Cermat vyčíslil úspěšnost přijímaček na střední. Kritici: Děti boháčů mají výhodu

20. 4. 2019
14:10

Mezi průměrnou úspěšností z prvního a druhého termínu jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol byly v minulých letech rozdíly od jednoho do deseti procentních bodů. Uchazeči, kteří využili možnosti konat zkoušky dvakrát, měli lepší výsledek spíše z prvního termínu. Výjimkou byl v roce 2017 test z matematiky pro čtyřleté obory a loni testy z češtiny pro víceletá gymnázia, ve kterých žáci uspěli v průměru lépe až napodruhé. Vyplývá to z údajů, které poskytl Marek Lehečka z oddělení vnějších vztahů Cermatu. Podle některých kritiků jeden termín bohatě stačí. 

Jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory fungují od jara 2017, žáci při nich skládají test z češtiny a matematiky. Podat si mohou dvě přihlášky a z obou zkoušek se jim pak pro obě školy započítává lepší výsledek. Letos se zkoušky konaly potřetí, a to mezi 12. a 17. dubnem. Přihlásilo se k nim celkem 89 867 žáků. Nyní uchazeči čekají na výsledky, které by se měli dozvědět po 28. dubnu.

Největší rozdíl v průměrných výsledcích mezi prvním a druhým termínem zaznamenal Cermat za minulé dva roky u testu z češtiny na šestiletých gymnáziích v roce 2017. Zatímco u prvního pokusu měly děti správně v průměru 63,9 % testu, u druhého to bylo o 9,8 % bodu méně.

Naopak nejméně odlišné byly výsledky obou testů z češtiny u loňských uchazečů o čtyřleté obory. První pokus udělali žáci v průměru na 62,9 %, druhý pak na 62,3 %.

Kdy a jak děti uspěly v češtině a matematice?

Test z češtiny byl v roce 2017 pro uchazeče na všechny obory průměrně úspěšnější u prvního pokusu. Loni zvládli češtinu napoprvé lépe uchazeči o čtyřleté obory, zatímco zájemci o víceletá gymnázia uspěli líp až u druhého pokusu. V matematice měli žáci lepší výsledky v druhém termínu zatím pouze v případě čtyřletých oborů před dvěma roky, jinak pro ně byl o něco úspěšnější dosud vždy první termín.

Test z češtiny dopadl v minulých letech u přijímacích zkoušek - podobně jako u maturit - obecně lépe než test z matematiky. Například loni zvládli uchazeči o čtyřleté studium v lepším z obou termínů matematiku v průměru z 36,2 procenta, zatímco v češtině měli správně 62,9 procenta.

Ředitelé chtějí i pro dvě přihlášky jeden termín

Podle Lehečky není možné srovnávat úspěšnost uchazečů mezi oběma roky. „Rozdíly ve výsledcích mohou být způsobeny mnoha faktory, například ztížením obtížnosti testů na základě žádostí samotných škol a podobně,“ vysvětlil.

Současný systém jednotných přijímacích zkoušek má řadu kritiků. Vyčítají mu například, že zvýhodňuje uchazeče ze sociálně lépe postavených rodin, které dětem zajistí dobrou přípravu na zkoušky. Podle mnoha ředitelů škol také představuje velkou administrativní zátěž pro školy.

Asociace ředitelů gymnázií proto požaduje, aby uchazeči i při podání dvou přihlášek skládali testy v jednom jediném termínu. Odpadlo by tak zjišťování, který ze dvou pokusů zkoušek, se jim povedl lépe. Jediný výsledek by podle nich mohl platit hned pro obě školy.

Výsledek z jednotných zkoušek musí na většině středních škol tvořit alespoň  60 procent celkového hodnocení při přijímání nových žáků. Na sportovních gymnáziích je to 40 %. O minimální hranici získaných bodů nutných pro přijetí rozhodují ředitelé škol.

liskabystrouska ( 21. dubna 2019 18:56 )

bohati f a g a ni mají vyhody muzou byt blbé jak tága ale prachy jim to zaplati a nedej boze aby se takoví debilove se dostali na zodpovedma mista

lenkarihova ( 21. dubna 2019 16:21 )

Jenom jeden termín je podle mě hloupost. Přece jen, přijímačky na SŠ a víceletá gymnázia jsou první takovou zkouškou, kterou děti procházejí. Je to psychicky taky docela náročné, protože se bojíte, že se nikam nedostanete. A právě proto se vám testy nemusí podařit. Je fajn, že na to žáci mají i druhou šanci. Neměnila bych to.

doktormediciny ( 20. dubna 2019 17:24 )

Mozna tomu tak nerozumim.ONO PRI PRIJIMACICH zkouskach jsou zvyhodneny
detzi z vetsich mest, hlavne z Prahy. Skoly maji ruznou urpoven.
Do t. zv. Kremencarny chodil Voskovedc, Wewrich, myslim Adolf Hofmeister, snad i Skutina.
Jsou i ruzne vyberopve souktrome skoly, kde je mene zaku ve tride, ucitel my vyssi plat atd atd

Sibyla ( 20. dubna 2019 15:37 )

Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí snad mají za zadkem stovky neziskových organizací, které jim mohou zajistit dodatečnou výuku pro dokonce zdarma.

Na rozdíl od zodpovědných rodičů, kteří pracují a tuto podporu svým dětem zaplatí sami.

Problém je jinde
- děti zodpovědných rodičů jsou vedeny ke studiu průběžně, rodiče se jim věnují od narození.
- děti nezodpovědných rodičů se flákají a vyhovuje jim to.

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa