Inflace v Česku se zvýšila o 16 procent! Fiala: Pomáháme, ale veřejné finance jsou v rozvratu

Potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně zdražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem. „Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.

Zdražování potravin a nealkoholických nápojů zrychluje, v dubnu jejich ceny pro spotřebitele meziročně stouply o 10,7 procenta. Na 64,6 procenta zrychlil v květnu růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa stouply o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.

Zdražování v Česku nekončí, inflace překonala 15 procent. V létě bude ještě hůř, varují experti

V bydlení se meziročně zvýšily také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily zdražily o 13,9 procenta, oděvy o 22,9 procenta a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta.

Proti dubnu se inflace zvýšila především v důsledku růstu cen potravin, uvedl ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Maso za měsíc zdražilo o pět procent, chleba a ovoce o víc než 4,5 procenta. Ceny polotučného trvanlivého mléka, vajec a másla vyskočily o víc než desetinu, brambor o 12 procent.

Zemní plyn meziměsíčně zdražil o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. „Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta,“ doplnil ČSÚ.

Stanjura: Bude to na obměněné ČNB

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) může vláda v boji proti inflaci pomoci tím, že bude brzdit nápady opozice na gigantické výdaje a pomáhat lidem postiženým růstem cen adresně a úsporně tak, jak to doporučila Národní rozpočtová rada. Vyplývá to z vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na twitteru. Vysoká inflace je podle něj realitou, s níž se bude muset vypořádat obměněná bankovní rada České národní banky.

Překvapivě vysoká inflace v květnu povede podle ekonomů k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb ČNB, a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Ceny by přitom měly růst dále a inflace by měla kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent. Podle některých se tak zvyšuje pravděpodobnost, že se ekonomika dostane do recese.

Na pomoc občanům jsme uvolnili 100 miliard, říká Fiala

I premiér Petr Fiala (ODS) argumentuje špatným stavem veřejných financí, minulá vláda podle něj příliš rozhazovala. Přesto nynější kabinet podle předsedy vlády proti inflaci aktivně postupuje a na pomoc občanům uvolnila zhruba 100 miliard korun.

Zdražování v Česku nekončí, inflace překonala 15 procent. V létě bude ještě hůř, varují experti

„Kromě rozšířené možnosti čerpání příspěvku na bydlení, snížení spotřební daně na pohonné hmoty nebo mimořádného příspěvku 5000 Kč na dítě připravujeme například úsporný energetický tarif, abychom domácnostem pomohli s růstem cen energií,“ poznamenal. Konkrétní kroky ale podle něj kabinet oznamuje vždy až poté, co se na nich shodne.

Úsporný energetický tarif pro domácnosti vláda podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) projedná 22. června. Stát by měl lidem na část spotřeby zajistit slevu 15 až 20 procent. Tarif by měl platit celou nadcházející topnou sezonu, případně déle. Ministr už dříve uvedl, že se sleva bude vztahovat na elektřinu i plyn. Náklady státního rozpočtu na tuto pomoc odhadl mezi 16 až 24 miliardami korun.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) dnes opět odmítl Fialovu kritiku, že předchozí kabinet ANO a ČSSD inflaci způsobil. Jsou za ní podle něj externí vlivy, jako vysoké ceny ropy, plynu, válka na Ukrajině, emisní povolenky a jde podle něj také o důsledek přerušení dodavatelských řetězců při covidu. Vzhledem k vysokým spotřebitelským cenám podle něj stát získává více peněz, které by měl vrátit lidem. Vláda by měla plošně pomoci zejména s vysokými cenami energií, řekl Babiš.