Fiala při interpelacích: Česko má zásob dost. Na jak dlouho vydrží plyn, ropa a jaderné palivo?
Česko má nyní podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásoby ropy na tři měsíce, zásoby plynu na dva letní měsíce a zásoby jaderného paliva na dva až tři roky. Fiala to dnes uvedl ve Sněmovně při interpelacích. Reagoval tak na dotazy poslanců, které se týkaly energetické soběstačnosti ČR v souvislosti s tím, že Rusko přestalo dodávat plyn Polsku a Bulharsku, které za něj odmítly platit v ruské měně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) dodal, že nově bude muset mít Česko před topnou sezónou v zásobnících 80 %, nikoliv stávajících 30 %.
Fiala uvedl, že zásoby ropy nyní stačí 94 dnů, přičemž případný výpadek by trvalo nahradit z jiných než ruských zdrojů zhruba 30 až 40 dní. Zásoby plynu v tuzemských zásobnících by podle premiéra vystačily na dva letní měsíce. „Budeme dělat všechny kroky, abychom zásobníky naplnili před příští zimou,“ uvedl ministerský předseda.
Jaderná elektrárna Temelín má podle premiéra zásoby jaderného paliva na dva roky, Jaderná elektrárna Dukovany na tři roky. Fiala připomenul, že jaderné palivo pro temelínskou elektrárnu do budoucna nebude posílat Rusko, ale dodavatelé z Francie a USA.
Na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku dnes jednali ministři zahraničí Slovenska a Ruska Juraj Blanár a Sergej Lavrov. Sdělila to ministerstva zahraničí obou zemí. Ministři spolu mluvili o válce na Ukrajině či o dodávkách energií. Blanár tento týden jednal i s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.
Dnešní schůzka podle slovenského ministerstva navazovala na předchozí setkání slovenského premiéra Roberta Fica a ruského prezidenta Vladimira Putina na začátku září v Číně. „Slovensko je přesvědčeno, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. Skutečnost, že trvá už tři a půl roku, jen potvrzuje neúčinnost vojenského přístupu,“ uvedla slovenská diplomacie.
Slovensko bylo zařazeno na seznam účastníků pátečního jednání o takzvané zdi proti dronům, kterou by mohla vybudovat Evropská unie na hranicích s Ruskem a Ukrajinou. Dnes to řekl mluvčí Evropské komise Thomas Regnier. To, že Slovensko původně nefigurovalo mezi účastníky schůze, kritizovali v úterý slovenští politici. Setkání se nezúčastní Maďarsko, které má společnou hranici s Ukrajinou, na kterou útočí takřka neustále ruské drony.
„Mohu potvrdit, že Slovensko bylo nyní zařazeno na seznam (účastníků),“ uvedl Regnier na otázku ohledně slovenské a maďarské účasti na jednání. Regnier se jasně nevyjádřil ohledně toho, zda o účast na jednání požádalo Slovensko, či zda to Bratislavě nabídla Evropská komise.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Česku se podle Fialy podařilo prosadit v rámci EU potvrzení, že bude zajištěna energetická bezpečnost členských států, které se budou dělit o zásoby plynu. Prosazuje také, že jednotlivé státy si mohou samy určovat podobu svého energetického mixu a že jaderná energie bude patřit k podporovaným čistým zdrojům energie.
Problém by nastal při odstřižení Německa
V případě plynu je Česko podle Fialy v jiné situaci než Polsko a Bulharsko, které mají přímé smlouvy s ruským Gazpromem. Gazprom dodávky do těchto dvou zemí ve středu přerušil. Do Česka proudí plyn podle Fialy na základě nákupů na krátkodobých a spotových trzích v západní Evropě. „Tam Rusko nedokáže úplně rozpoznat, který plyn půjde do České republiky,“ uvedl.
Problém by podle premiéra nastal, kdyby Rusko zastavilo dodávky do západní Evropy, zejména do Německa. „Jsme na konci všech tras, kterými je veden plyn, a bohužel nejsme přímořskou zemí a nemáme terminály na zkapalněný zemní plyn,“ podotkl Fiala.
V případě dlouhodobého přerušení dodávek plynu by řešení podle něho nebylo jen na samotném Česku. Česko patří k evropským zemím, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé.
Síkela: Zásobníky před sezónou budou naplněné z 80 %
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) později dodal, že aktivuje také mimořádné opatření, které říká, že před topnou sezónou budou zásobníky plné z 80 %. Dosud měly být před zimou zásobníky naplněné nejméně z 30 procent. Síkela to dnes řekl v České televizi.
Celkem 80 procent kapacity bude představovat asi 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Zároveň stát bude spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude plyn těžit. Na zimní období se připravují pravidelné kontroly stavu zásob. Účelem je zabezpečit dostatečné množství plynu před topnou sezonou a zabránit ekonomickým škodám, pokud by se zastavil tok plynu z Ruska.
„Trh s plynem v České republice byl v minulosti plně liberalizován. Český stát nenakupuje plyn, ten plyn nakupují obchodníci, nakupují ho především od zahraničních obchodníků a na západoevropských burzách a oni se chovají podle tržních principů,“ uvedl Síkela. Když jsou ceny nízké, nakupují obchodníci plyn do zásobníků, pokud jsou vysoké, využívají plyn ze zásobníků.
Podle Síkely v tuto chvíli jsou letní ceny plynu vyšší než zimní na příští sezonu. „Takže ti obchodníci by mohli mít tendenci zatím ten plyn nenakupovat a čekat, že ho nakoupí výhodněji až těsně před začátkem té topné sezony,“ uvedl Síkela. Stát proto bude kompenzovat případné rozdíly mezi nákupní a prodejní cenou, zároveň ale stát získá nad zásobami kontrolu. Síkela chce, aby zásobníky zůstaly plné celou zimu, kontroly zásob se plánují na 1. listopadu, 1. prosince a 1. ledna.
V zásobnících je nyní zhruba 2,5krát více plynu, než bylo loni touto dobou, naplněné jsou zhruba ze 30 procent. To by mělo vydržet až na dva měsíce běžné spotřeby. Síkela uvedl, že stát chce udržet ekonomiku v běžném chodu. „Chci ubezpečit občany, že se nemají čeho bát, že domácnosti budou mít vždy plynu dostatek,“ uvedl Síkela.
Fiala také poslance ujistil o tom, že v případě hnědého uhlí by poptávka měla být uspokojena. Pokud jde o černé uhlí, které se dováží z Polska, panuje podle premiéra riziko, že severní soused své dodávky omezí kvůli válce na Ukrajině. Při své páteční návštěvě Varšavy chce proto jednat se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým o tom, aby Polsko dodávky černého uhlí do Česka nekrátilo.
