Čtvrtek 21. října 2021
Svátek slaví Brigita, zítra Sabina
Polojasno 19°C

Chudé děti mají smůlu, jejich talent upadá. Pomůže změna třídních schůzek a známkování?

Autor: Nikola Forejtová - 
19. září 2021
05:30

Český vzdělávací systém je plný mezer. Experty děsí rozdíly mezi regiony, především u těch, kde je větší množství vyloučených lokalit a sociálně slabších. Dítě, které se narodí v nízkopříjmové či problematické rodině, je podle odborníků často odsouzené žít tak, jak žili jeho předci, a nemá moc šancí uplatnit svůj talent. A to nejen kvůli rodině samotné, ale i kvůli přetíženým školám. O ztrácení talentů mluvili i politici v předvolební debatě Blesku. A jaká jsou tedy řešení? Nabízí se změna drobností, například přenastavení rodičovských schůzek, jak podotkla ředitelka ZŠ na konferenci FutureEdu.

Systém českého vzdělávání potřebuje změnu. Shodují se na tom experti napříč obory, ale i politici. Problémy i řešení zazněly jak během předvolební debaty Blesku, tak i během celodenní konference FutureEdu, kde hodnotili školství sociologové, ekonomové, ředitelka školy či ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

Přes 10 tisíc promarněných talentů?

Hlavním středobodem konference bylo především ztrácení talentů z řad dětí ze sociálně slabších skupin. Podle průzkumů během pandemie bylo od vzdělávání kvůli svému sociálnímu statusu odtrženo na 10 tisíc dětí. Tyto děti ale měly problémy už před koronakrizí, jak podotkl ministr školství.

„A pokud s tím něco neuděláme, budou mít problém i po něm. Potřebujeme systémové řešení pro regiony, kde vzdělávání nemá tu správnou hodnotu. Není to poučení z pandemického roku, ten nám jen ukázal, že problémy jsou skutečné. Došlo k uvědomění,“ řekl Plaga na začátku své řeči.

Na tom, že má české školství problémy s rozšiřováním potenciálu sociálně slabších, ale i mnoha dalších dětí, se shodovali i politici během předvolební debaty Blesku o českém školství. O ztrácení talentů mluvil například předseda ODS Petr Fiala. „Česko si nemůže dovolit ztrácet talenty v rámci vzdělávacího systému. Proto se musíme soustředit na hledání nadaných žáků a podporovat je,“ zmiňuje obecně koalice SPOLU.

„Detaily startují velkou proměnu, třeba změna rodičovských schůzek“

„Český vzdělávací systém má obrovskou slabinu. Úspěch dítěte je závislý na tom, v jakém regionu se narodí, v jakém vyrůstá prostředí. Děti z chudších rodin jsou ve škole handicapované, zažívají neúspěch,“ uvedla během konference ředitelka ZŠ Trnice Marie Gottfriedová. Podle ní je ale největší překážkou samotné přemýšlení nad těmito dětmi. „Je třeba změny v našich hlavách. Nemít očekávaní směrem k rodičům, ale zároveň ruku v ruce s tím mít očekávání k dítěti. Mít v sobě pevně zakořeněné přesvědčení a důvěru v to, že každé dítě má jedinečný a neopakovatelný potenciál. Každé dítě jej má,“ konstatovala.

Úkolem pedagogů je podle ředitelky tyto talenty rozvíjet, ale bez pomocných institucí a bez snahy rodičů je to velice těžké břímě. Nezřídka kdy pak přetížené školy v tomto úkolu rezignují.

A jak tedy bojovat s nerovností? Systémové řešení je samozřejmě na stole, základem je ale podle ředitelky, která má zkušenosti z praxe, začít klidně u těch nejmenších detailů. „Stačí si klást přiměřené cíle. Nekoukat jen na ten ideál, ale postupovat krok za krokem. Začít drobností, jako je třeba scházení s rodiči. Položit si dotaz, zdali mají smysl velké třídní schůzky, kde sedí rodiče v té třídě jako školáci a bojí se, co se o tom dítěti řekne - mnohdy radši ani nepřijde. Proč se nescházet jinak? Nebo zdali je nutné hodnocení podle známek, nelze to dělat trošku jinak?“ radí ředitelka.

„To jsou detaily, které mohou odstartovat velkou proměnu,“ dodává s tím, že základem je také vytvořit prostředí, kde se mohou děti, kterým nepřichází motivace od rodičů, ptát svých učitelů. Kde k nim přichází důležité dotazy, jako co je baví, co je naplňuje a v čem se cítí dobří.

Video Debata Blesku: Kolik mají brát učitelé a učí se naše děti zbytečnosti? - Blesk TV a Mall TV

U předvolební debaty Blesku navíc sociální demokraté slibovali, že by pro předcházení nerovnosti zajistili pro děti z nízkopříjmových rodin propůjčení počítače či tabletu.

Opakujícím se motivem ale byla během debat snaha rodičů. „Rodič, který řeší bydlení, je v dluhové pasti nebo třeba ve výkonu trestu, nemá v horizontu svého uvažování ještě řešení motivace svého dítěte. Opravdu velmi záleží na škole, aby ten prostor vytvořila,“ dodává Gottfriedová.

Otevřela rodičům oči pandemie?

Nicméně k rozuzlení takto celistvého problému není jediným řešením zapracovat na tom, aby úlohu motivování a hledání talentů měla především škola. Ta totiž může být brzy přehlcená prací a může postupně rezignovat. Rodiče tak prostě také musí spolupracovat.

„Jsou místa, kde jsou na to děti samy. Přitom by kolikrát stačilo, aby rodiče odpovídali na e-maily, aby byli v kontaktu s tou školou a nějak přebírali zodpovědnost za vzdělávání. Mohou se třeba rozhodnout pro lepší cestu pro své dítě, mohou přejít na jinou školu - ne na tu, na kterou celou dobu chodili oni,“ konstatovala k tématu Zuzana Ramajzlová z Člověka v tísni.

Blesk Zprávám nedostatečné rodinné zázemí a nevyhovující podmínky již dříve potvrdila i ředitelka České asociace streetwork Martina Zikmundová. „Víme, že stále máme děti, které žijí s rodiči na ubytovnách, kde nemají žádné místo pro soustředěnou práci nebo pro odpočinek,“ uvedla. Navíc se musí podle expertky dítě potýkat s častými hádkami rodičů nebo s bitkami, ale i s tím, že s nimi rodič za celý den ani není doma. „Víme, že mnoho i mladších dětí je doma samo osm i více hodin. Není tam tedy žádná kontrola dospělého, co v této době dělá, zda se učí, či nikoli,“ vysvětlovala v době, kdy stále fungovala na většině školách distanční výuka.

Některým rodinám ale podle ministra školství pandemie paradoxně pomohla. Rodiče totiž museli být více součástí výuky a během lockdownu měli v podstatě plný přístup k vyučovacím hodinám. „Došlo k uvědomění u rodičů, co se ve školách děje. Měli jsme děti v pokojích a v kuchyňském koutě a začali jsme si více všímat, co se za tím monitorem děje,“ konstatoval. „Máme nyní dobré startovací podmínky pro změny,“ dodal.

Informacemi přehlcené dítě: Více látky, informací i rozmanitosti

Ačkoliv se podle Plagy samozřejmě objevily i výčitky některých rodičů, které cílily jak na „neschopnost“ učitelů, tak na obsah učiva, převažuje podle něj již zmíněné uvědomění, že není jednoduché ukočírovat třídu 30 dětí a do toho jim vštípit správné hodnoty, probíranou látku a ještě k tomu individuálně zapátrat, v čem by mohl každý jednotlivý žák vynikat.

Podle expertů je vidět, že by školství potřebovalo více lidí, přičemž není řeč jen o pedagozích. Chybí také průzkumy a transformace učení, jak během konference zmínil ekonom Daniel Münich. „Málo se věnujeme zkoumání fenoménů. Sice víme alespoň něco, ale málo. Je nutné se do výzkumu opřít,“ řekl s poznámkou, že náročná bude i cesta změny uvažování rodičů a některých pedagogů.

Změna myšlení je podle Münicha nutná i vzhledem k tomu, že transformaci by potřeboval celkově také styl vzdělávání. „Exponenciálně roste množství a objem informací, ale nemění se moc délka studia. A vedle toho musíme pěstovat dovednosti navíc, které by se dětem mohly v budoucnosti hodit. Je velké umění toto udělat. Máme obrovské množství výzkumu, jak vyrobit dobré auto. Ale vzdělávací systém stavíme na základech,“ komentoval. „Dříve se zaměřovalo na jednu profesi, kterou následně člověk dělal celý život, teď ale lidé často mění profesi během života. 20 let dělali jednu věc a celý obor se pak zruší,“ dovysvětlil, proč je dnes nutné dítě připravit i na vícero možností.

bre-burda ( 19. září 2021 09:46 )

Chudé děti mají jednu velkou smůlu. V prostředí, z něhož pocházejí, není vzdělání považováno za nějakou hodnotu. Místo učebnice tam raději koupí flašku rumu.

Zobrazit celou diskusi
Další videa