Strašák západonilské horečky. Kdo se vrátí z dovolenkového ráje, neměl by darovat krev
Možností vycestovat za hranice aktuálně není mnoho, vše ale nasvědčuje tomu, že koncem června se přece jen alespoň částečně rozjede dovolenková sezona. Češi budou moci vyrazit za vytouženým mořem a sluncem. Po návratu by ale měli počítat s tím, že měsíc nebudou moci darovat krev. Důvodem je loňské šíření západonilské horečky v několika státech. Omezení platí pro Řecko, Itálii, Kypr či Bulharsko.
Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se virem západonilské horečky loni v Evropě nakazilo téměř 500 osob, z toho v Evropské unii 410 osob. Množství je dostatečně vysoké, aby zaujalo epidemiology.
Západonilskou horečku přenáší především infikovaní komáři, její přenos je ale možný i skrze krev. Národní transfuzní komise proto od 1. května vydala doporučení, aby Češi, kteří se vrátí z rizikových zemí, byli na 28 dní vyřazení z dárcovství krve. Je to z preventivních důvodů, kdyby náhodou byli nakažení.
Doporučení platí do 1. 10. 2020 pro návraty z následujících zemí. Darovat krev by neměl nikdo, kdo v nich strávil minimálně jednu noc. Ve všech případech jde o státy, které měly loni podle dat ECDC vysoký počet případů západonilské horečky.
- Bulharsko (celá země)
- Itálie (provincie Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto, Friuli-Venezia Giulia, orientačně ve vnitrozemí provincie severně od Toskánska a San Marina)
- Kypr (celý ostrov)
- Maďarsko (celá země)
- Makedonie / Severní Makedonie (celá země)
- Rumunsko (celá země)
- Řecko (celá země)
- Srbsko (celá země)
- Turecko (celá země)
Vyřadit dárce, kteří se v nedávné době vrátili ze zmíněných oblastí, se již rozhodla například Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice Karviná-Ráj či Nemocnice Česká Lípa.
Může zabíjet, vakcína není
Západonilská horečka je onemocnění způsobované virem čeledi flaviviridae. U většiny jedinců nemá závažný průběh, projevuje se obvykle chřipkovými symptomy – bolestí hlavy, svalů a kloubů, únavou, malátností, nechutenstvím, pocením. Může se přidat i nevolnost a průjem.
Zhruba u jednoho procenta nemocných se vyskytne těžký průběh spojený s poškozením nervového systému – například zánětem mozkových blan nebo míchy. Někdy takové případy skončí smrtí. Nejohroženější jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou. Účinný lék ani vakcína zatím neexistují.
Západonilská horečka se naposledy v Česku objevila v roce 2018. Zemřela na ni seniorka v břeclavské nemocnici, která nikam necestovala, musela se tedy nakazit doma. Na Moravě se infikovaní komáři, přenašeči viru, ojediněle vyskytují. Odborníci v minulosti upozorňovali, že vzhledem k měnícímu se klimatu mohou případy přibývat.