Honzík z chudé rodiny čelil posměškům. Táta samoživitel neměl ani na tábor, co pomohlo?

Den dětí není jen o tom, jak zajistit ratolestem hezký den plný zábavy a nechat je se vyřádit na nějaké akci. Myslet bychom měli i na ty děti, které v životě zatím neměly tolik štěstí. A tedy na ty, které vyrůstají v nízkopříjmových rodinách, případně se potýkají s týráním, ale i s těžkými životními situacemi, jako je rozvod rodičů nebo i zlomená srdce. 

„Zvládnout takové momenty je obtížné pro každého člověka v jakémkoliv věku. Uvědomujeme si, že dospívání není snadným obdobím života, a proto Armáda spásy nezapomíná ani na služby pro znevýhodněné děti a mládež. Provozuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, azylové domy a sociální bydlení, kde najdou útočiště celé rodiny. Organizuje volnočasové, vzdělávací a rozvojové aktivity a akce pro své nejmladší klienty,” komentuje pro Blesk Zprávy mluvčí organizace Tereza Melišová, která nám poskytla i některé příběhy.

V jednom z nich je v hlavní roli Honzík, který žije s tátou Tomášem v družstevním bytě. Tomáš vychovává syna sám, a jelikož je v invalidním důchodu, žije jako osoba v hmotné nouzi. „Obrátil se na Sociálně aktivizační službu pro rodiny s dětmi, když nastaly u syna výchovné problémy, které vlastními silami nezvládal řešit,“ popisuje příběh Šárka Flodrová, vedoucí Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Kamarád. 

Znevýhodněné děti terčem posměchu

Honza měl problém začlenit se do kolektivu a neprospíval tak i ve škole. I tyto problémy, vedle zajištění podpory od různorodých institucí, pomáhá Armády spásy řešit. Obdobné potíže jsou pak podle expertů ve znevýhodněných rodinách poměrně běžné. 

„Tyto děti často nedosáhnou na kvalitní a adekvátní školní pomůcky, vinou čehož mohou zaostávat za ostatními dětmi, jsou terčem posměchu a časem jsou náchylnější k záškoláctví a dalším problémům,“ vysvětluje Armáda spásy. 

„Žijí z ruky do huby.“ Milion Čechů se potýká s chudobou, experti přidali varování

S posměšky se tak potkával i Honzík, který si navíc kvůli nedostatku financí nemohl dopřávat „luxusních aktivit“, jako jsou tábory apod. Děti jako Honza se tak potýkají mnohdy i s nudou a den nemají vyplněný zážitky, dobrodružstvím a vzpomínkami. „Symbolicky tak na Den dětí přicházíme s kampaní Nenechme je do toho spadnou!“ dodává Melišová, která touto kampaní i láká rodiče k tomu, aby případně vyhledali pomoc. 

Destina Čechů v chudobě

Ačkoliv se pomoc nabízí i dětem, které se potýkají například se zlomeným srdcem, nebo třeba s tím, že je nepřijali do kolektivu - peníze nepeníze - nutno se na finanční situaci Čechů trošku více podívat. 

Podle Českého statistického úřadu a šetření z loňského roku je stále téměř desetina Čechů na nebo pod hranicí chudoby, jak zjistily Blesk Zprávy. Podle výsledků šetření se sice podíl chudých Čechů zmenšil, pořád se ale bavíme o téměř jednom milionu lidí. „Podíl osob, které se ocitly pod příjmovou hranicí, se snížil z 10,1 % na 9,5 %,“ upozorňuje ČSÚ.

Lidí v ČR, kterým hrozí chudoba, je méně, než je evropský průměr. | Eurostat

Nutno dodat, že se bavíme o příjmech v roce 2019, tedy ještě před důsledky pandemie covidu-19. Před pandemií tak Češi hospodařili s průměrným čistým příjmem 17 479 korun. Podle ČSÚ tato data ukazují to, že jen velmi těžko vychází se svými příjmy 13 % domácností. V roce 2018 to bylo 14,3 %.

Armáda spásy pro Blesk Zprávy doplňuje další čísla. „V ČR je 2600 dětí bez domova. A v Azylových domech je dětí a mladistvých 2 185. A to jsou údaje z roku 2019,“ informuje. 

Mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jaroslava Sladká dodává, že chudobou jsou nejvíce ohroženy samoživitelky s dětmi a dále také rodiny se třemi a více dětmi. „Zároveň postupně roste zadluženost českých domácností, za čímž stojí zejména půjčky na bydlení, které představují až tři čtvrtiny dluhů domácností,“ dodává Sladká pro Blesk Zprávy. 

Dítě do 18 stojí i 1,6 milionu

Dítě pak rozhodně není levnou záležitostí, jak podotýká u příležitosti Dne dětí ekonom Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Náklady na výchovu a výživu dítěte (do 18 let věku) v současnosti dle kvalifikovaného odhadu činí zhruba 1,6 milionu korun,“ upozorňuje ekonom. „Více než polovina maminek, přesněji 55 procent, uvedla v šetření agentury STEM/MARK, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen si podle stejného průzkumu není schopna před narozením potomka tvořit finanční rezervy, protože jim nezbývají peníze,“ dodává.

Češi po roce v pandemii: Ženy se bojí víc a slova o ztracené generaci

Kovanda vyčíslil i náklady podle věku. Za dítě do 3 let zaplatíte měsíčně i 1200 Kč, za potraviny 1 100 Kč, za kosmetiku a drogerii přes 350 Kč a léky pak vyjdou i na 130 Kč.

Měsíční výdaje logicky stoupají s věkem. U školáka už musíte tahat i 2 700 Kč za jídlo, 600 Kč za kroužky, 350 Kč za vybavení do školy a za léky a drogerii i 400 Kč. U adolescenta pak musíme myslet na 4 500 Kč měsíčně jen za ubytování, dalších 5 tisíc za jídlo a oblečení. Podle Kovandy se u dospělejšího musí počítat i s náklady na kulturu, zábavu i dovolenou - tedy se dostaneme na další až tři tisíce. 

Vedle neziskových organizací nabízí pomoc s financemi, ale i s případným zabavením ratolestí i stát. Kromě mimořádné okamžité pomoci mohou rodiny zažádat o doplatek na bydlení, o příspěvek v hmotné nouzi a o přídavek na dítě. 

MPSV Blesk Zprávám doplňuje, že jednorázovou dávku MOP mohou vyplatit i pro náklady spojené se vzděláním nebo již zmíněnou zájmovou činností.  „Prostřednictvím této pomoci je možné hradit například náklady spojené se zajištěním základních životních potřeb, jako je strava, nájem, energie, ošacení, hygienické prostředky včetně respirátorů, telefon, ale také internet či hypotéku. Za období trvání pandemie bylo takto přiznáno již cca 47 tis. dávek,“ dodává resort ministryně Jany Maláčové (ČSSD). 

Ministerstvo navíc připomíná, že pokud projde Parlamentem novela o zvýšení přídavku na dítě, rozšíří se tím okruh rodin, které na něj dosáhnou a nově bude hranicí k dosažení až 3,4násobek životního minima. 

Na závěř pak MPSV zmiňuje, že i stát se snaží pomáhat rodinám s dětmi a dětem samotným. Chlubí se projektem, díky kterému se zhodnotí aktuální stav podpory pro tyto rodiny a dále projektem MPSV Krajská rodinná politika. „Z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám realizuje MPSV ve všech 14 krajích vč. Prahy projekty „Obědy do škol“, díky kterým se mohou ve školách a školkách najíst zdarma děti, jejichž rodiče si nemohou dovolit stravné hradit,“ vypočítává dále Sladká.