Hleny z mléka? Odborník promluvil o „zácpě v hlavě“ i alergii a antikampani

V posledních letech se stále vedou diskuze na téma, jestli dospělý člověk potřebuje konzumovat mléko, které je primárně určené pro mláďata krav či koz.

„Střední a Severní Evropa konzumuje mléko a mléčné výrobky po tisíciletí. Jsme na něj zvyklí a adaptovaní. Geneticky jsme se přizpůsobili trávení mléčného cukru – laktózy, což třeba nemají Číňané a Afričané. Mléko či spíše výrobky z něj u nás zkrátka patří mezi základní potraviny,“ vysvětluje odborník na výživu Petr Havlíček. Připomíná ale, že dospělý člověk mléko nějak zásadně nepotřebuje.

Zdroj bílkovin a živin

„Byla by velká škoda, kdyby lidé ze svého jídelníčku vyřadili především fermentované výrobky z mléka, tedy jogurty, kefíry, zákysy a sýry. Jsou to totiž zdrojem nejen bílkovin a celé řady dalších živin, ale i pozitivně působících probiotických bakterií,“ připomíná výživový poradce.

Není mléko jako mléko. Spotřebitel by si měl hlídat kvalitu mléka i produktů z něj vyrobených. „Je potřeba si uvědomit, že kvalitu a živinové složení mléka ovlivňuje nejenom plemeno dojnice, ale i její životní podmínky, a to, co kráva konzumuje. Nejkvalitnější mléko a výrobky z něj tudíž pochází z přísné ekologické produkce, kde skot žije v relativně přirozených podmínkách, konzumuje přirozenou stravu a není vystavena tak vysokým stresovým podmínkám jako ve velkochovech,“ připomíná Havlíček.

Je potřeba si uvědomit, že kvalitu a živinové složení mléka ovlivňuje nejenom plemeno dojnice, ale i její životní podmínky, a to, co kráva konzumuje | Jiří Nováček / Blesk

Slovo intolerance se v posledních letech skloňuje ve všech pádech. Nejčastěji se o ní mluví ve spojitosti s lepkem nebo právě s mléčnou laktózou. Problém je v nedostatku laktázy, tedy enzymu, který štěpí mléčný cukr, laktózu.

„Intolerance není nic dramatického. To aktuální řešení ve společnosti je spíše módní trend. Pokud na sobě člověk pozoruje příznaky jako nadýmání a průjem po požití mléka, zkrátka laktózu z jídelníčku vyřadí. Dnešní trh nabízí velký výběr mlék, tvarohů, jogurtů a dalších výrobků bez laktózy,“ radí alergoložka Blanka Haindlová a připomíná, že tvrdé sýry a šlehačka ani laktózu neobsahují.

Hlavními příznaky laktózové intolerance jsou nadýmání, bolesti v břiše, křeče, větry nebo průjmy. „Oficiální číslo říká, že intolerancí trpí deset procent populace a někteří odborníci tvrdí, že je to až 30 %. V Africe a Asii je častější.“

S intolerancí na mléko vám postačí vysadit výrobky s vysokým obsahem laktózy. Trh je plný bezlaktózových výrobků | Profimedia

Alergii na mléčnou bílkovinu má podle výživového poradce Petra Havlíčka jedno až dvě procenta Čechů. Alergie se týká nežádoucí reakce na mléčnou bílkovinu konkrétního druhově specifického typu mléka - kravského, ovčího, kozího mléka a další.

„Jde o imunologickou reakci zprostředkovanou protilátkami akutní či chronické fáze alergické odpovědi, protilátkami specifickými nebo buněčnou imunitou. Protilátky zjišťují imunologové a alergologové z krve,“ vysvětlila Kateřina Cajthamlová a dodává, že také lze nalézt známky pozdní alergické reakce prostřednictvím testů kožních či slizničních.

U kojenců je alergie na mléko nebezpečná

Mnohem závažnější je alergie na bílkovinu kravského mléka u kojenců. Pokud matka kojí, musí sama striktně vyřadit mléko a mléčné výrobky, ale i potraviny, které mléko obsahují, například rohlíky. Alergií na bílkoviny kravského mléka trpí zhruba tři děti ze sta mladší tří let. Některé studie uvádějí až 7 %. U dětí s atopickým ekzémem je toto číslo až čtyřikrát vyšší. 

Příznaky u malých dětí jsou mnohem závažnější než u dospělých: bolesti a křeče, několikahodinový pláč, nadýmání, zpěněná, řídká či zelená stolice, někdy i s krví, vyrážka, ekzém.

V případě, že matka nemůže kojit, musí dítě dostávat umělé mléko s plně naštěpenou bílkovinou.

U dospělých jedinců se alergie pozná poměrně snadno. „Alergie propuká různě rychle, minuty až hodiny po konzumaci, její projevy mohou být méně významné - kožní reakce, závažnější - slizniční reakce v horní či dolní části trávicího traktu, astma a dýchací obtíže, u mléka prakticky nikdy nevzniká závažná celková reakce ve formě anafylaktického šoku, provázená kolapsem či dušením,“ vysvětlila Cajthamlová.

Alergie na mléko už je více nepříjemná, ale ne životu nebezpečná. | Profimedia

Ve spojitosti s mlékem se často mluví o zahleňování organismu. Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film, jde o emulzi tuku a vody, který se po velmi krátké době trávením rozkládá na základní živiny. Této vlastnosti mléka se využívá při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.

„Horní část trávicí trubici vždy pokrývá určité množství hlenu. Pokud se mléko jako emulze vody a tuku namíchá s hlenem, máme pak pocit, že více odkašláváme. Že by mléko zahleňovalo, pokud člověk není alergik na bílkovinu z kravského mléka, prokázané není. Nicméně tato pověst se traduje již od dvanáctého století a byla popisovaná jako „zácpa v hlavě“,“ směje se Havlíček.

„Antikampaň proti mléku podle něj vznikla i díky stále častější oblibě východních směrů stravování, ale je potřeba si uvědomit, že ti lidé se vyvíjeli v úplně jiných podmínkách a jejich jídelníček tvořily po tisíciletí jiné potraviny než v našich končinách,“ připomíná Havlíček.

Zahleňování z mléka nikdy nebylo klinicky prokázáno. Pokud se mléko jako emulze vody a tuku namíchá s hlenem, máme pak pocit, že více odkašláváme. | Profimedia

Častým protiargumentem, ale zároveň i mýtem je tvrzení, že mléko obsahuje škodlivá Ečka a antibiotika. V mléku žádná nejsou. Prodloužené trvanlivosti se dosahuje buď pasterizací, nebo úpravou UHT.

Mlékárna nikdy nevykoupí mléko s obsahem antibiotik, protože by z takového mléka nemohla vyrobit kysané výroby, například jogurty nebo kysanou smetanu. Po chemické stránce by to nebylo možné. Proto chovatelé předem separují léčené krávy a jejich mléko, jinak by znehodnotili celou dodávku a přišli by o velké výnosy.

Není mléko jako mléko. Spotřebitel by si měl hlídat kvalitu mléka i produktů z něj vyrobených | Profimedia

Jde o další mýtus, který pravděpodobně vypustili kavárníci. „Mléko v kávě nemají rádi baristé, protože kazí chuť kávy, šlehačka ani smetana do kávy v malém množství nepřinášejí větší riziko z hlediska intolerance laktózy, ale mají hodně tuků. Mléko v kávě zmenšuje dráždění žaludku, ale to zařídí i voda ke kávě,“ doporučuje výživová poradkyně Kateřina Cajthamlová.

Mléko v kávě nemají rádi baristé, protože kazí chuť kávy | Profimedia

Oblíbenou alternativou za kravské či kozí mléko jsou v posledních letech rostlinná (ne)mléka z mandlí, kokosu, máku, sóji či ovsa. Lidé si je mohou vyrobit i doma a budou mít pod kontrolou kvalitu.

„Spotřebitel by si měl hlídat obsah původní suroviny a kolik výrobce přidal aromat a dalších aditiv, aby to mléko chutnalo po původní surovině,“ vysvětlil Petr Havlíček. Je důležité také hlídat obsah cukru. Některá nemléka obsahují i několik gramů na sto mililitrů.

Odbornice na výživu Kateřina Cajthamlová nedoporučuje častou konzumaci sojového (ne)mléka. „Zejména sojové "mléko" přináší riziko alergizace, protože sója patří mezi takzvanou velkou osmu alergenů a může vést k řadě alergických reakcí zejména u konzumentů, kteří to se sójou a sójovými produkty dlouhodobě přehánějí.“

Nejkvalitnější mléko a výrobky z něj tudíž pochází z přísné ekologické produkce, kde skot žije v relativně přirozených podmínkách, konzumuje přirozenou stravu a není vystavena tak vysokým stresovým podmínkám jako ve velkochovech | Jiří Nováček / Blesk