Strašák západonilské horečky. Kdo se vrátí z dovolenkového ráje, neměl by darovat krev

Autor: Markéta Mikešová - 
28. května 2020
05:30

Možností vycestovat za hranice aktuálně není mnoho, vše ale nasvědčuje tomu, že koncem června se přece jen alespoň částečně rozjede dovolenková sezona. Češi budou moci vyrazit za vytouženým mořem a sluncem. Po návratu by ale měli počítat s tím, že měsíc nebudou moci darovat krev. Důvodem je loňské šíření západonilské horečky v několika státech. Omezení platí pro Řecko, Itálii, Kypr či Bulharsko.

Podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) se virem západonilské horečky loni v Evropě nakazilo téměř 500 osob, z toho v Evropské unii 410 osob. Množství je dostatečně vysoké, aby zaujalo epidemiology.

Západonilskou horečku přenáší především infikovaní komáři, její přenos je ale možný i skrze krev. Národní transfuzní komise proto od 1. května vydala doporučení, aby Češi, kteří se vrátí z rizikových zemí, byli na 28 dní vyřazení z dárcovství krve. Je to z preventivních důvodů, kdyby náhodou byli nakažení.

Doporučení platí do 1. 10. 2020 pro návraty z následujících zemí. Darovat krev by neměl nikdo, kdo v nich strávil minimálně jednu noc. Ve všech případech jde o státy, které měly loni podle dat ECDC vysoký počet případů západonilské horečky.

  • Bulharsko (celá země)
  • Itálie (provincie Emilia Romana, Piemont, Lombardie, Veneto, Friuli-Venezia Giulia, orientačně ve vnitrozemí provincie severně od Toskánska a San Marina)
  • Kypr (celý ostrov)
  • Maďarsko (celá země)
  • Makedonie / Severní Makedonie (celá země)
  • Rumunsko (celá země)
  • Řecko (celá země)
  • Srbsko (celá země)
  • Turecko (celá země)  

Vyřadit dárce, kteří se v nedávné době vrátili ze zmíněných oblastí, se již rozhodla například Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice Karviná-Ráj či Nemocnice Česká Lípa.

Může zabíjet, vakcína není

Západonilská horečka je onemocnění způsobované virem čeledi flaviviridae. U většiny jedinců nemá závažný průběh, projevuje se obvykle chřipkovými symptomy – bolestí hlavy, svalů a kloubů, únavou, malátností, nechutenstvím, pocením. Může se přidat i nevolnost a průjem.

Zhruba u jednoho procenta nemocných se vyskytne těžký průběh spojený s poškozením nervového systému – například zánětem mozkových blan nebo míchy. Někdy takové případy skončí smrtí. Nejohroženější jsou senioři a lidé s oslabenou imunitou. Účinný lék ani vakcína zatím neexistují.

Západonilská horečka se naposledy v Česku objevila v roce 2018. Zemřela na ni seniorka v břeclavské nemocnici, která nikam necestovala, musela se tedy nakazit doma. Na Moravě se infikovaní komáři, přenašeči viru, ojediněle vyskytují. Odborníci v minulosti upozorňovali, že vzhledem k měnícímu se klimatu mohou případy přibývat.

gurke ( 28. května 2020 08:58 )

Mění se obyvatelstvo evropy a mění se i různá nebezpečí. Jak jednoduché .

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud