Co projekt, to průšvih: Vládě se digitalizace nedaří, nefunkční weby jsou špička ledovce

Jisté zklamání zažili v sobotu ráno lidé, kteří se snažili na stránkách provozovaných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) splnit svou povinnost a sečíst se v rámci probíhajícího sčítání lidu. Do webového formuláře se buď vůbec nedostali, nebo se neodeslal poté, co strávili skoro hodinu vyplňováním všech povinných kolonek. Systém byl přetížený, a tak jej ČSÚ raději na několik hodin vypnul. Přitom úřad ještě dva dny před spuštěním celé akce ujišťoval, že web je na nápor připravený.

Sčítání lidu 2021 nefungovalo. Babiš sepsul šéfa ČSÚ, Kalousek tasil „zbabělého skunka“

Realita se ovšem ukázala jiná, stejně jako tomu bylo u spuštění registrace na očkování. U ní Babiš vehementně tvrdil, že k žádnému kolapsu nedošlo, jenže registrace první den opravdu fungovala problematicky, stránky se nenačítaly, potvrzování kódy lidem nechodily. Opět za vším stál velký nápor lidí, navíc tvůrci zapomněli mobilním operátorům sdělit, že kvůli spuštění nastane zvýšená potřeba odesílání SMS.

A co hůř, už očkování bylo lehké déja vu situace, která nastala u spuštění systému na prodej elektronických dálničních známek. Web bezprostředně po svém startu rovněž nefungoval a rovněž to bylo spojené s velkým návalem lidí, kvůli kterému se projevila technická chyba u jeho provozovatele.

Kritika i od NKÚ

Všechny tyto tři kiksy od sebe dělí jen pár týdnů, došlo k nim letos, ačkoliv máme teprve březen. Existuje u nich hodně paralel, všem popsaným problémům by bylo možné předejít, kdyby systémy někdo pořádně otestoval. Slovo pořádně je důležité, ony testovány byly, ale ne v takovém rozsahu a šíři, jak by vyžadovaly. Například počáteční nával zájemců lze relativně jednoduše vyřešit pomocí dynamických cloudových technologií, ale musí se s tím počítat předem.

V Česku jsou každopádně potíže časté. Ne zcela hladký průběh měly i první měsíce fungování e-neschopenek, vyskytly se problémy s certifikáty či pomalou odezvou systému. Také loňské rozšíření e-receptů z počátku drhlo. Nemluvě o předražené zakázce na zmíněné dálniční známky, kvůli které nakonec musel skončit exministr dopravy Vladimír Kremlík(za ANO), případně čerstvé informaci, v Česku jsou v kritickém stavu základní registry, které slouží k výměně dat mezi úřady.

Nervy, dlouhé čekání a termín žádný: Registrace seniorů na očkování proti koronaviru drhla

Je tu také situace kolem Portálu občana, hlavního střediska všech digitálních služeb státu. Byl spuštěn v červnu 2018 a sliboval velké věci, reálně toho ale až do konce roku 2019 příliš mnoho nenabízel, a tak jej ani příliš mnoho Čechů nevyužívalo. Jeho rozvoj a propagace byly tak pomalé, že to kritizoval i Nejvyšší kontrol úřad (NKÚ).

„Bohužel se ukázalo, že i přes to, že má ČR vybudovanou infrastrukturu eGovernmentu a investovala do ní nemalé prostředky, služby pro občany se nezlepšily. Například letošní situace kolem koronavirové krize přitom ukázala, jak důležité je, aby státní správa byla schopna poskytovat služby občanům na dálku,“ uvedl loni předseda NKÚ Miloslav Kala.

Snaha o Digitální Česko

Když dáme dohromady předražené IT zakázky, časté problémy se spouštěním systémů a velmi pozvolné převádění státní správy do online režimu, digitalizační snahy Babišovy vlády z toho nevycházejí dobře. Přitom právě digitalizace je jedním ze styčných bodů programového prohlášení současného kabinetu.

„Současný stav eGovernmentu v České republice není uspokojivý. Přes optimistický start a nadějné pilotní fáze projekt ustrnul a dále se příliš nerozvíjel a nepřinesl obyvatelům země očekávané nové možnosti komunikace s úřady a služby v odpovídající míře (…) Chceme nastartovat a začít dodávat služby pro občany a firmy efektivně, s jasnou vizí i pro další volební období,“ uvádí vláda v dokumentu.

Zjednodušení pro Čechy: Na úřad přes banku a z domova. Jak funguje „digitální občanka“?

Strategii, jak situaci zlepšit, nazvala Digitální Česko. „V rámci projektu připravíme a zajistíme nezaměnitelnou koordinační roli státu a státních orgánů. Cílem je zlepšení efektivity státní správy, zjednodušení a zpřehlednění využívání digitálních technologií pro komunikaci se státními orgány, zvýšení uživatelské dostupnosti služeb pro všechny občany a v důsledku realizace projektu tak i úspora vynakládaných veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy,“ sliboval v roce 2018 kabinet.

Nyní se píše jaro 2021 a Babišově vládě se blíží konec funkčního období. I vzhledem k letošním problematickým startům IT systémů se tak nabízí otázka, jak se plán Digitální Česko podařilo naplnit. Odpověď? Skoro nijak. 

Postup vázne na všech frontách

Už v únoru na to upozornila organizace Rekonstrukce státu, v rámci které se na digitalizaci zaměřila advokátní kancelář Frank Bold společně s projektem Hlídač státu. Jejich analýza nazvaná Zpráva o plnění vládních slibů v oblasti digitalizace uvádí, že Babišova vláda uspokojivě nesplnila žádný ze 17 vytyčených bodů. Ani samotná strategie Digitální Česko není podle autorů příliš jasně sestavena, pořádný kurz rozvoje stanovil až zákon o právu na digitální služby, který však inicioval soukromý sektor a poslanci.

Analýza uvádí, že vládě se nepodařilo stanovit jednu centrální autoritu, která bude digitalizaci koordinovat a která by byla samostatně financovaná, takže vše probíhá na jednotlivých ministerstvech bez větší spolupráce, drobný dohled vykonává jen ministerstvo vnitra. Služby, se kterými se přichází, nejsou uživatelsky přívětivé, ani se nijak dramaticky nezvýšila nabídka úředních úkonů, které lze vykonat přes internet.

Konec front na úřadech: Stát bude s Čechy komunikovat online, schválili poslanci

Nedošlo ke sjednocení digitálních identit, stále neexistuje pouze jedna, jak požadovala vláda, navíc přístup ke spoustě služeb je na Portálu občana závislých na vlastnictví datové schránky. Zároveň není k dispozici sdílené centralizované řešení (eGovernment Cloud dosud nefunguje) ani nenastala změna u IT zakázek, které chtěla vláda zmenšit. V neposlední řadě vláda nezveřejňuje tzv. otevřená data ve formě, v jaké slíbila, a stále nelze ve všech státních institucích v Česku platit kartou.

Digitalizace státní správy tedy neprobíhá podle analýzy nijak zvlášť úspěšně. „Dostupných služeb je málo a veřejnost je o nich špatně informována. I proto je využívá jen minimálně. Katalog služeb, který měla za úkol do konce ledna připravit vláda, navíc nepřináší moc dobré vyhlídky. Ministerstva vyhodnotila většinu svých služeb jako nezdigitalizovatelné a jen minimum jich má být dostupných na zamýšleném centrálním webu státu, Portálu občana,” podotýká Ervín Hausvater, analytik Frank Bold a Rekonstrukce státu.

Bude líp? A jak na to?

Stejně jako u úspěšnosti v plnění slibů se nabízí otázka, co s tím. Částečně by stačilo, kdyby vláda opravdu plnila to, co slíbila, a zavedla slíbenou centrální autoritu, která bude digitalizaci vést. Rekonstrukce státu také doporučuje, aby tato autorita byla obklopena co největším počtem odborníků, i externích, kteří by pomáhali také ministerstvům.

Státní instituce by u svých projektů měly opustit strohou úřednickou mluvu, a vše by mělo být vytvořeno co nejvíce uživatelsky přívětivě. Základem je i pravidelné zveřejňování otevřených dat, komunikace postupu digitalizace směrem k veřejnosti a zřízení jednoho informačního webu a mobilní aplikace notifikacemi.

Vše se ale odvíjí od dostatečného financování. Digitalizace musí být priorita, a proto se do ní musí adekvátně investovat. Vláda nakonec pro období 2020-2021 schválila 2,47 miliardy korun a v průběhu letoška plánuje výrazné rozšíření Portálu občana, který by konečně měl dostat i mobilní aplikaci. Ministerstvo vnitra také slíbilo na rok 2021 zjednodušení komunikace služeb eGovernmentu, které chce masivněji propagovat. V plánu je rovněž rozvoj vysokorychlostního internetu a sítí 5G.