Malárie v Belgii, západonilská horečka v Řecku: Exotické infekce zabíjí v Evropě

10. října 2020 regionální úřad veřejného zdraví v Belgii nahlásil dva fatální případy malárie v obci Kampenhout u mezinárodního letiště Brussel Zaventem a u letiště Melsbroek. Jednalo se údajně o manželský pár. Oba případy měly epidemiologickou souvislost a nebylo u nich potvrzeno, že by v nedávné době cestovaly do zahraničí. Jednalo se tedy o lokální přenos.

Agentura pro péči a zdraví zahájila ve spolupráci s vlámskou vládou velké vyšetřování. „Jediným přijatelným vysvětlením je, že exotický komár malárie byl do naší země přivezen přes letiště Zaventem nebo Melsbroek,“ uvedl mluvčí agentury.

Pneumokok v Česku loni zabíjel i miminka. „Očkujte se,“ burcují lékaři a zmínili i chřipku

Pár údajně bydlel nedaleko zmíněných letišť a podle mluvčího by teoreticky mohl hmyz takovou vzdálenost uletět. Údajně je ale nepravděpodobné, že by se nakazili ještě další lidé.

Malárie je jedno z nejzávažnějších infekčních onemocnění, které si ročně vyžádá přes půl milionu lidských životů. Malárie se vyskytuje především v tropické a subtropické Africe, dále Střední a Jižní Americe, některých částech Asie a Tichomoří. V srpnu 2020 byly hlášeny tři případy letištní malárie v Paříži ve Francii.

Neléčená malárie končí smrtí

„Tyto případy malárie jsou považovány za sporadické a pravděpodobně jsou výsledkem přenosu jednoho nebo více infikovaných komárů transportovaných letadlem ze země s endemickým výskytem malárie,“ uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ).

Mezi příznaky malárie, jež se objeví většinou po 10-15 dnech od nákazy, patří horečka, zimnice, bolest kloubů a pocení. Malárie může také zapříčinit chudokrevnost a způsobit žloutenku díky ztrátě červených krvinek. Dále se může objevit také mravenčení v pokožce. Pokud není tropická malárie včas léčena, může postižený upadnout do kómatu a často dochází k úmrtí. Obzvláště rizikový je průběh nemoci u dětí.

Západonilská horečka v Evropě zabíjela

Původně africká virová nákaza se již běžně objevuje v Evropě a zejména v dovolenkových rájích.

„Infekce virem západonilské horečky může probíhat jako nákaza podobná jiným virózám se zvýšenou tělesnou teplotou, bolestí hlavy, končetin, vyrážkou a zvětšením mízních uzlin, ale i bez příznaků. U starších nebo imunitně oslabených osob může způsobit nebezpečný zánět mozku vedoucí k úmrtí postižené osoby. Těžší průběh nákazy se vyznačuje svalovou slabostí, objevit se mohou křeče, zmatenost, poruchy chování a ztráta vědomí. Inkubační doba se pohybuje v intervalu 3 až 14 dní,“  říká k této chorobě epidemiolog Rastislav Maďar.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Od začátku přenosové sezóny 2020 do 15. října 2020 hlásily členské státy EU 299 humánních případů onemocnění a 34 úmrtí. Nejvíce se případy objevovaly v Řecku (137, vč. 20 úmrtí), Španělsku (75, vč. 7 úmrtí), Itálii (65, vč. 5 úmrtí), Německu (12), Rumunsku  (6, vč. 1 úmrtí), Maďarsku (3) a Bulharsku (1). V Bulharsku a v Německu se navíc západonilská horečka objevila poprvé.

Proti viru západonilské horečky neexistuje účinný lék a není k dispozici ani registrovaná vakcína. Prevence spočívá v používání repelentů a moskytiéry na noc.

Největší ohnisko horečky dengue za poslední desetiletí

Francouzské autority hlásí narůstající počet případů onemocnění horečkou dengue na ostrovech Guadaloupe, Svatý Martin, Svatý Bartoloměj a Martinik. Počet případů hlášených na Martiniku navíc představuje největší ohnisko zjištěné na ostrově za poslední desetiletí.

K 24. říjnu bylo od posledního hlášení na začátku října na Guadaloupe nahlášeno 2190 případů horečky dengue, včetně jednoho úmrtí. Svatý Martin hlásil 100 případů, Svatý Bartoloměj 93 případů a Martinik dokonce 4180 suspektních případů včetně tří úmrtí.

Tropičtí komáři přenášející horečku dengue míří do Evropy, varuje studie. Místy už tu jsou

Horečka dengue je akutní infekční onemocnění způsobující epidemie. Patří mezi nejčastější horečnaté tropické nemoci. Jedná se o onemocnění rozšířené v tropické a subtropické Asii a Africe, v Austrálii, ve Střední a Jižní Americe a na některých ostrovech v Tichém oceánu a Karibiku. Velmi často se vyskytuje v průběhu období dešťů a na začátku suché sezóny, kdy se ve stojaté vodě rozmnožuje komár - přenašeč.

Inkubační doba onemocnění je 5-7 dní. Projevuje se vysokou horečkou a silnými bolestmi celého těla, kloubů, svalů a hlavy. Dalším projevem mohou být zvětšující se uzliny a spalničkám podobná vyrážka. V těžkých případech může horečka pokračovat až do krvácivého, šokového stavu vedoucího k selhání organismu a smrti. Úmrtnost je ale poměrně nízká: uvádí se 4 úmrtí na 10 000 případů.

Proti onemocnění neexistuje na českém trhu žádná účinná vakcína. Důrazně se doporučuje použití repelentů a dalších ochranných prostředků proti komářím štípancům. Vhodné je používat také moskytiéry a vybavit se vhodným oblečením.