Temelín se zbaví závislosti na ruském palivu: Nově ho budou dodávat Američané a Francouzi
Jaderné palivové soubory do Jaderné elektrárny Temelín budou od roku 2024 dodávat americký Westinghouse a francouzská Framatome. Nyní se používá ruské palivo od společnosti TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Dodávky potrvají zhruba 15 let. Hodnota kontraktu se pohybuje v řádu miliard korun, řekl dnes ČTK hlavní mluvčí Skupiny ČEZ Ladislav Kříž.
Výběrového řízení, které ČEZ zahájil v dubnu 2020, se účastnili tři uchazeči, a to společnosti Framatome, TVEL a Westinghouse. „Z důvodu diverzifikace byli nakonec vybráni dva dodavatelé tak, aby skupina ČEZ v budoucnu spolehlivě zajistila plynulou dodávku palivových článků pro reaktory Jaderné elektrárny Temelín a minimalizovala tak rizika případného výpadku dodávek,“ uvedl Kříž.
Dodavatelem jaderného paliva do druhé české jaderné elektrárny v Dukovanech je ruský TVEL. Má uzavřenou smlouvu na palivo až do konce životnosti dukovanské elektrárny. Pro tamní ruské reaktory typu VVER o velikosti 440 megawattů totiž zatím žádný jiný výrobce paliva není.
Společnost Westinghouse s výrobním závodem ve Švédsku již palivové soubory do Temelína po jeho spuštění deset let dodávala. Společnost Framatome je jediným výrobcem se sídlem v Evropské unii, který dodává palivové soubory do většiny západoevropských jaderných elektráren.
Westinghouse Electric Company se zabývá projektováním, výstavbou, řízením, servisem a údržbou jaderných elektráren i výrobou a servisem klíčových jaderných komponent. Aktuálně působí v 19 zemích. Uchází se o stavbu pátého jaderného bloku v Dukovanech.
Framatome se podílí na projektování jaderných bloků, navrhuje, servisuje a instaluje komponenty pro jaderné elektrárny, vyrábí jaderné palivo a dodává systémy měření a řízení. Je dodavatelem pro 380 reaktorů po celém světě.
Od začátku roku elektrárna Temelín vyrobila 5,3 terawatthodin elektřiny a pokrývá zhruba 20 procent roční spotřeby elektřiny v ČR. Společně s Dukovany jde o zdroje, které produkují největší množství elektrické energie a podílí se tak výraznou měrou na bezemisní výrobě Skupiny ČEZ.
Bojová fronta mezi Ukrajinou a Ruskem se podobá první světové válce a dostala se do situace poziční války. V dnes zveřejněném článku to uvádí bývalý hlavní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který je nyní velvyslancem v Londýně. Masové rozšíření dronů podle něj výrazně změnilo situaci na bojišti, protože znemožňuje větší shromáždění vojáků a zbraní. Pro vojenský úspěch bude podle něj klíčová inovace a technologická převaha.
Podle Zalužného se fronta v současnosti vyznačuje celkovou stabilitou, ačkoliv stále dochází k větším či menším územním ziskům. Podle bývalého velitele ukrajinské armády se tak děje „za cenu nepřiměřených ztrát“. Od podzimu 2023 se situace na bojišti podobá západní frontě za první světové války, kdy se armády opevnily v příkopech a podnikaly čelní útoky na nepřítele. „Dnes, když si procházím své poznámky, mohu jen zopakovat, že se Rusko a Ukrajina dostaly do podobné patové situace,“ uvedl Zalužnyj.
Ruská ekonomika letos vykáže růst pouze o jedno procento, růst zpomalí z loňského tempa 4,3 procenta. Předpovědělo to dnes ruské ministerstvo hospodářství. Zhoršilo tak svou dubnovou prognózu, podle které odhadovalo růst hrubého domácího produktu (HDP) na 2,5 procenta. Uvedla to agentura Reuters.
Ministerstvo hospodářství zhoršilo i výhled na příští rok. Podle nové prognózy by se měl ruský HDP zvýšit o 1,3 procenta, zatímco v dubnu ministerstvo růst odhadovalo na 2,4 procenta.
„Mír založený na platném mezinárodním právu, včetně územní celistvosti a práva na sebeurčení, je v zájmu nejen evropských zemí, ale celého mezinárodního společenství,“ prohlásil prezident ČR Petr Pavel v newyorském sídle OSN. „Jakákoli budoucí mírová dohoda musí světu vyslat jasný signál, že agresor nesmí být odměněn a že hranice nelze měnit silou,“ dodal.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině podle prezidenta hrozí rozpad mezinárodního vládnutí založeného na vzájemném respektu, rovném partnerství a pravidlech, k nimž se země světa zavázaly. „To, co se dnes děje v Evropě, se zítra může stát kdekoli jinde – za jiných okolností, ale pod stejnou záminkou. Pokud Rusko v této nespravedlivé válce zvítězí, bude to znamenat vítězství hrubé síly. Přehlížet dnes Ukrajinu znamená dát volnou ruku příštím agresorům po celém světě,“ varoval Pavel.
V této souvislosti také upozornil, že přijetí práva silnějšího by znamenalo konec multilateralismu. „Čekala by nás budoucnost, ve které by byla historie záměrně přepisována, lži by byly vydávány za fakta a pravda by pomalu mizela z řeči i paměti – což je pravý opak toho, za co většina našich národů v minulém století bojovala,“ uvedl Pavel.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.