14°C
Vratné plechovky od piva v Česku? Velcí pivovarníci to podporují, vláda váhá
V programovém prohlášení vlády se objevil bod, který znovu ukázal naději pro podporovatele zálohovaných PET lahví a plechovek. Podle příznivců jde o velký posun po dlouhé době. Zálohování jsou hodně naklonění velcí výrobci piva, podle kterých by vratné pivní plechovky mohly být stejně populární jako vratné lahve. Česko v zálohování předběhlo Slovensko, kde se plastové lahve a plechovky vrací už přibližně měsíc.
V Evropě zálohuje PET lahve a plechovky už 11 zemí, jako poslední se přidalo Slovensko. Jde o systém vracení obalů od nápojů, které by dále putovaly k recyklaci a pak by se opět vracely do oběhu. Česko ale se zavedením váhá. „Češi velmi dobře třídí odpad, ale to ještě automaticky neznamená i dobrou recyklaci. Realita je taková, že velká část vytříděného odpadu nyní skončí na skládce či ve spalovnách. Je tedy potřeba posunout se o krok dál a začít odpady správně recyklovat. Řešením je plošný systém zálohování nápojových PET lahví a plechovek,“ uvedla pro Blesk Zprávy Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování, kterou založily výrobci Coca-Cola, Kofola, Mattoni, Heineken a Plzeňský Prazdroj.
Ministerstvo životního prostředí si ale ještě není svým přístupem k zálohování jisté. Programové prolášení vlády sice uvádí, že by se problematikou mohlo zabývat, mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová ale pro Blesk Zprávy sdělila: „Ministerstvo životního prostředí je v nejbližších týdnech připraveno na pokračování ve věcných debatách se zainteresovanými subjekty. O výstupech z nich budeme dále informovat.“
Příznivci zálohovaných PET lahví a plechovek vidí v postoji vlády k zálohování významný krok oproti předchozím zkušenostem. „Je to důležitý posun, protože je to poprvé, kdy je téma recyklace a cirkulace obalových nápojových materiálů zmíněno v takto zásadním dokumentu. Jsme také rádi, že tématu zálohového systému je otevřená paní ministryně, má v plánu se jím dále zabývat a projevila ochotu o zálohování jednat,“ řekla Blesk Zprávám Kristýna Havligerová z Iniciativy pro zálohování.
„Po čtyřech letech od znovuobnovených diskuzí o zálohování se tentokrát propojili všichni významní aktéři, producenti nápojů,“ vidí to optimisticky také Soňa Jonášová, zakladatelka Institutu pro cirkulární ekonomiku, podle které bude letošní rok pro zálohování rozhodující. „Myslím si, že se diskuse na toto téma v ČR stále vyvíjí, což potvrzuje i fakt, že zálohování nová vláda stanovila jako jednu ze svých priorit ve svém programovém prohlášení,“ řekla Blesk Zprávám Dita Vašíčková za společnost Heineken.
Plzeňský prazdroj je pro zálohování: Pivní plechovky jsou stále oblíbenější, recyklace je ideání řešení
Systém zálohování znají Češi především díky vratným lahvím od piva. Velcí pivovarníci se ale domnívají, že podobný úspěch by mohlo mít i zálohování pivních plechovek. Podporuje to jak Heineken, tak Plzeňský Prazdroj, protože výrobci plechovek cítí zodpovědnost za životní prostředí a za způsob uvádění obalů na trh.
„Výhodou plechovky je její nízká váha, skladnost a rychlé vychlazení. To jsou důvody, které v posledních letech přispěly k rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento typ obalu. Tento trend ještě akcelerovala pandemie a s ní související uzavření hospod. Vzhledem k tomu, že u nás skvěle funguje vratný systém na pivní lahve a lidé jsou na něj zvyklí, vidíme zálohový systém na plechovky a nápojové PET lahve jako ideální řešení. Navíc i u spotřebitelů vnímáme to, že chtějí kupovat výrobky vstřícné ke životnímu prostředí,“ uvedl pro Blesk Zprávy mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář.
Vzor v zálohovaných pivních lahvích vidí také Andrea Brožová z iniciativy Zálohujme. „V Česku již nyní skvěle funguje zálohový systém na skleněné pivní lahve. Až 94% se jich vrátí výrobci. Chtěli bychom, aby se tak dělo i s PETkami a plechovkami a právě finanční motivace, tedy záloha, se ukazuje být tím správným prostředkem,“ řekla pro Blesk Zprávy.
„U plechovek, podobně jako u jiných typů obalů, hledáme cesty k jejich plné cirkularitě a tím i ke snížení jejich ekologické stopy. Zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohování je nejúčinnější cesta. Z použité nápojové plechovky lze znovu vyrobit novou plechovku, přičemž klíčovým faktorem je právě vytvoření funkčního systému jejich sběru a následného zpracování. Chceme tak využít výhod hliníku, který lze recyklovat opakovaně prakticky do nekonečna a jeho kvalita je přitom vždycky stejná,“ doplnil Kovář z Plzeňského Prazdroje.
Kovář dodal, že plechovky z recykláž mají až o 80 % nižší ulíkovou stopu a při jejich výrobě se spotřebuje o 95 % méně energie než u primárních plechovek. Plzeňský Prazdroj aktivně spolupracoval na vytvoření zálohovaného systému na Slovensku, kde vracení PET lahví a plechovek funguje od ledna tohoto roku. Podle tiskové mluvčí Andrey Brožové za iniciativu Zálohujme to o Slovensku hodně vypovídá. „Jsou akční a postavili se k řešení udržitelnosti čelem. Věříme, že ani nám to už nebude trvat tak dlouho,“ uvedla pro Blesk Zprávy.
Na Slovensku vybrali tisíce vratných PET lahví a plechovek
Slovensko začalo zálohovat PET lahve po osmiměsíčních přípravách. Podle slovenského deníku SME se tam zatím vybralo více než 10 000 obalů, přičemž odběrných míst je 2000. Povinně musí zálohované „petky“ a plechovky ručně nebo přes automat vybírat obchody s rozlohou více než 300 metrů čtverečních, u menších obchodů je to dobrovolné. Ukázalo se, že Slováci systém zálohování vítají a mají o něj zájem. Systém začne naplno fungovat v polovině roku, kdy se doprodá zbytek nezálohovaných obalů a v obchodech přibudou obaly označené jako Z, tedy zálohované. Ty jsou v rámci zálohy o 15 centů dražší, tedy v přepočtu přibližně o 4 koruny, které se zákazníkovi započítají u pokladny.
Slovensko zálohuje plechovky a lahve od 0,1 po 3 litry kromě obalů od mléka, sirupů či nápojů s více než 15 procenty alkoholu. Jedním z důvodů spuštění zálohování bylo zabránit znehodnocení tříděného odpadu, když se mezi sběrný materiál dostane nevhodný typ obalu a musí putovat do spalovny. Díky zálohování Slovensko materiály znovu využije, lahve se ale musí vracet nepomačkané.
„Věříme, že právě zkušenosti s přípravou slovenského systému i další zahraniční zkušenosti nám pomohou najít vhodné řešení i pro Českou republiku. Těch konkrétních věcí, kterými se lze inspirovat, je celá řada, například zkušenosti s vybudováním třídícího centra, vytvořením IT systému a nastavením logistických procesů včetně sítě regionálních skladů po celém Slovensku nebo i spolupráce s obchodníky," uvedl Kovář.
„Dále také můžeme čerpat ze zkušeností, jak vybudovat síť sběrných míst včetně zálohových automatů, nebo jak nastavit naše interní procesy, i co vše třeba upravit na obalu plechovky včetně systému EAN kódů, aby zálohový systém mohl fungovat,“ informoval Kovář za Plzeňský Prazdroj o slovenské zkušenosti.
Podle říjnových studií by 3-5 korun za láhev navíc motivovalo téměř 90 % Čechů k jejich vracení i přesto, že by je museli dodávat nezmačkané. „Češi zálohám fandí,“ sdělila Blesk Zprávám Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky. Zálohování má ale také hodně kritiků.
Obchodníci se bojí komplikovanosti, nedostatku místa a vysokých nákladů
Ke kritice vedou například obavy, že lidé budou kvůli zálohovaným plastovým lahvím méně třídit do kontejnerů. Jako další negativum vidí kritici také komplikovanost a demotivaci lidí vracet plasty a plechovky. To je někdy problém i v menších vesnicích na Slovensku, kde mají obchody plné sklady a zálohované PET lahve ani neprodávají. Lidé tak nemají buď co vracet, nebo se v jejich okolí nenachází automat na vracení.
Strach ze zálohování mají i čeští obchodníci, obávají se vyšších nákladů a právě nedostatku místa ke skladování vrácených PET lahví a plechovek. „Ten zálohový systém s sebou nese spoustu finančních i technických komplikací pro obchodníka,“ řekl předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina pro ČT24. Březina se obává, že by zdražení zálohovaných lahví celkově odradilo lidi ke koupi plastů a zároveň by to uškodilo malým nápojářům. Zmínil také nekomfort skladování PET lahví, před kterým varuje také iniciativa Nezálohuj – Moje odpadky v čele s Radkem Staňkem.
„Bez obchodníků nemůže zálohový systém fungovat, proto je potřeba s nimi hlavně vést diskuzi a vysvětlovat, jaké benefity zálohový systém může mít i pro ně. Kromě platby od výrobců, takzvaného manipulačního poplatku za každou vrácenou PETku či plechovku, mohou zálohy zvýšit i prodeje v obchodech. A to tak, že lidé, kteří už půjdou do obchodu lahve vrátit, si zakoupí i další zboží. Je potřeba, aby zálohový systém byl výhodný pro všechny strany, jak pro výrobce, tak pro obchodníky, životní prostředí a v důsledku i pro lidi,“ uvedla Blesk Zprávám opačný názor Andrea Brožová z iniciativy Zálohujme.
