotčených zemí vyvolávat pocit ohrožení a snižovat důvěru ve schopnosti státu jim zamezit,“ uvádí BIS. Hlavním cílem podobných útoků je medializace, dodává.

O tom, že mohou být součástí hybridního působení například z Ruska, se hovoří i v souvislosti s výhrůžkami stovkám škol v Česku v těchto týdnech. Policie uvádí, že relevance zpráv o umístění výbušných zařízení není vysoká. Za účinnou strategii proti pokračování výhrůžek označuje právě co nejmenší medializaci výhrůžek.

Čína využívá české akademiky k získávání neveřejných informací i k orientaci v českém prostředí, uvedla ve své výroční zprávě BIS. Země dál zve politiky, představitele státní správy či podnikatele na hrazené výjezdy. BIS to označuje za rizikové kvůli hrozbě oslovení tajnými službami, využití k propagandě, ale i vzniku závazků za čínskou pohostinnost. BIS označuje Čínu za hrozbu pro euroatlantický civilizační okruh včetně ČR.

Čína dlouhodobě usiluje o pozici nejdůležitější ekonomické supervelmoci, uvádí BIS. Na rozdíl od konkurentů je ale založená na komunistické diktatuře. „To, že aktuálně nevnímáme přímou čínskou vojenskou hrozbu namířenou proti nám, nezaznamenáváme hrozbu terorismu mířenou z Číny a ani se neobáváme masivní nelegální migrace z tohoto teritoria, neznamená, že pro nás Čína nepředstavuje iminentní a zásadní hrozbu,“ konstatuje BIS.

K vytipování a prvotnímu oslovení akademiků používá Čína podle BIS nejčastěji sociální síť LinkedIn. Tajné služby kvůli navázání kontaktu používají krycí profily zaměstnanců fiktivních konzultantských či headhunterských společností, nejčastěji se sídlem v Singapuru či Hongkongu. Od akademiků pak Čína žádá tvorbu zpráv a studií z oblastí, které vyhovují čínským politickým zájmům. „Studie představují zpravidla předstupeň k další spolupráci spočívající v dodání konkrétních informací,“ uvedla kontrarozvědka.

Pavel v BIS navázal na Havla: Evropě hrozí nové útoky ISIS, varoval Koudelka. Je Česko v ohrožení?

Dalším krokem bývá pozvání do Číny, která hradí veškeré náklady. Čína si tak vytváří síť osob, které se cítí být zemi zavázány a v budoucnu mohou být nakloněné podpoře čínských zájmů. „Pozvání cílí na bývalé i stávající politiky, zástupce státní správy i samosprávy, významné akademiky i významné podnikatele,“ píše BIS.

Čína se dlouhodobě snaží o potírání jakýchkoliv informací, které poškozují její pověst „hegemona prosazujícího celosvětový mír a pořádek“, uvádí BIS. Loni se rozvíjela spolupráce české a čínské mediální scény, výsledkem byla distribuce čínských pořadů hlavně do menších českých televizí. „Pořady slouží k ovlivnění vnímání Číny českou veřejností a zobrazují jen pozitivní stránku komunistického režimu,“ píše BIS. V Česku monitoruje Čína jakékoliv akce, kde by se mohly objevit negativní komentáře o Číně, k podpoře utajovaných operací využívá svou místní komunitu.

Čína je euroatlantickému prostoru vzdálená geograficky i mentálně, takže vyžaduje větší úsilí pochopit její záměry, cíle i postupy, píše BIS. „Je to o to náročnější, že s Čínou budeme muset vést dialog a že není možné s ní nespolupracovat,“ konstatuje kontrarozvědka. Na hrozbu a technologické a strategicko-surovinové závislosti na Číně je nutné aktivně reagovat, zdůrazňuje BIS. „Dostávat se do orbitu vlivu Číny totiž znamená postupně odevzdávat technologické a strategické know-how systému představujícímu odlišný socioekonomický koncept založený na komunistické diktatuře,“ uvádí.

Případná anexe Tchaj-wanu by měla přímé důsledky pro Česko, píše BIS. „Odstavení dominantní světové produkce polovodičů by přineslo drastickou inflaci a nedostatek některých produktů,“ stojí ve zprávě. Čína ostrov pokládá za svou odštěpeneckou provincii.

Pokračuje také úsilí Číny získat pokročilé technologie a know-how. Soustředí se na společné projekty, při kterých přesune výrobní proces na své území, kde pak může snáze západní technologii odcizit. K získání know-how využívá také cesty čínských studentů na univerzity, kde se podílí na vývoji a výzkumu. Úsilí EU a NATO směřuje k tomu neposkytovat Číně nově vyvíjené technologie například v oblasti polovodičů, umělé inteligence či kvantové technologie a biotechnologie.

V kybernetické oblasti sledovala BIS pokles množství spear-phishingových útoků proti českým institucím, které se přisuzovaly konkrétní čínské kyberšpionážní skupině po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Skupina se podle BIS patrně začala zaměřovat na jiné cíle v regionu. „Avšak tento pokles rozhodně neznamenal úbytek jiných sofistikovaných špionážně motivovaných kybernetických útoků vůči českým státním institucím,“ uvádí BIS.