Děti tráví u obrazovek čím dál víc času, „predátorů“ se ale nebojí. Co radí expertka?

Většina aplikací sociálních médií vyžaduje, aby uživatelé byli starší 13 let. Nicméně v nedávném průzkumu s rodiči výzkumníci zjistili, že 50 % dětí ve věku od 10 do 12 let a 33 % dětí ve věku od 7 do 9 let používá aplikace sociálních médií. „Tato věková hranice má své opodstatnění, protože ve 13 letech už je dítě schopno nějak rozlišovat realitu opravdu existující a realitu virtuální. Mladší dítě tuhle schopnost vůbec nemá, takže to, co se děje na sociálních sítích, se dětem míchá s tím, co je realita běžného světa kolem a může to dojít tak daleko, že dítě nebude vůbec schopné rozlišit, co skutečně existuje a co se děje někde ve virtuálním světě upraveno a přikrášleno pod mnoha filtry,“ upozornila Blesk Zprávy PhDr. Jana Renner, mluvčí Dětského krizového centra v Praze.

Na sociálních sítích se pak děti porovnávají s ostatními lidmi, což vede ke zvýšené úzkostnosti, podrážděnosti a nízké sebeúctě, což úzce souvisí se závislostí na sociálních médiích. „Děti vidí obsah, který není reálný, často to mohou vztáhnout i k sobě, mohou se vidět ve světle, že jsou horší, méně šikovní, méně krásní a v celkovém důsledku to dopadá na jejich psychiku, což znamená, že mají úzkosti, smutky, pocit nedostatečnosti, obavy z přijetí v kolektivu. V teenagerovském věku to můžou být pocity méněcennosti hraničící s poruchami příjmu potravy až depresemi, takže to jsou důsledky přemíry pobytu dětí na sociálních sítích,“ řekla Renner.

Češi stále používají fyzické tresty, vyplývá z výzkumu. Děti se s vysvědčením bály jít domů

I jiný průzkum potvrdil, že děti a teenageři tráví u obrazovek čím dál víc času, kdy tento proces ještě urychlil covid-19. Podle výzkumu děti ve věku od 8 do 12 let tráví denně u obrazovek průměrně pět a půl hodiny. Kromě aktivit na sociálních sítích děti rády hrají hry nebo se dívají na videa. 32 % teenagerů uvedlo, že by nechtělo žít bez kanálu Youtube. Narůstá také obliba sociálních sítí u malých dětí do 12 let. Konzumenty jsou častěji chlapci a děti z chudších rodin.

Negativní důsledky

Přitom nadměrné užívání digitálních médií přináší řadu rizik, kdy u dětí mohou propuknout například poruchy spánku či poruchy nálad, jako je deprese, ale děti jsou vystaveny také většímu riziku, že u nich začne obezita, dále mají horší komunikační schopnosti, špatně se soustředí, což má následně vliv na jejich školní výsledky. Mohou se objevovat poruchy chování nebo závislost na digitálním světě. Navíc se vystavují riziku střetnutí s tzv. predátory či riziku, že se stanou oběťmi kyberšikany. „Obecně se dá říct, že to, co se děje ve virtuálním světě, může být pro děti mnohem zajímavější než to, co vidí kolem sebe, tím pádem k tomu víc tíhnou,“ vysvětlila Renner.

Právě riziko setkání s predátorem se umocnilo během covidového období, jak uvedla Renner. Stalo se tak kvůli nucené izolaci, kdy dětem chyběla společnost. Děje se také to, že v online světě je mnohem snazší utnout kontakt a nepokoušet se o nápravu. Děti pak mají horší schopnost řešit spory, pokud jim tedy vztahy nefungují, jsou o to náchylnější hledat nové kamarády. „A tam už hrozí to nebezpečí, že narazí na někoho, kdo se tváří jako kamarád, vydává se za vrstevníka a na druhé straně přitom může být někdo mnohem podstatně starší a s úplně jinými úmysly,“ řekla Renner.

„Víme z dat, že přibližně 60 % dětí ví, že na druhé straně vždycky nemusí být ten kamarád a vrstevník, a i přesto když se té většiny zeptáte, jestli by šli na reálnou schůzku s někým, koho opravdu neznají, tak nadpoloviční většina řekne, že by šla, protože nemají strach, pořád tam funguje nějaké podvědomé ‚mně se to nestane, já nejsem v nebezpečí‘,“ dodala s tím, že v takových případech je nezastupitelná role rodičů, kteří by se o tom měli s dětmi bavit a vysvětlovat, co jim hrozí.

Dále jedna studie dokonce uvádí, že děti, které používají platformu TikTok častěji trpí na tiky, zatímco se tato platforma u dětí řadí spolu s Youtubem, Snapchatem a Instagramem mezi nejoblíbenější sociální sítě. Nejméně oblíbený je pak Facebook.

Ze studií tedy vyplývá, že užívání sociálních sítí má negativní dopad na duševní zdraví dětí. V Kongresu USA proto dokonce začala vznikat dohoda s řadou zákonů, které jsou zaměřeny na regulaci technologických společností. Vedla k tomu znepokojující zpráva, že dospívající dívky zažívají rekordní míru násilí, smutku a je u nich také vyšší riziko, že spáchají sebevraždu. Některé z návrhů zákonů chtějí užívání sociálních sítí nezletilým zcela zakázat.

Zasáhnout by měli rodiče

„Snažíme se rámci prevence oslovovat rodiče, aby se zajímali o to, co jejich děti dělají, a když už je pustí na sociální sítě, aby za prvé ohlídali věk, a když z nějakého důvodu jsou mladší 13 let, tak aby měli opravdu velmi dobrý přehled, co tam dělají a kolik času tam tráví,“ poradila Renner.

Současná generace rodičů má podle ní nevýhodu v tom, že v jejich dětství sociální sítě nebyly součástí běžného života. „Mluvím opravdu za sebe – v tuto chvíli jsme poučení teoreticky, chybí nám to, že jsme to jako děti nezažili, to obecně vnímám jako velký hendikep. Spousta rodičů na tom ztroskotává, protože si právě říkáme, že už toho přece víme dost,“ řekla Renner a dodala, že rodiče by měli zůstat ve střehu a pořád se informovat.

Úzkost a deprese jsou dvě rozdílné věci, trpět ale můžete oběma naráz

Důležité je také s dětmi komunikovat a povídat si o tom, co na internetu zažívají. „Rodiče by měli jít s dobou, vědět, co děti dělají, co je zajímá, nechávat se od nich poučit, sledovat to, proč je nějaká platforma zajímavější, co se na ní děje, znát obsah a reagovat na to svou dospělou zkušeností. Nejde o to, že by děti byly méně chytré a rodiče chytřejší. Jde o to, že rodič už to posuzuje svou dospělou perspektivou, jednoduše má víc odžito, tím pádem může být dítěti velmi silným parťákem a upozornit ho na nebezpečí,“ uvedla Renner.

„Současná generace rodičů se potýká s tím, že si neumí představit, co děti prožívají a jak je pro ně důležité být v online světě, jaké je to třeba neštěstí a potupa, když je dítě vyhozeno například z nějakého chatu nebo se mu nedaří v nějaké hře, je třeba to nebrat na lehkou váhu, protože pro dítě to může být opravdu v životě velká rána,“ dodala Renner.

A co dalšího poradila rodičům? „Dneska online svět nejde odstřihnout. Máme ho v životě všichni, ale je potřeba vybalancovat zdravou míru, mít k tomu činnosti, které se onlinu vůbec netýkají. Být venku, mít pohyb, vztahy, koníčky, nějaké činnosti, které dítě rozvíjí. Nezastupitelná je role rodičů, je třeba jim vysvětlit, že není zdravé být celý den na počítači,“ řekla Renner.

Na současném stavu se však najdou i pozitiva. „Je pravdou, že tato generace dětí bude nesmírně napřed ve všem, co je nové, dokážou se v tom velmi rychle zorientovat, to si myslím, že je velká přednost,“ uzavřela pro Blesk Zprávy PhDr. Jana Renner, mluvčí Dětského krizového centra.

Apelujeme na rodiče, aby dohlíželi na své děti a na jejich aktivity v kyberprostoru. S tím by mohl rodičům pomoci projekt zvaný Safer internet centrum, který je zaměřen na děti a dospívající s cílem zvýšit jejich bezpečnost v kyberprostoru a podporovat u nich bezpečné a sebejisté používání internetu a nových komunikačních technologií. Je možné se obrátit také na Dětské krizové centrum, které poskytuje krizovou pomoc dětem a dospívajícím mj. právě v oblasti online bezpečnosti a mediální gramotnosti. Jejich pomoc lze využít prostřednictvím nonstop Linky důvěry s čísly 241 484 149 a 777 715 215 a ambulance.

Pokud máte zájem, svým dětem můžete také vytisknout omalovánky, které jim pomůžou pochopit, jaké nástrahy na ně v online prostoru mohou číhat. Omalovánky najdete zde.