Neděle 7. srpna 2022
Svátek slaví Lada, zítra Soběslav
Polojasno 23°C

Otevírací doba na Den upálení Mistra Jana Husa: Jak dnes nakoupíte?

Jak nakoupíte během svátků 5. a 6 července 2022?
Jak nakoupíte během svátků 5. a 6 července 2022?  (Autor: Foto Blesk - Robert Klejch)
Autor: mah - 
6. července 2022
06:22

Velké obchody zůstanou během letních svátků otevřené. Jak na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, tak o den později na Den upálení Mistra Jana Husa tak v Česku nakoupíte bez omezení.

Otevírací doba 5. a 6. července

5. července – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje otevřeno bez omezení
6. července – Den upálení mistra Jana Husa otevřeno bez omezení

Video  Otevírací doba během svátků  - Videohub
Video se připravuje ...

Otevírací doba 5. července na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje bude otevřeno. Na svátek 5. července se omezení prodejní doby podle zákona o prodejní době v maloobchodě z roku 2016 nevztahuje.

V historii přitom byly obchody na svátek Cyrila a Metoděje zavřené. Ne ovšem během během historie samostatné České republiky, či dokonce Československa. 5. červenec byl dnem pracovního klidu na Moravě během Rakouska-Uherska.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje se slaví napříč východní Evropou. Datum 5. července jako svátek bratrů, kteří na Velkou Moravu přinesli křesťanství, stanovil papež Pius IX. při příležitosti tisíciletého výročí jejich příchodu v roce 1863.

Ten svátek posunul na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka z původního data na začátku března. Jedním z důvodů pro přesun byla zřejmě i snaha vytlačit připomínku upálení Jana Husa. Jeho památku totiž v 19. století začali připomínat čeští obrozenci na znamení odporu k habsburské nadvládě.

Cyril a Metoděj byl přitom připomínán především na Moravě. Důvodem bylo, že v Rakousku-Uhersku měla každá země mocnářství právo kromě oficiálních svátků slavit i svátek svých svatých. V Čechách se takto připomínal svatý Jan Nepomucký a svatý Václav, na Moravě se slavil takto právě Cyril a Metoděj. Jejich svátek se pak napříč Československem začal jako památný den připomínat od roku 1925. Státním svátkem se 5. červenec stal na základě zákona z roku 1951 a tento status si zachoval dodnes.

Cyril a Metoděj

Slovanští věrozvěsti Cyril a Metoděj byli bratři ze Soluně, která v té době spadala pod Byzantskou říši. Svatý Cyril se narodil zřejmě v roce 827, jeho starší bratr Metoděj se narodil v roce 813. Z matčiny strany byli vnuky byzantského císaře Konstantina VI. a jejich otec byl vysokým státním úředníkem. Oba patřili k významným učencům své doby.

Zatímco Metoděj šel nejdříve v otcových šlépějích a vykonával úřad místodržitele v jedné z byzantských provincií obývané Slovany, než se rozhodl odejít do kláštera nedaleko od Konstantinopole, Cyril se od mládí věnoval studiu. Na univerzitě v Konstantinopoli vystudoval teologii, filozofii a literaturu a byl jmenován archivářem patriarchy. Odtud odešel do kláštera, kde ovšem nevydržel dlouho a vrátil se do Konstantinopole učit na univerzitě. Ani tentokrát ovšem ve městě nevydržel a odešel do kláštera za svým bratrem.

První společná misie obou bratrů ovšem nemířila na Velkou Moravu. Císař Michael III. oba bratry vyslal ke Kaspickému moři a Chazarům, kteří byli židovského vyznání.

Na Velkou Moravu vyrazili až v roce 862, kdy k byzantskému císaři dorazila žádost o vyslání misie od knížete Rostislava z Velké Moravy. Ten žádal o vyslání biskupa, který by na jím ovládaném území založil církev nezávislou na biskupech z Východofranského království.

Příchod věrozvěstů na Moravu

Oba bratři byli vybráni pro jejich znalost slovanského jazyka. Pravděpodobně již během příprav na cestu sestavil Konstantin hlaholici a společně s Metodějem přeložil do staroslověnštiny liturgické knihy.

Do Velkomoravské říše přišel Cyril s Metodějem na jaře 863, což přineslo využití slovanské liturgie a užití staroslověnštiny při kázání i výuce, stejně jako podporu Rostislava a přísné tresty pro pohany určené právním spisem, který bratři sestavili. Už rok po jejich příchodu byl ovšem Rostislav poražen východofranským králem, kterému musel přiznat vazalství, a na Moravu se tak vrátili i latinsky kázající kněží, kteří začali mít spory s učením Cyrila a Metoděje.

V roce 867 se bratři cestou zpět do Konstantinopole zastavili v Panonii (oblast dnešního Balkánu), kde během půl roku připravili 50 žáků na dráhu křesťanských duchovních.

Smrt Cyrila

Následně vyrazili Cyril a Metoděj do Říma, kde před papežem Hadriánem II. obhájili zavedení slovanské liturgie. Cyril zde ovšem vstoupil do kláštera, kde roku 869 zemřel. Metoděj byl ovšem ještě před smrtí svého bratra vysvěcen na kněze, a mohl tak vyrazit na cestu zpátky na Moravu se zprávou pro moravská a panonská knížata o zřízení arcibiskupství.

Návrat Metoděje na Moravu a smrt

Ani poté, co jej papež jmenoval arcibiskupem, neměl Metoděj snadnou práci. Roku 870 byl zajat Franky a následně dva a půl roku vězněn, dokud nezasáhl papež. Po propuštění byl kvůli používání staroslověnštiny obviněn z kacířství a musel tak její používání při liturgii znovu obhájit před papežem.

Většinu posledních let věnoval překladu zbývajících částí Bible. Po Metodějově smrti byla ovšem slovanská liturgie znovu zakázána a kněží, kteří byli jeho žáci z Moravy vyhnáni, především do Čech, Polska a Bulharska.

Otevírací doba 6. července na Den upálení mistra Jana Husa

6. července platí normální otevírací doba. Na Den upálení mistra Jana Husa se omezení podle zákona o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě nevztahuje.

Den upálení mistra Jana Husa

6. červenec je v Česku Dnem upálení mistra Jana Husa a jedním ze státních svátků. Jan Hus byl v tento den upálen v roce 1415 na koncilu v Kostnici, kde byl souzen za své kacířské myšlenky, které neodvolal, i když k tomu byl opakovaně vybízen.

Připomínka úmrtí Jana Husa dlouho nebyla na území dnešního Česka myslitelná. Znovu jej začali připomínat až čeští obrozenci v devatenáctém století. Oficiálně se pak den jeho úmrtí stal památným dnem díky zákonu z roku 1925.

Mistr Jan Hus

O mládí Jana Husa toho není mnoho známé. Ví se pouze, že se narodil kolem roku 1370 do chudé rodiny v jihočeském Husinci. Jako mladík odešel do Prahy s cílem začít studovat Karlovu univerzitu.

Teprve z dob jeho studia získáváme první konkrétní data spojená s jeho životem. Roku 1393 získal titul bakaláře, o šest let později se stal magistrem svobodných umění a o dva roky později mohl začít na filozofické fakultě i učit a ve stejné době zahájil rovněž studium na teologické fakultě.

V říjnu 1401 byl zvolen děkanem artistické (dnes filozofické fakulty) univerzity. V roce 1408 se pak dočkal svého posledního titulu, když se stal řádným bakalářem teologie, studie na magisterský titul už ovšem kvůli církevním sporům, do nichž se zapojil, nedokončil.

Mistr Jan Hus a kázání v Betlémské kapli

Kromě studií byl Jan Hus roku 1400 vysvěcen na kněze. Původně kázal v kostele sv. Michala, popularitou svých kázání si ovšem vysloužil povolání do Betlémské kaple. Podobně jako ostatní duchovní v jeho okolí se v kázáních věnoval kritice církve. Při té vycházel mimo jiné z myšlenek Jana Viklefa.

V jeho kritických myšlenkách jej nejprve podporoval pražský arcibiskup. S tím se ovšem nakonec postupně v názorech rozcházeli a definitivní tečkou se pro ně stal rozdílný postoj k řešení papežského schizmatu. V tu chvíli měl ovšem Jan Hus silnějšího spojence. Stejný způsob řešení dvojpapežství totiž podporoval i český král Václav IV.

Začátek problémů s církví

Jan Hus se roku 1412 dostal do křížku se vzdoropapežem Janem XXIII., kterého podporoval český král. Mistr Jan Hus totiž začal vystupovat proti vyhlášení křížové výpravy a proti prodávání odpustků, kterým se měla výprava zaplatit.

Jan XXIII. se tak rozhodl uvalit na Jana Husa ztíženou klatbu a interdikt. Kazatel navíc přišel i o podporu Václava IV., který z politických důvodů křížovou výpravu podporoval.

Jan Hus proto musel odejít z Prahy. V té době již podporoval i další reformní myšlenky, jako například překlad Bible do jazyka prostého lidu či možnost, aby z ní mohli veřejně kázat i laici.

Roku 1413 byl Hus odsouzen Teologickou fakultou Univerzity Karlovy jako bludař. O rok později v Kostnici poprvé zasedl koncil, který si kladl za cíl především vyřešit papežské schizma. Řešil zároveň i učení Viklefa nebo Husa. Hus na něj dorazil jen tři dny po jeho začátku. Do Kostnice se vydal v domnění, že zde bude moct debatovat o svém učení. 27. listopadu byl Jan Hus zatčen a 4. prosince 1414 byla jmenována vyšetřovací komise.

Odsouzení a upálení Mistra Jana Husa

Hlavní část procesu proběhla ve dnech 5., 7. a 8. června 1415. Husovi byly během slyšení předloženy články žaloby proti němu, které se ovšem snažil obhájit. Opakovaně zároveň odmítal výzvy, aby své učení odvolal a podrobil se koncilu.

K tomu jej členové koncilu a jeho přátelé, kteří do Kostnice rovněž přijeli, vyzývali po zbytek června. S jeho rozhodnutím ovšem nikdo z nich nepohnul, a Jan Hus tak byl upálen na hranici 6. července 1415. Jeho smrt vyvolala v Českých zemích řadu nepokojů, které vyústily do husitských válek, které v našich zemích probíhaly mezi lety 1419 až 1434.

Svátky, kdy musí mít obchody zavřeno

Snahy o omezení prodejní doby se v Česku objevovaly pravidelně. Schválen byl ovšem nakonec až zákon o prodejní době v maloobchodu z roku 2016. Ten určil celkem 8 státních svátků, kdy omezuje otevírací dobu alespoň částečně. Omezení se přitom vztahuje pouze na maloobchodní prodejny s prodejní plochou větší než 200 metrů čtverečních.

Svátky, kdy je omezená prodejní doba

1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, nový rok

zavřeno celý den

Velikonoční pondělí

zavřeno celý den

8. Května – Den vítězství

zavřeno celý den

28. září – Den české státnosti

zavřeno celý den

28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu

zavřeno celý den

24. prosinec – Štědrý den

zavřeno od 12:00

25. prosinec – 1. svátek vánoční

zavřeno celý den

26. prosinec – 2. svátek vánoční

zavřeno celý den

Kdy mohou být obchody otevřené

Zákon zároveň říká, že obchody v některých případech prodejní dobu omezovat nemusí. Otevřeno tak může být, pokud je vyhlášen:

  • stav nebezpečí
  • nouzový stav
  • stav ohrožení státu
  • válečný stav

Zároveň platí výjimky pro:

  • prodejny na čerpacích stanicích
  • lékárny
  • prodejny na letištích
  • prodejny na nádražích
  • prodejny v nemocnicích

Otevřeno může být rovněž o všech svátcích, které nebyly vyjmenovány výše:

frantacizek ( 3. července 2022 22:02 )

akorát Johna Wikleffa jste počeštili. To byl oxfordský kněz, ze kterého Hus právě vycházel. Vlastně první z toho Patera, které kázal je právě to Wikleffovo - že písmo svaté je jediným pramenem víry, pak že jedinou autoritou v církvi je Kristus, pak že papež má v podstatě jen světskou moc - tzn. popírá v podstatě to, že Kristus zvolil za sebe sv.Petra šéfem apoštolů coby takovou "pozemskou" hlavu za něj..Dále zaváděl trošku anarchii do církve,kdy odmítal její rigidnost stran kázně věřících přeci..no a pak ten můj oblíbený bod, že kdokoliv může být zbaven své funkce, pokud se zprotiví Boží milosti, tzn. vykoná nějaký hřích..
Pak je tvůrcem diakritických znamének v češtině. Bez nich by ani tento můj text nedával malinkým dětem smysl. Ještě nemají takovou dynamogenii si slova domyslet, nejsou-li v původním tvaru. No a husitství ok, skončilo Kompaktáty, což jsou pro mě vlastně Čtyři pražské artikuly významově, holkám jsem to spojoval v učivu, aby nenesli 2 pojmy životem zbytečně..

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa