Králík krvácející z očí. Pokusy na zvířatech kvůli kosmetice jsou problém i po zákazu

Při pohledu na situaci v Evropě to může vypadat, že jsme se posunuli do moderní doby a žádná zvířata již kvůli rtěnkám a pleťovým krémům nezažívají bolest. Realita je ale taková, že testování kosmetiky na králících, myších a dalších živých tvorech stále probíhá v 80 procentech zemí světa.

Nastávají proto otázky, zda má evropský zákaz smysl, když jedna firma na jednom kontinentu testování na zvířatech neprovádí a na druhém kontinentu musí. Je možné označit ji za „cruelty free“, tedy za společnost, která se nepodílí na utrpení, nebo ne?

Banány jsou nemocné a možná brzy zmizí z regálů. Řetězce mají pro zákazníky vzkaz

Odpověď zní čím dál častěji následovně – musí vzniknout celosvětový zákaz, jinak testování kosmetiky na zvířatech nikdy nezanikne, protože lokálně si to země samy neprosadí. Tento názor panuje například u Organizace Cruelty Free International, která loni na podzim zaslala OSN petici, která žádá vznik mezinárodní úmluvy zakazující veškeré kosmetické pokusy na zvířatech. Podepsalo ji 8 milionů lidí.

Podobně Evropská unie v květnu loňského roku schválila rezoluci, která o vzniku podobného dokumentu mluví. Členské státy se ho budou snažit prosadit do roku 2023, přičemž se počítá, že celosvětový zákaz by vycházel z evropského modelu.

Zákaz předcházela dlouhá kampaň

Evropská unie by mohla jít příkladem i proto, že historie zákazu testování kosmetiky tu přesahuje 30 let. Přesně před takovou dobou vznikly první rozsáhlé kampaně (například od Evropské koalice za ukončení pokusů na zvířatech), které konec kontroverzní praktiky požadovaly.

Že zvířata při testech trpí, nakonec Evropská unie uznala. V březnu 2009 začal platit sedmý dodatek směrnice o kosmetice, který zakazoval testování těchto produktů na zvířatech. Zároveň Brusel zakázal dovoz a prodej kosmetického zboží ze zemí mimo EU. Směrnice pouze udávala výjimku pro tři typy testů, které byly časem rovněž zakázány.

Vzniklo tak největší území, kde kdy podobný zákaz platil. EU je přitom shodou okolností největší světový trh pro zkrášlující produkty, mnoho firem dovážející krémy a řasenky na kontinent muselo s testy skončit, jinak by přišly o byznys. A zvládly to. EU to dává jako jeden z příkladů, proč by opatření mohlo fungovat celosvětově.

Jak poznat netestovanou kosmetiku

I když u veškeré kosmetiky zakoupené na území Evropské unie máte jistotu, že nebyla testovaná na zvířatech, je možné, že firma testuje v jiné zemi a jako značka nemá zcela „čistý štít“. Pro lepší orientaci spotřebitelů proto vznikla série standardů a certifikátů, které můžou získat jen společnosti, které netestují nikde.

Nejznámějším a největším je tzv. Humánní kosmetický standard (HCS) s logem skákajícího králíka. Tento certifikát například nemohou získat firmy vyvážející své produkty do Číny, dokud neprokážou, že se na ně testování nijak nevztahuje. A to je téměř nemožné, jelikož v zemi jsou testy povinné. I v případě Číny je však naděje na zlepšení – vláda letos oznámila, že do roku 2020 začne akceptovat i alternativní metody testování.

Injekce pod kůži i kapání do očí

Existuje celá řada pokusů, které se na zvířatech při vývoji kosmetiky prováděly a provádí. Je to například Draizův oční test, kdy se převážně dospělým králíkům kape do očí látka a čeká se, jak budou reagovat. Králíci se používají proto, že neprodukují tolik slz a tudíž látku hned nevyplaví. Také nemají mrkací reflex. Ovšem to znamená, že pokud je látka podráždí, cítí to velmi silně.

Přírodní kosmetika plná chemie: Může obsahovat i karcinogeny, ukázaly testy

Testuje se také agresivita látky na kůži, k čemuž se opět používají králíci nebo morčata. Na oholená záda se aplikuje chemikálie a čeká se. Vyšší úrovní je „test akutní toxicity“, kdy se zvířatům – v tomto případě potkanům – injekčně nebo inhalačně podá látka. Není výjimkou, že při tomto experimentu zvířata umírají. Někdy je usmrtí rovnou odborníci kvůli pitvě.

Jako dva nejkrutější pokusy jsou ovšem popisovány test teratogenity a „poloviční smrtelná dávka“. U prvního se zkoumá, jak látky ovlivňují vyvíjející se plod. Březí samice jsou proto po určitém období usmrceny a jejich plod vyjmut. U druhého se hledá množství chemikálie, která dokáže zabít polovinu skupiny.

Několik těchto testů bylo v Evropě již před zákazem nahrazeno šetrnější alternativou.