Téměř 140 tisíc slepic zemře. Nebezpečnou ptačí chřipku na Pardubicku testy potvrdily

Na farmě ve Slepoticích firma chová zhruba 7000 krůt a asi 130 000 brojlerů. Podle starostky Jany Bořkové už obec připravuje podmínky pro veterináře, hasiče a vojáky, kteří budou zasahovat. „Dáme k dispozici celý kulturní dům, mělo by tu být vojsko a hasiči, už jsme tam zatopili. Je tam sál pro 350 lidí a ještě nějaké prostory nahoře v zasedací místnosti. Údajně by mělo přijet 30 až 50 lidí,“ řekla Bořková.

Ve Slepoticích má mnoho lidí domácí chovy drůbeže, jejichž vybití hrozí. „Jsou tady kachny, labutě na rybníku. Jeden pán, který tu ani nebydlí, má u chalupy 60 kachen pižmových. Pro lidi to bude těžké, pro ně je to srdeční záležitost,“ dodala Bořková. Pokud by se o vybití ptáků rozhodlo, šlo by o více než čtvrt milionu kusů.

Prošetří se zdroj nákazy

Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda váží ptáci jenom u potvrzeného ohniska ve Slepoticích 400 tun. Nové ohnisko je první letošní v komerčním chovu. Úplně první případ se vyskytl v lednu ve Štěpánově nad Svratkou na Žďársku v domácím chovu se 12 slepicemi a třemi kachnami. Veterináři v nakaženém chovu utratili drůbež, která sama neuhynula. Utratili také 12 slepic dvou sousedů zasaženého chovu. Ty ale podle následných testů nakažené nebyly, takže se Štěpánov vyhnul plošnému vybíjení drůbeže.

V Česku je znovu ptačí chřipka? V ohrožení jsou tisíce slepic a krůt na Pardubicku

Areál firmy ve Slepoticích je uzavřený. „U vjezdu bude instalována dezinfekční smyčka tak, abychom zabránili rozšíření choroby mimo areál,“ dodal ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Veterináři prošetří, jakým způsobem se viry do chovu dostaly, mohlo jít například o kontaminaci podestýlky nebo je tam mohl zanést personál.

Musí být vymezeno ochranné pásmo

Mezi standardní opatření při ptačí chřipce patří vymezení tříkilometrového ochranného pásma kolem ohniska a pásma dozoru o poloměru deseti kilometrů, v nich bývají vyhlášena mimořádná veterinární opatření.

Při výskytu ptačí chřipky v roce 2007 přišli velkochovatelé na Orlickoústecku o více než 171 000 kusů drůbeže, dalších přibližně 1900 kusů tehdy veterináři vybili v malochovech v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň. Stát tehdy vyplatil jako náhradu 50 milionů korun. Virus se pak objevil v Pardubickém kraji opět v roce 2017. Jedno ohnisko bylo na Orlickoústecku v Koldíně a druhé u Nasavrk na Chrudimsku. Veterináři tehdy museli vybít jen několik desítek kusů drůbeže z malochovů.

Volně žijící ptáky zatím virus nezasáhl

Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem, který kontaminuje vodu nebo krmivo chovaných ptáků. Subtyp H5N8 je nebezpečný pro ptáky, pro lidi nikoliv.

Smrtelná ptačí chřipka se vrátila do Česka. Veterináři nakažené ptáky utratí

Choroba je rozšířena v mnoha evropských státech, odkud také nejspíš byla do ČR zavlečena. Podle údajů z minulého týdne se od začátku letošního roku objevilo 33 evropských ohnisek, dvě třetiny z nich v Polsku, ale nemoc se vyskytuje i u dalších sousedů, jako je Slovensko nebo Německo. Semerád v pondělí uvedl, že proti situaci před třemi lety je nezvyklé, že se neobjevují větší populace mrtvých volně žijících ptáků, například labutí. Chřipka H5N8 u volně žijících ptáků byla letos zatím zjištěna ve dvou případech – v Německu a v Polsku.

Už po prvním letošním výskytu choroby omezilo dovoz drůbeže nebo vajec či drůbežích výrobků osm států, sdělil v pondělí za SVS Petr Majer. Kromě vzdálenějších, jako jsou Maledivy nebo Hongkong, také například Ruská federace nebo Ukrajina. Dlouhodobě pak kvůli nemoci nepřijímají tyto produkty Japonsko a Čína.

Pokud by nyní musel být vybit celý čtvrtmilion ptáků, šlo by zhruba o 0,2 procenta hrabavé drůbeže, která se v ČR ročně na jatkách zabije. Například předloni šlo podle veterinárních statistik o skoro 115,5 milionu kusů drůbeže.