ČEZ stopnul příjem nových zákazníků od konkurence! Ceny elektřiny jsou příliš divoké

Na počátku července putuje do elektrárny první jaderné palivo. Vrcholí tak i konflikt ekologů se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost, který přes zjevná pochybení ČEZ nadále pracuje ochotně pro co nejrychlejší spuštění, a to včetně svátků a víkendů.

Palivo je zavezeno. První štěpnou reakci mohou sledovat v přímém přenosu všichni diváci České televize i Novy v podvečer 9. října 2000. Rozdávají se i odměny — tou nejbizarnější je veřejný polibek premiéra šéfce SÚJB Daně Drábové.

Mezitím se rozhořívá těžký mezistátní konflikt s Rakouskem. Na poněkud opožděné protestní blokády českých hranic podněcované rakouskými nacionalisty reagují jejich české protějšky dle hesla „Temelín si vzít nedáme“. Závěrečný zoufalý pokus rakouských iniciativ hledat „pomoc“ u amerického právníka Eda Fagana přinesl užitek snad jen vlastníkům bulvárních deníků na obou stranách hranice.

Mezinárodní konflikt byl nakonec urovnáván až na jednáních v rakouském Melku. Na chod elektrárny však výsledky dohod neměly praktický žádný vliv.

Zemanova vláda nakonec rozhoduje o dostavbě Temelína 12. května 1999.

Po necelém roce od rozhodnutí vlády se ukazuje, že ČEZ opět politiky podvedl.

Přestože sugestivně tvrdil, že Temelín se staví proto, aby mohly být utlumeny severočeské uhelné elektrárny, ukázalo se, že strategií ČEZ je neutlumovat nic, ale za cenu dotovanou českými domácnostmi elektřinu vyvážet na evropský trh.

Referendum — poslední naděje

V únoru 2000 se tedy v Praze schází zástupci takřka všech ekologických organizací, které se v minulosti věnovali kampani proti Temelínu. Jednání končí dohodou — společným úsilím v rámci koalice Referendum 2000 se pokusí vyvolat celostátní referendum o osudu jaderné elektrárny.

Na veřejnost vystupuje koalice 17. dubna 2000 a oznamuje zahájení masivní petiční akce, která v historii českého ekologického hnutí nemá obdoby. Celostátně organizovaná síť dobrovolníků sbírá na náměstích mnoha měst a obcí podpisy. Opět se přidávají osobnosti. Na červnovou demonstraci vyzývající Miloše Zemana ke splnění předvolebního slibu, jenž sám potvrdil jako čerstvý premiér — vypsání referenda o Temelínu —,

Za necelé tři měsíce dosahuje 115 000.

Ve stejný den, kdy byly do parlamentu předány ohromné balíky petičních archů, předkládá skupina poslanců návrh zákona o referendu. Tím však ochota politiků zabývat se Temelínem definitivně končí. Vláda předložený návrh odmítá podpořit. Jediný, kdo nezvedl ruku pro zamítnutí, byl Pavel Rychetský. Miloš Kužvart totiž odvahu dostavit se na jednání vlády nenašel.