Útoků vlčích smeček přibývá, chovatelům vraždí ovce. Hrozí nebezpečí i lidem?

Vlčí populace v Česku se rozrůstá a za poslední měsíce opět přibylo i útoků na chovaná zvířata. „Nejsme na to připravení. Je to nehezký pohled na ty ovce, které chodí pokousané nebo mají dokonce vyhřezlá střeva. Vlk si bere, co potřebuje, během jednoho útoku zabil i devět ovcí. Zkonzumuje přitom jenom dvě a i mláďatům stačí pro učení jeden kus,“ řekl Blesk Zprávám Petr Urban, předseda Okresního mysliveckého spolku v Náchodě.

Vlci podle něj zabíjí víc, než je nutné. A „lovením“ ovcí v ohradě se baví třeba i dorost, který mezi ovce skočí a vraždí zvířata pro zábavu. Řešení je přitom podle Urbana v nedohlednu.

Moravskoslezský kraj rozdělí 3,2 milionu

Problémy s útoky vlků řeší však i na jiných místech v Česku. Vlci útočí na Šumavě, smečky trápí i chovatele na opačném konci republiky v Moravskoslezském kraji.

„Chov ovcí do Beskyd patří, je to tradice. Bez něj by se změnil ráz krajiny,“ řekla radní Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). Dodala, že útoky vlka způsobují velké škody, proti kterým se farmáři potřebují bránit. „Přispějeme proto úplně všem žadatelům, kteří splnili podmínky dotačního programu,“ řekla.

Kraj vyhověl 36 chovatelům z okolí Jablunkova, Krnova, Nového Jičína a Třince, mezi které rozdělí 3,2 milionu korun. Krajské peníze budou moci být využity na nákup elektrických ohradníků se zdroji, mobilních košárů, které slouží pro přechodné ustájení stád, nebo třeba pasteveckého psa.

„Chceme tak v maximální možné míře posílit opatření ke snížení škod způsobených vlkem. Stáda ovcí do Podbeskydí i dalších částí regionu patří, tuto tradici chceme určitě zachovat,“ uvedla radní. Každý chovatel může předložit jednu žádost maximálně na 100 000 korun.

Vlci se stahují blíž k obydlí

Problém s vlky hlásí například i Orlické hory, kde jsou ale hlubší lesy a menší kumulace pastevectví, proto nevzniká tolik potíží.

Na zmiňovaném Broumovsku se vlci objevovali i v blízkosti lidí a útočili prakticky u vesnice.

Vyřešit situaci s vlky není jednoduché, protože si lidé podle Urbana už dávno odmysleli volně žijící zvěř. Stejně tak šelmy nemají kvůli hustě osídlené krajině jinou možnost, než se přiblížit k lidem.

Vlky z pražských Řep chovají v kleci, sousedům smrdí. Expertka: Majitelé na ně nestačí, mohu jim pomoct!

„Česko je malé, máme spoustu vesnic a vlk nemá tolik prostoru, aby tu mohl být,“ vysvětlil Urban. Šelmě zároveň nahrává mezinárodní právo, chrání ji status ohroženého druhu.

Někdy se vlk objevil v intervalu jednoho měsíce, jindy se znovu objevil po 14 dnech. Sám Urban ho vnímá jako inteligentní a zajímavé zvíře, které má v přírodě místo. Pořád ale vychází z toho, že se šelma objevuje v obydlené krajině. Navíc se chová atypicky a za poslední roky si na spoustu věcí zvykl.

Náhradu za vlkem rozsápanou ovci hradí chovatelům stát, jde zhruba o dva tisíce korun. | Jana Gatnerová, Aleš Cwik, archiv Bojkových, Eva Szotkowská

Broumovsko je orientované na zemědělství a chovatelství, vyskytuje se tam rostlinná výroba i dobytek. V průběhu roku tam ale chtěl nejeden malý chovatel s chovem domácích zvířat skončit, protože se mu to kvůli vlčím útokům nevyplatilo. Chovatelé se snažili si svá stáda hlídat a do toho žádat o kompenzace za škody způsobené právě vlky. A jak se proti nim chránit?

Pasti jsou problematické, Broumovskem proudí díky přírodním zajímavostem velké množství lidí. Rozmístění pastí by nebylo lehké zorganizovat tak, aby do nich místo vlka nešláplo třeba dítě. U oplocení se zase vyskytuje problém krajinného rázu, plot by přírodu podle Urbana znehodnotil. Výška plotu se přitom stále mění, nejdřív šlo o 120 centimetrů, potom to vystoupalo na téměř dva metry.

„Oplocení by zasahovalo asi půl metru do země, a přestože chovanou zvěř ochrání, zasáhne naopak prostupnost krajiny. Zamezilo by to například migraci zvířat. Zemědělství a hospodářství je navíc často rozdělené na půdní bloky, které přechází i přes vodní toky, které během roku fungují i pro migrující zvířata,“ vysvětlil Urban.

Strach v Beskydech: Vlci běhají mezi domy, nevíme, co dělat! Křičte a tleskejte, radí Poláci

Kromě toho plot zúží prostor pro všechny živočichy a divokou zvěř uzavře do lesa. „A lidé zamknou do klece sebe, jen aby tu mohli mít vlka. Přitom nevíme, kolik ho tady vlastně chceme. Buď vyklidíme prostor jemu a necháme ho tady hospodařit, nebo tady budeme hospodařit my, to je jediné východisko. Vlk by měl přitom zůstat tam, kde člověku způsobí co nejmenší škody,“ dodal Urban.

Kromě plotu by mohlo pomoct také plašení. Jakmile se vlk blíží stádu, někde bude stát chovatelem najatý hlídač a vystřelí světlice. Ty šelmu zaženou. Jen pár chovatelů si ale může dovolit platit přes noc dalšího člověka. Přesto je plašení podle Urbana velmi funkční a účinně se využívá například v Rumunsku.

Sám Urban by v Česku klidně vlky přivítal, za důležitý faktor však považuje přirozené chování.

„Když vyjedete do nějakého východního státu, ať už třeba Litva, Lotyšsko, zkrátka Baltské státy mají také velkou vlčí populaci. Drtivá většina lidí ho ale nikdy neviděla, drží se v lese. Nebo se objevil vlk migrující z Itálie do Polska, měl v sobě čip a my jsme mohli zdokumentovat jeho cestu. Proč tohle nejde u smečky na Broumovsku?“ ptá se.

Urban: Lidé pro vlka potravu nepředstavují

Urban však uklidňuje, že k útoku na člověka z 90 % nedojde. Hodně návštěvníků lesa s sebou ale na procházky bere psa. Ten se jim může zaběhnout a dostat se do kontaktu s vlkem. Když se pak člověk psa proti vlkovi zastane, může přijít problém. Lidí bez psů si ale vlk spíš nevšimne.

„Pokud se střetnou pohledem, osobně bych se otočil a pomalu odešel pryč. Myslím si, že stejně se bude chovat i vlk. Lidé pro něj potravu nepředstavují,“ uklidnil. Možného konfliktu by se bál také při ochraně stád, když bude smečka vlků útočit na ovce a chovatel se je bude snažit bránit.

Mrzí ho, že chovatelé na ochranu proti vlkům často plýtvají finančními prostředky, přestože postup nemusí být vždy účinný. „Ta šelma je tu už 6 let a nic se s tím zatím neudělalo, když nemáme na mysli dotace na oplocení, které kazí krajinu. V roce 2020 schválili Program péče o vlka obecného, ve kterém jsou sice pozitivní věci, dokument by se měl ale vyvíjet a aktualizovat,“ zdůraznil Urban.

Dodal, že on sám bude jako další myslivci vždy na straně ohrožené zvěře – chované i divoké. „Nás jako myslivce mrzí, že vlci decimují unikátní chov muflonů,“ uvedl příklad. A v souvislosti s tím uvedl další příklad: Jakmile se objevili vlci, z lesů zmizela divoká prasata. Spojila se do větších skupin a chvíli se neobjevovala. I přesto, že stokilové prase by se už vlkovi ubránilo.