9°C
Emičku (†4) zabila zastávka, kterou vyvrátil vichr. Expert poradil, kam si nestoupat
Tragédie ve slovenské Myjavě, kde větrem vyvrácená autobusová zastávka zabila jedno dítě a druhé vážně zranila, otevřela vážnou otázku: Jak jsou na tom s bezpečností zastávky v Česku? Blesk Zprávy se zeptaly několika expertů a nebylo to veselé povídání. Pokud se před větrem ukrýváte pod přístřeškem, který pamatuje vaši babičku, neděláte dobře. Případ z Myjavy se totiž kdykoliv může stát i u nás.
Co se stalo na Slovensku? V Myjavě minulý týden silný vítr převrátil starou autobusovou zastávku v okamžiku, kdy kolem procházela pětičlenná rodina – rodiče a tři děti. Čtyřletá Emička zemřela na místě v náruči rodičů, její dvouletý bratříček utrpěl vážná poranění.
Matka se z tragédie psychicky zhroutila. Případ vyšetřuje policie, ale podle předběžných informací převrácení zastávky způsobil silný poryv větru v souvislosti se špatným ukotvením stavby. Hlavní slovo v ní bude mít soudní znalec-stavbař.
Blesk Zprávy se zeptaly českých odborníků z firmy mmcité+, která roky autobusové zastávky vyrábí, jak situaci vidí oni. „Z povahy stavu po nehodě je patrné, že zastávkový přístřešek se převrátil jako celistvý dozadu. Lze tedy usuzovat, že zastávka buď nebyla dostatečně ukotvena k základu, nebo nebyla ukotvena vůbec,“ řekl šéf projekce a konstrukce Radek Křupka.
Nejhorší zastávky v Česku
Mohlo by se něco takového opakovat i v Česku? Nejvíc zastávek na svých cestách potkal fotograf Jan Vrabec, který se na jejich fotografování specializuje: „Praha je na tom dobře, ty horší zastávky najdete spíš na venkově. Ale nedá se říct, že by nějaký kraj na tom byl hůř, nebo lépe, vždycky záleží spíš na obci.“
Fotografie Jana Vrabce z projektu Autobusové zastávky najdete v galerii článku. Vybrali jsme ty nejstrašidelnější a dali je k pousouzení odborníkům z mmcité+. Reakce nepřekvapila. „Hrozný, pod tohle by si rozumný člověk nestoupl,“ zhrosil se Petr Motáň, který zastávky staví už 30 let.
Expert zároveň upozornil, že problém nemusí představovat celá zastávka, jen třeba její část. Poukázal například na vlnité plechy, které se s oblibou používaly jako materiál na střechy. „Nemusíte stát ani pod přístřeškem, ale když kus odlétne, tak vás může zranit. Při silném větru je lepší stát od takové zastávky radši dál,“ uvedl. Ostatně i rodina, na kterou se na Slovensku zastávka zřítila, jenom procházela okolo.
Kdo nese odpovědnost?
Pokud dojde k tragédii, jako byla ta v Myjavě, kdo za ni ponese odpovědnost? Ve stavebnictví za dílo vždy ručí tři strany:
- Projektant (tedy i statik)
- Zhotovitel stavby
- Investor (následně správce, uživatel)
Teprve vyšetřování ukáže, kdo svoje povinnosti zanedbal - byl při na začátku chybný výpočet, nestavělo se podle plánů, nebo se provozovatel o stavbu špatně staral?
To se týká především nových zastávek. Ty staré se často stavěly svépomocí v rámci akcí „Z“, bez plánů a z toho, co bylo zrovna po ruce. Provozovatelem je v drtivé případů obec, a tak by černého Petra v případě nehody držela v ruce ona.
Ostatně, existuje zde už 11 let staré rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu úrazu na namrzlém nástupišti autobusové zastávky. Podle něj je takové zařízení občanským vybavením obce a ta se o ně musí starat. Žena se zlomenou nohou tenkrát vysoudila 71 tisíc korn.
„V případě extrémního počasí, jsou obce povinny například shrnovat sníh ze střechy a v případě silného větu by měly dát na přístřešek výstrahu, že je mimo provoz,“ popsal Motáň, jak by péče měla opravdu vypadat.
Jak se to dělá v současnosti
Na všechno jsou dnes normy, vlastně je jich celý systém jako na každou jinou stavbu. Blesk Zprávy zajímalo, jak počítají s přírodními živly: „Zejména se zohledňuje zatížení sněhem a větrem a to se vypočítává podle speciální mapy. Odvíjí se od lokality stavby, jejího okolí, terénu atd. Každá konstrukce by měla být zhotovena po provedení statického výpočtu.“ Jinak řečeno - tam, kde fouká a sněží, musejí být zastávky pevnější.
Aby se nestalo to samé jako v Myjavě, musejí být lehké stavby pořadně upevněné. „Nejčastější způsob je kotvení pomocí dodatečně vrtaných, lepených chemických kotev do betonového základu,“ vysvělil Křupka. A okomentoval i různé nástavby na zastávkách: „To je možné pouze po konzultaci a odsouhlasení odbornou osobou, případně projektantem či zhotovitelem díla“.
Bezpečná zastávka U hřbitova
Moderní zastávky jsou bezpečné všechny - tedy pokud se o ně provozovatel dobře stará. Nejbezpečnější ale mají asi v Bystřici pod Hostýnem a jmenuje se U hřbitova.
„Statiku jsme řešili dle normy pro rodinné domy, takže je dimenzovaná na extrémní souhru povětrnostních vlivů, ale to není od věci,“ řekl nám spoluator projektu architekt Tomáš Jalůvka (projekt vznikl na základě diplomové práce Lenky Bulisové Jalůvkové, pozn. red.).
Zastávka má půdorys písmene L. I to má své bezpečnostní důvody - lepší prostorovou tuhost a řidič autobusu má větší přehled. „Mohlo by tam být třeba sklo, ale to ve veřejném prostoru dlouho nevydrží,“ řekl architekt ze studia ValArch. Ze zastávky se můžete vypravit na výlet na svatý Hostýn.
Témata:
Související
je to hrozné neštěstí