Brutální masakr si Zemanova obec připomene soutěží ve střelbě. Nevhodné, reagují lidé
Koronavirové restrikce se uvolňují, v Česku se již mohou shromažďovat lidé a řada obcí toho začíná využívat k pořádání veřejných akcí. I jihočeský Boršov nad Vltavou. O víkendu se chystá připomenout tragickou událost ze 17. století, kdy místní obyvatele brutálně zmasakrovali uherští žoldáci. Místo tiché piety ale chce uspořádat soutěž ve střelbě vzduchovkou, které se mohou účastnit i děti. To mnoho lidí překvapilo.
Akce nazvaná Boršovský masakr se bude konat 20. června a soutěž ve střelbě ze vzduchovky je hlavním tahákem celého dne. Každý účastník musí zaplatit drobné startovné, a pak dostane možnost ukázat svůj um. Děti budou střílet pouze na terč, dospělé čekají tři kola, ze kterých se vybere ten nejlepší.
Účastníci dostanou na památku pamětní medaili a budou zahrnuti do slosování o letenky na balónový vyhlídkový let. A ještě před tím se můžou podívat na závod v paddleboardech, který se koná před samotnou střelbou. To vše stojí na plakátu, pod kterým je podepsán starosta obce Jan Zeman (STAN).
Jinými slovy obecní idylka. Tato idylka se ale koná k připomenutí velmi temné historické události, při které zemřelo několik desítek lidí, a tato skutečnost řadu lidí na sociálních sítích nemile překvapila. Podle nich není vhodné připomínat si doslovný masakr nevinných obětí zrovna střelbou.
„Ti lidé nemají soudnost,“ reagovala jedna z uživatelek na twitteru. Další se hned přidala. „Co to proboha je,“ pokládala otázku. Jiný muž odvětil, že lidé z okolí Českých Budějovic mají smysl pro „drsný černý humor“, a tak ho to vlastně ani nepřekvapuje.
Našla se ale i slova podpory. „Je to 400 let staré, žádné čerstvé trauma a pořádají to místní. Takže takhle postaveno mi to přijde korektní,“ míní jedna z diskutujících „Starosta je otec mé spolužačky z gymplu. Je to člověk znalý historie a její nadšený propagátor. Tohle na něj podle mě sedí. Nic špatného na tom nevidím,“ napsal další muž.
Temná stránka 30leté války
K tragédii došlo v Boršově nad Vltavou v roce 1620. Tehdy regionem procházel oddíl uherských žoldáků pod velením Nikolause z Eckersteinu a na obci téměř nenechal kámen na kameni. Vojáci několik desítek vesničanů pobili (uvádí se až 50), a dokonce místního faráře rozsekali přímo před oltářem. Kostel pak vyplenili a celou vesnici zapálili.
Konflikt byl součástí třicetileté války, ve které proti sobě bojovali katolíci a evangelíci. S odstupem času o něm informoval historik Pavel Skála ze Zhoře, jenž emigroval do Saska. Boršovští obyvatelé si masakr připomínají každoročně.
