„Sendvičová generace“ děsí experty. Pětinu Čechů svírají povinnosti, dočkají se pomoci?

Autor: Nikola Forejtová - 
7. července 2020
05:20

Dva miliony seniorů a k nim dva miliony pečujících - taková je nynější bilance, která děsí experty. Pečující jsou totiž z 80 procent z řad rodinných příslušníků a spadají tak do tzv. sendvičové generace. Tedy mezi lidi, kteří pendlují mezi dětmi, prací a svými starými rodiči - popřípadě postiženým členem rodiny. Tito lidé jsou na to většinou sami a kvůli svému namáhavému režimu se stávají izolovanými od společnosti. Pomoci by jim mohla rozvinutější sociální péče. Na tom už pracuje projekt institutu Diakonie Pečuj doma, který od července slibuje sedm nových poradců pro pečovatele. Pomáhat můžou jak s tím, jak si zažádat o příspěvek, tak i s tím, jak vše psychicky zvládnout. 

Vypravit děti do školy, rychle do práce, rychle na nákup, pak za nemohoucími rodiči a zpátky domů. Vidíte se v tomto modelu? Tak nejspíše patříte k takzvané sendvičové generaci. „Neformální pečující jsou často neviditelní. Začínají pečovat pozvolna třeba dvě hodiny týdně. Pak doba narůstá, až pečují třeba 20 hodin týdně,“ vysvětluje úděl těchto lidí socioložka Olga Starostová z Institutu důstojného stárnutí Diakonie. 

Nejčastěji se pak jedná o ženy ve věku 35-60 let. Většinou jde o ekonomicky aktivní lidi, kteří musí najednou skloubit rodinný život a právě i mezigenerační péči - případně péči o handicapovaného člena domácnosti, případně o člověka po těžké nehodě. Stejně to má i Alena, jejíž příběh představil Institut Diakonie.

Alena žije s manželem a dvěma dětmi. Zároveň ale musí dojíždět ke svým rodičům. „Často jí volají i do práce a kolikrát je i nezbytné, aby za nimi v pracovní době jela (...) Má to vliv i na její sebevědomí. Nemůže si práci naplánovat a bojí se, že o ni přijde,“ vypočítává Starostová. 

„Péče nemá v Česku prestiž, lidé se za to stydí“

Nemusí se pak nutně jednat o ekonomicky aktivní lidi. Příkladem je i Klára, která už je tři roky v důchodu a stará se o svou maminku. „Musí být neustále k dispozici. Její maminka navíc trpí demencí a mívá agresivní stavy,“ pokračuje Starostová. 

Uvedené příklady jsou pak jen kapkou v moři. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se počet neformálně pečujících pohybuje v rozmezí od 300 do 500 tisíc lidí. Lze ale podle expertů předpokládat, že reálný počet „sendvičových otroků“ je mnohem vyšší.

Průzkum Fondu dalšího vzdělávání s agenturou PPM Factum uvádí, že o své blízké pečuje až pětina dospělých - tedy až dva miliony. Zhruba 400 tisíc z nich tomu věnuje v průměru 37 hodin týdně a je jim přes 60 let - jako je to u příkladu Kláry. Stejně jako Alena je pak na tom podle průzkumu 600 tisíc lidí, ti pak věnují péči asi 16 hodin týdně. 

Důvodem, proč jsou od sebe čísla natolik odlišná, je to, že se lidé za svou úlohu pečujících podle přítomných expertů stydí. „Myslím si, že je to dané tím, že pečování nemá u nás žádnou prestiž. Není to oceňované a člověk o tom tak nemluví,“ vysvětluje Blesk Zprávám Lucie Michalová, která je vedoucí nového projektu Pečuj doma, jenž by měl podobným rodinám značně ulevit. 

Expertka: Jsou na to sami, naprosto izolovaní

Podle expertů je první věcí, na co se musí neformální pečovatel připravit, to, že se stane naprosto izolovaným od okolního světa. „Jsou na to najednou sami. Dostanete se do izolace, protože se ve vašem životě děje něco silného...a nikdo vám nerozumí,“ uvádí Michalová pro Blesk Zprávy. 

„Máte své zážitky omezené na epizody spojené s péčí,“ doplňuje ji Starostová. Kromě toho, že se musí tito pečovatelé najednou přepnout na úplně jiný režim a styl života, tak mají také problémy se samotnou péčí. 

„Pořádáme kurzy a největší zájem je o fyzioterapeutistický a pečovatelský kurz. Pokud totiž není pečovatelská péče vedena profesionálně, tak můžete pečovanému, ale i sobě samotnému přinést problémy. Často se objevují kupříkladu problémy se zády...no a může se stát, že se pečovatel sám stane klientem sociální služby,“ pokračuje Michalová. 

Výrazným problémem je pak samozřejmě chudoba. Řada pečujících už buď aktivně nepracuje, nebo kvůli péči o práci přijde. „Vyřízení příspěvků na péči pak trvá strašně dlouho. Máme tu i případ, kdy náš klient získal peníze až 9 měsíců poté, co jeho příbuzný zemřel,“ zmiňuje Starostová. Důvodem je podle ní nedokonalý a složitý systém poskytování dávek. Nejdříve totiž musí opečovávaný požádat, následně chodí kontrola, ta pošle své vyjádření posudkovému lékaři a ten zpátky na úřad - to může trvat i několik měsíců. Nehledě na to, že se kolikrát žádost musí přezkoumat. 

Blesk Zprávy oslovily Úřad práce, ten pak uvádí jiná data. „Správní řízení vedené ÚP trvalo v loňském roce průměrně 42 dní (včetně naplánování a provedení sociálního šetření) a posuzování zdravotního stavu na OSSZ 48 dní. Průměrné lhůty tak byly v souladu se zákonem stanovenými lhůtami,“ odpovídá s tím, že ale již zahájili proces, který by měl lhůtu zkrátit. 

Výše příspěvku se pak odvíjí od stupně závislosti pečovaného. Kupříkladu lehká závislost „vynese“ 880 korun a ta nejtěžší i s využíváním pobytových sociálních služeb je pak vyčíslena až na 19 tisíc korun, jak dále uvádí Úřád práce. 

Nákres ukazující problém sendvičové generace. Střední generace se musí starat jak o své děti, tak o svoje rodiče. Často se stává, že přibude ještě starost o nemocného partnera nebo sourozenceNákres ukazující problém sendvičové generace. Střední generace se musí starat jak o své děti, tak o svoje rodiče. Často se stává, že přibude ještě starost o nemocného partnera nebo sourozence | Profimedia

Stoupající nárůst neformálně pečujících pak spouští u expertů pořádný alarm. Česká populace navíc stárne. Každý rok přibývá v České republice 50 tisíc seniorů. K zajištění každodenní péče bude v dohledné době potřeba desítky tisíc nových pečujících a nejčastěji pak právě manželé, partneři, děti a vnoučata.

Podle nejnovějších statistik je nyní v ČR 2,09 milionu obyvatel starších 65 let - tedy téměř 20 procent populace. Za 15 let to pak bude podle odhadů každý čtvrtý. Nehledě na to, že se lidé dožívají vyššího věku.

Od července přibudou poradci 

Nyní tak plánují napříč obory s péčí o seniory něco dělat. Kromě toho, že se plánují různé přestavby ve městech, aby mohli být senioři co nejdéle samostatní a mohli zůstávat v domácím prostředí - stavby malých a dostupných bytů, bezbariérový přístup apod., tak se i rozjíždí projekt Pečuj doma, který stávajícím a budoucím pečujícím alespoň trošku ulehčí tuto nelehkou práci.

„Pomáháme už sedm let.  Dodnes se nám podařilo vzdělat přes 6 tisíc pečujících ve 470 kurzech a uspořádat 500 podpůrných skupin,“ vypočítává Ivo Mareš z organizace Diakonie. Diakonie přibrala do svého týmu sedm poradců pro pečující, kteří jsou na linkách k dispozici od července. 

Informace o podpoře je možné najít na webu Pečuj doma, kde je nyní nová mapa služeb. Lidé mohou vyhledat podle místa poradenství, podporu, zapůjčení pomůcek či různá zařízení. K dispozici je bezplatná linka 800 915 915. Registr poskytovatelů sociálních služeb je pak na webu ministerstva práce.

 

eblanche ( 7. července 2020 07:50 )

ano, přesně tak se cítím já. Léta pečuji o nemocného syna a pomoc žádná. Rodina dala ruce pryč. Sedíme zavřeni sami v bytě. Zavolám tam, doufám, že se opět nedozvím, že pro mne to není vhodné

frantacizek ( 7. července 2020 07:45 )

hezký článek, o tomhle by se mělo psát více

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud