Uznávaná agentura Moody's snížila výhled Česka na negativní. Kvůli hrozbě plynové krize
Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.
„Dlouhodobé a závažné přerušení dodávek plynu z Ruska by mělo podstatný negativní dopad na trend růstu a rozpočtové ukazatele České republiky,“ uvádí agentura. Poukázala přitom na „vysokou závislost České republiky na dodávkách plynu z Ruska v kombinaci s omezenými možnostmi jejich náhrady v blízkém časovém horizontu“.
Připomíná, že Rusko v posledních týdnech podstatně snížilo dodávky plynu do Evropské unie a několik unijních zemí EU začátkem července zaznamenalo buď úplné zastavení, nebo výrazné omezení dodávek z Ruska.
„Další účet, který platíme za osm let vládnutí (bývalého premiéra) Andreje Babiše. Agentura Moody's potvrdila vysoký rating ČR, ale zhoršila výhled z důvodu silné energetické závislosti ČR na Rusku,“ napsal na twitteru ministr financí Zbyněk Stanjura. „Víme, že (ruský prezident Vladimir) Putin používá plyn a ropu jako zbraň, prioritou je derusifikace české i evropské energetiky,“ dodal. Rusko v únoru zaútočilo na sousední Ukrajinu a poté, co země EU Kyjev v jeho obraně jasně podpořily, začala Moskva snižovat své dodávky plynu do Evropy, v některých případech je přerušila či zcela zastavila.
Problémem je i vysoká inflace
Agentura Moody's už revidovala svou prognózu růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 2,3 procenta pro letošní rok a na jedno procento pro rok 2023. Dřívější prognóza z 9. února, tedy před počátkem ruské invaze na Ukrajinu, počítala s růstem 3,5 procenta pro rok 2022 a 3,2 procenta pro rok 2023.
Předpandemické úrovně HDP Česká republika podle Moody's pravděpodobně dosáhne letos. Ve srovnání s většinou zemí EU je to později, neboť 17 z 27 unijních států se na předpandemickou uroveň vrátilo už loni.
Hlavními důvody pro snížení prognózy růstu HDP pro Českou republiku jsou rostoucí náklady na energie a nejistota ohledně dodávek energií z Ruska, které zatěžují podnikatelské investice. Další faktor představuje vyšší než původně očekávaná inflace spotřebitelských cen, která snižuje soukromou spotřebu. Oslabuje také výhled růstu hlavních obchodních partnerů České republiky, zejména Německa.
Česká národní banka ve čtvrtek odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok zlepšila na 2,3 procenta z 0,8 procenta, což uváděla v předchozí květnové prognóze. Pro příští rok očekává růst HDP o 1,1 procenta, dosud to bylo 3,6 procenta.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
oni se připravují, je nic jen tak nezaskočí, mají scénáře na různé situace, stejně jako s covidem. U nás vždy vládne zmatek a údiv, protože minulé vlády žádné scénáře nepřipravovaly