Pekelná letní vedra spalují Evropu: Dosáhnou brzy i 50 °C na jihu, varuje expert. A co v Česku?

Meteorologové z britského Met Office se v roce 2020 pustili do předpovědi počasí na rok 2050. Jejich očekávání se ale naplnila o téměř tři desetiletí dřív, když v Británii minulý týden naměřili kolem 40 °C. To je přibližně o 10 stupňů více než obvykle. Přestože šlo zatím o ojedinělý úkaz, podle CNN a amerického vědce Simona Lee budou takové teploty v budoucnosti pro Londýn typické.

Také Čínu trápí úmorná vedra, šanghajské teploměry dosáhly 40,9 °C. Jde o nejvyšší městskou teplotu od roku 1873. A ve stejné době horké vlny zasahují i další části světa, což podle CNN dokazuje, že se klima otepluje jako celek. A ještě horší počasí udeřilo v Austrálii, kde začátkem roku naměřili 50 °C, zatímco v indickém Dillí historicky nejvyšší teplotu 49 °C. 

Udeří padesátistupňová vedra i u nás?

Podle vlámského meteorologa Franka Deboosera teploty v Evropě opravdu dosáhnou neuvěřitelných 50 °C. „Když se podíváte na to, co se teď děje například ve Španělsku nebo v Portugalsku. Pokud to nebude letos, bude to příští rok anebo ten další, udeří tam 50 stupňů,“ předpověděl pro The Brussels Times. Nejvyšší zaznamenaná teplota v Evropě zatím pochází z loňského 11. srpna, kdy na Sicílii naměřili 48,8 °C. 

Klimatolog Radim Tolasz však takové extrémy v jiných evropských zemích nepředpokládá. „Teploty 50 °C napříč Evropou bych v dalších desetiletích nečekal. Naštěstí, se jich můžeme dočkat ,jen´ v jižní Evropě, tedy v Portugalsku, Itálii a Řecku,“ sdělil Blesku Tolasz.

Sledujte počasí na radaru Blesku

A jak to budou mít Češi? „Pokud jde o možné letní teploty v Česku, tak nevylučuji, že dojde k překročení 45 °C, ale doufejme, že jen zcela ojediněle. Stejně, jako máme dodnes naměřeno překročení hranice 40 °C jen ve třech dnech, tedy 27. července 1983, 20. srpna 2012 a 8. srpna 2015,“ doplnil.

Současná vedra jsou přitom jen začátek, budoucnost přinese mnohem častější teplotní rekordy a spolu s nimi i vyšší teploty. Předpovídají to podle The Brussels Times nejen belgičtí meteorologové, kteří to jasně vidí jako důsledek globálního oteplování a emisí skleníkových plynů. Nejpesimističtější scénář předvídá, že do konce 21. století se teplota zvýší o 4 stupně. Vedra budou zároveň přetrvávat déle.

Podle údajů Národního úřadu pro atmosféru a oceán se Země od roku 1880 každou dekádu oteplila o 0,08 stupně Celsia. Nyní je planeta asi o 1 °C teplejší než tehdy. Světová meteorologická asociace varuje, že její teplota bude v příštích letech nadále stoupat. Podle zprávy IPCC z roku 2019 se od roku 1980 frekvence a intenzita vln veder zdvojnásobila, když rychleji rostla povrchová teplota moře.

Supertropy v Česku přeruší bouřky, hrozí i lijáky. Sledujte radar Blesku

Přestože se vysoké teploty podle The Globe and Mail nestanou „denním chlebem,“ i tak budou stále častější. „Pravděpodobnost, že ve Spojeném království uvidíme dny s teplotou 40 °C, může být v současném klimatu až desetkrát pravděpodobnější než v přirozeném klimatu, které není pod lidským vlivem,“ varoval vědec z meteorologického úřadu Nikos Christidis.

A lidé musí přemýšlet, jak se tomu přizpůsobit.

Výzkumnice z oblasti klimatu Kristie Ebiová vedro považuje za tichého zabijáka, které vedle lesních požárů a tání ledovců způsobuje obrovské počty nadměrných úmrtí, především kvůli úpalu. Nevyvolává v lidech takovou urgenci jako záplavy nebo požáry, i tím je ale nebezpečné nejen pro ty nejzranitelnější.

„Lidé jsou obecně nevědomí a nepřemýšlejí o rizicích spojených s těmito vysokými teplotami,“ informovala CNN. Podle Světové zdravotnické organizace zemřelo v letech 1998 až 2017 v důsledku vln veder více než 166 000 lidí.

Vedra sužují Prahu. Hasiči museli kvůli požáru klimatizace do Hostivaře, „chytla“ i suchá tráva

Na záchraně životů má podíl také přesnost předpovědí. Chybovost klesla od roku 1970 o 70 % u 24hodinové předpovědi a o 90 % u 72hodinové předpovědi. Problém ale způsobuje právě i změna klimatu, která má na přesnost vliv. Podle CNN by byly dlouhodobé prognózy exaktnější, kdyby planeta zůstala chladnější. Oteplování to ale meteorologům ztěžuje. 

„Teplejší klima znamená, že je v atmosféře více energie, více možností pro vznik a trvání konvekce a tedy i pro rychlejší a častější změny počasí. Je tedy logické, že se počasí v chladnějším klimatu, kde jsou změny pomalejší, předpovídá snadněji,“ potvrdil Blesku Tolasz.

A kromě lidských životů vysoké teploty ohrožují také ekonomiku. Klesá produktivita ve stavebnictví i zemědělství a také může vést až k poškození přímé infrastruktury, varuje Phys.org.

Tropy v Česku: Západ ČR zasáhnout už večer silné bouřky, hrozí i kroupy. Sledujte radar Blesku

Právě infrastruktura by se měla umět s extrémními horky víc vyrovnat. Zaměstnanci, ale i studenti, jsou však během horka méně produktivní a hospodářství se podle The Conversation zpomaluje. Konkrétně loňská vedra měla podle CNN špatný dopad na produkci hořčičných semen na severozápadě Pacifiku. 

Klimatizace se neprokázala jako řešení, pro někoho je drahá, jinému nevyhovuje. A i ona přináší důsledky. Studie předpokládá, že do roku 2100 by hromadné používání klimatizace celosvětově zvýšilo spotřebu energie v domácnostech o 83 %. A pokud by energie pocházela z fosilních paliv, jejich zvýšená poptávka by vedra opět zesílila.

„Klimatologové se už desítky let snaží přesvědčit veřejnost, že klima je a bude problém. Problém, který jsme si způsobili sami hlavně tím, že vypouštíme že vypouštíme do atmosféry tzv. skleníkové plyny,“ napsal Tolasz v Meteorologické zprávě.